Přetlak levné oceli ze světa, krachy hutí. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila nové obchodní nástroje na ochranu evropských hutí. Čeští oceláři na to reagují: dost už bylo dlouhého hledání léčby. Teď potřebujeme rychlé kroky.
Ocelářství se dostalo do centra evropské politiky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Unie varovala, že bez ochrany evropských výrobců může EU přijít o klíčové odvětví. „Evropa musí chránit svůj průmysl. Dekarbonizace je správný směr, ale potřebuje pobídky. Jinak budeme závislí na dovozu oceli, kterou nutně potřebují naše automobilky,“ uvedla. Slíbila nový dlouhodobý obchodní nástroj, který nahradí stávající ochranná opatření.
Problém je v tom, že svět má více kapacit na výrobu oceli, než kolik jí dokáže spotřebovat. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přebytek v roce 2024 přesáhla 600 milionů tun. To devastuje marže výrobců a ohrožuje plánované investice hutí do čistých technologií. OECD přitom očekává, že objem přebytečných kapacit dál poroste. Do roku 2027 může vzrůst na 720 milionů tun. To je více než trojnásobek roční produkce celé Evropské unie.
Krachy a nejistota
Evropský ocelářský sektor už cítí následky. Krach ostravské Liberty Steel zasáhl Česko. Další závody jejího vlastníka Sanjeeva Gupty v Belgii a Lucembursku vyhlásily bankrot letos na jaře. Britská větev skupiny přešla pod státní ochranu. Problémy hlásí i německý průmyslový koncern Thyssenkrupp. Také ten táhne ke dnu ocelářská divize.
Ve světle toho pozornost, kterou šéfka Evropské komise věnovala právě jejich sektoru, evropské oceláře těší. „Vítáme pozornost předsedkyně Komise k oceli a její závazek podpořit naše odvětví,“ reagoval šéf Evropské ocelářské asociace Eurofer Axel Eggert. „Nyní však urgentně čekáme na účinné návrhy,“ zdůraznil.
Mohlo by vás zajímat
Volání z Třince: Pomoc musí přijít hned
V Česku zůstaly jediným výrobcem oceli Třinecké železárny. Jejich mateřská Moravia Steel varuje před likvidací strategického průmyslu. „Návrh nového rámce pro ochranu obchodu musí začít platit nejpozději od 1. ledna 2026,“ říká předseda představenstva koncernu Petr Popelář. Žádá také cenový strop pro emisní povolenky a zachování bezplatných alokací, dokud se neprokáže funkčnost uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
Třinecké železárny mají připravené projekty za více než miliardu eur. K největším patří přechod od uhlí k paroplynovému cyklu. Druhým velkým projektem je vybudování železnorudné briketační linky, který už běží. Cílem je snížit emise oxidu uhličitého.
Nicméně největší projekt, jímž je výstavba elektrické obloukové pece, vázne. „Nepřinese žádnou přidanou hodnotu a v současné krizi ji není možné ustát bez výraznější podpory. Chybí nám levná elektřina a plyn, spolehlivá obchodní ochrana a jistota trhu,“ vysvětluje Popelář.
„Brusel se radí, my nemáme čas“
Podobně varuje i Ocelářská unie, sdružující výrobce i vysoké školy. „Akční plán dobře diagnostikoval stav evropského ocelářství, ale léčba nezačala. Lékaři v Bruselu se radí a nám ubývá čas,“ říká její předsedkyně Marcela Kubálová.
Akční plán pro ocel a kovy představila Evropská komise letos v březnu. Obsahuje šest priorit – od levnější energie po trh pro zelenou ocel, ale konkrétní mechanismy chybí.
„Potřebujeme konkrétní opatření, která povedou ke snížení cen energií a zamezení dovozu oceli ze zemí, kde přísná environmentální opatření neplatí. U návrhů týkajících se snížení cen energií, ponechal plnou zodpovědnost na jednotlivých státech, což přináší další nerovnováhu. U nás jsou stále energie jedny z nejdražších,“ říká k tomu Popelář.
Krom toho by se podle něj měla Evropa zabývat také například tím, zda dobře využívá druhotné suroviny a zabránit únikům ocelového šrotu za hranice. Ocel je totiž nekonečně recyklovatelný materiál a šrot je její klíčovou surovinou pro výrobu. Jeho dobré využití tak může zvýšit efektivitu celého odvětví.
Ocelářská unie dále požaduje také větší ochranu vnitřního unijního trhu. Konkrétně žádá snížení dovozních kvót na ocel, konec jejich každoroční liberalizace a nový ochranný systém platný nejpozději od července 2026.
„Nový systém by měl být založen na podobném principu, jako tomu bylo dosud, tedy čtvrtletní systém kvót pro jednotlivé země, který by ale neměl by být časově omezen a rovněž by nemělo docházet k pravidelné liberalizaci kvót, jako tomu je nyní,“ popsala Kubalová. Evropské unii doporučuje také snížení kvót. Původní výše nastavená v roce 2018 a každý rok liberalizovaná už totiž podle ní neodpovídá současné situaci na trhu.
Geopolitika může nahrát ochraně
Oceláři vyjednávají s komisí o účinné ochraně evropského trhu a podpoře své konkurenceschopnosti už řadu let. Skepse, kterou zažívají, přiměla už některé lídry dokonce k odchodu z branže. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka ale může současná geopolitická situace posílit argumenty ocelářů.
„Pokud budeme klást důraz na soběstačnost ve zbrojním průmyslu, bez hutí se neobejdeme,“ říká. Rostoucí protekcionismus USA je dalším signálem, že Evropa musí přehodnotit přístup.
Nehraje se přitom o málo. Evropské ocelářství přímo zaměstnává 310 tisíc lidí a nepřímo dalších 2,2 milionu. Je klíčové pro automobilky, energetiku, stavebnictví i obranu. Případné zhroucení evropského hutnictví by tak mělo vážný dopad na celou unijní ekonomiku.
