Dosud jediným dopravním PPP projektem v České republice je dostavba dálnice D4 z Příbrami do Písku, tedy v oblasti silniční infrastruktury. Ministerstvo dopravy ale nedávno předložilo hned dva návrhy i z železniční oblasti: studii na rychlodráhu na letiště a vedení trasy železničního koridoru u Českých Budějovic. Ačkoliv Legislativní rada vlády byla proti a připomínky mělo i Ministerstvo financí, vláda PPP projekty odsouhlasila. Vstup soukromého sektoru do železniční infrastruktury je v zahraničí zcela běžný, jak dokládají příklady z Francie či Belgie.
Co se týká České republiky, je vstup soukromých firem do dopravních infrastruktur zatím v plenkách. Studie, kterou předložilo Ministerstvo dopravy, se týká výstavby rychlodráhy z centra Prahy na Letiště Václava Havla a změny vedení trasy železničního koridoru u Českých Budějovic. Oba projekty jsou velmi nákladné – první vychází odhadem na 16 miliard korun, druhý na 25 miliard.
Vstup soukromého sektoru do důležitých státních dopravních infrastruktur je v zahraničí zcela běžný. Jako příkladem mohou být vysokorychlostní trať ve Francii či síť nákladních tratí v Belgii.
Francie: 302 kilometrů vysokorychlostní trati
Začátkem července 2017 byl zahájen provoz na nové francouzské vysokorychlostní trati LGV Sud Europe Atlantique. Byla postavena mezi městy Tours a Bordeaux, aby zrychlila spojení Paříže a jihozápadu Francie (Bordeaux, Toulouse, La Rochelle).
Provozovatel francouzské vnitrostátní železniční sítě RFF (Reseau Ferre de France) podepsal v roce 2011 s konsorciem LISEA padesátiletou koncesi na výstavbu nové vysokorychlostní železniční tratě mezi městy Tours a Bordeaux. Ta zajišťuje financování,
projektování, výstavbu, provoz a údržbu 302 kilometrů dlouhé trati.
Koncesní smlouva stanovila, že financování vysokorychlostní tratě
SEA Tours-Bordeaux bude pocházet jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů. Projekt představuje celkovou investici ve výši 7,8 miliardy eur.
Společnost LISEA bude odměňována formou poplatků souvisejících s dopravou, které budou platit uživatelé provozující vlaky na nové trati.
Státní společnost RFF bude mít prospěch z dodatečných příjmů, které nová trať přinese díky růstu dopravy na celém železničním spojení Paříž – Bordeaux. Kromě toho RFF investuje téměř 1 miliardu eur do vylepšení stávající železniční infrastruktury.
Financování projektu:
Soukromá společnost LISEA poskytla 3,8 miliardy eur z této částky:
- 772 milionů EUR vlastního kapitálu akcionářů společnosti LISEA, předfinancovaného
komerčními bankami a Evropskou investiční bankou (EIB) - 1 060 milionů EUR bankovního úvěru zaručeného francouzskou vládou
- 612 milionů EUR nezaručeného bankovního úvěru
- 757 milionů EUR poskytnutých fondem Fonds d’Epargne, který spravuje Caisse des
Dépôts a za který se zaručuje RFF - 400 milionů EUR úvěru EIB zaručeného francouzskou vládou
- 200 milionů EUR nezaručeného úvěru EIB.
Evropská investiční banka přispěla částkou 1,2 miliardy eur, což je největší úvěr, který kdy EIB ve Francii poskytla.
Příspěvek Fonds d’Epargne ve výši 757 milionů eur na 40 let je největší půjčkou svého druhu v historii. Spořící a investiční fond je členem veřejné investiční finanční instituce, kterou vlastní stát. Slouží veřejnému zájmu a hospodářskému rozvoji země.
Financování PPP projektu na trati Tours a Bordeaux bylo také prvním, které využilo záruční mechanismus francouzské vlády zavedený v roce 2007 v rámci francouzského stimulačního balíčku. Jeho cílem je podpořit financování PPP pro velké prioritní projekty.
Belgie: síť nákladní dopravy mezi antverpskými doky
Projekt železničního spojení Liefkenshoek zahrnoval projektování, výstavbu a financování nové 16,2 kilometrů dlouhé železnice určené pouze pro nákladní dopravu.
Provozovatel infrastruktury belgické železniční sítě, společnost Infrabel, si jako soukromého partnera pro tento projekt vybrala konsorcium Locorail NV. Hodnota zakázky činí přibližně 840 milionů eur.
Na základě smlouvy bude společnost Infrabel oprávněna využívat infrastrukturu po dobu 38 let pod podmínkou, že bude platit roční poplatek za dostupnost ve výši přibližně 50 milionů eur. Po uplynutí této doby se společnost Infrabel stane plným vlastníkem infrastruktury bez jakýchkoli dalších závazků.
Infrabel investovala do projektu 75 milionů eur. Konsorcium PPP mělo nárok na dotaci vlámské vlády ve výši 107 milionů eur.
Otevření spojení Liefkenshoek umožnilo nákladním vlakům přímý přístup a také odstranilo stávající úzké místo v Kennedyho tunelu.To pomohlo uvolnit osobní železniční dopravu mezi Bruselem a Amsterodamem.
Česká republika: ve stadiu úvah
Správa železnic v tuto chvíli chystá výběrové řízení na dodavatele
studie proveditelnosti pro PPP projekty. Cílem této studie je prověřit,
zda je možné stavět na železnici formou projektů, na kterých se podílí i
soukromý sektor.
,,V současné době se finalizuje první výběrové řízení, a to na studii proveditelnosti PPP projektu na železnici, která má prověřit samotnou možnost realizace. Pokud studie proveditelnosti doporučí realizaci PPP, bude následovat výběrové řízení na poradce PPP projektů“, říká mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
Jak bylo zmíněno výše, dostavba D4 mezi Příbramí a Pískem je první dálniční stavbou v ČR, která vznikne formou partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tu pomáhala financovat Československá obchodní banka, která má v oblasti PPP projektů zahraniční zkušenosti.
,,Přestože jsou projekty PPP v ČR zatím spíš výjimkou, ČSOB se jimi zabývá již více než 15 let, a to ve spolupráci s mateřskou KBC. Máme zkušenosti z řady projektů po celé Evropě, zejména pak z Německa, Francie, Beneluxu a Slovenska“, říká ředitel Projektového financování ČSOB Jan Proják.
,,Věříme, že úspěch financování výstavby D4 položí základy mnoha budoucích podobných projektů u nás. PPP projekty patří mezi nejvýhodnější způsoby realizace infrastrukturních staveb. Jejich přednosti ještě více vyniknou v době ekonomické krize. Stát se jako zadavatel přesouvá z role stavebníka do role zákazníka, který bude za dílo platit podle toho, zda bude dálnice průjezdná nebo ne“, vysvětluje význam PPP projektů Jan Proják.
Jana Bartošová
