Soudy řeší investiční životní pojištění různě, právní výklady se liší

Podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 1 je pojistná smlouva investičního životního pojištění Generali České pojišťovny neplatná, a tudíž není možné nárok na doplacení odkupného klientovi přiznat. Právníci však upozorňují na skutečnost, že soudy naopak v řadě jiných případů platnost smluv IŽP potvrdily.

Dlouhodobý názor spolku Podvedení klienti, který upozorňuje Českou národní banku, že svým postojem nahrává pojišťovnám a poškozuje spotřebitele, přestože je má ze zákona chránit potvrdil Obvodní soud pro Prahu 1. Ten ve svém rozsudku uvedl, že smlouvy investičního životního pojištění Generali České pojišťovny jsou neplatné.

„Opakovaně jsme České národní bance doložili jasné důkazy, že většina pojistných smluv investičního životního pojištění trpí tzv. systémovými vadami a jsou tedy neplatné. ČNB to ovšem nijak neřeší. V tuto chvíli tedy došlo k situaci, kdy se klienti nedomůžou peněz, které do pojištění vložili, protože v případě jakéhokoli sporu soudy z úřední povinnosti takovou smlouvu posoudí jako neplatnou a klient má prostě smůlu. Neuvidí ani korunu a ještě může vracet například již vyplacená pojistná plnění. To je skandální a ČNB s tím musí něco systémově udělat,“ uvedl Jiří Chvojka, člen výboru spolku Podvedení klienti, založeného poškozenými klienty pojišťoven.

Podle právníků je však tento závěr zavádějící. „Smlouvy investičního životního pojištění jsou s klienty sjednávány individuálně a tak, aby vyhovovaly požadavkům konkrétního klienta. Jestliže tedy Obvodní soud došel k závěru, že v jednom případě je smlouva neplatná, pak se tento závěr týká pouze této smlouvy a nelze jej automaticky vztahovat na všechny smlouvy uzavřené Generali Českou pojišťovnou,“ uvádí se ve stanovisku.

Právníci navíc upozorňují, že v tomto případě se jedná o účelovou prezentaci jednoho rozhodnutí, přestože rozhodovací praxe často poukazuje na platnost smluv na IŽP. V řadě případů naopak soudy platnost smluv na IŽP potvrdily. Více informací lze nalézt na tomto linku.

Jeden z právníků. kteří se specializují na oblast ochrany zákazníků a spotřebitelů, Martin Rezek z advokátní kanceláře Rezek, Prunner, Firická, upozorňuje, že žádný obecný postup nikdy neplatí paušálně a stejně výhodně pro každého. „Než se proto spotřebitelé rozhodnou domáhat se zrušení povinnosti hradit určité poplatky spojené (nejen) s pojistnými smlouvami soudní cestou, měli by si sami zhodnotit nejen zdánlivě atraktivní přínosy tohoto postupu, ale také veškerá rizika. V opačném případě by se mohlo stát, že místo kýžené úspory ponesou finanční následky svého rozhodnutí ještě dlouhou řadu let,“ upozorňuje Rezek. Na serveru Česká justice, který patří do vydavatelství Media Network, do kterého spadá i Ekonomický deník, už Martin Rezek o svém názoru na toto témat psal v textu Negativní dopady zneplatňování pojistných smluv aneb Pyrrhovo vítězství spotřebitelů.

„I ve sporech týkajících se životních pojistek jsou spotřebitelé iniciátory společného postupu proti pojišťovnám přesvědčování o tom, že jde o možnost, jak rychle a bezpečně získat finanční prostředky. Avšak tento na první pohled zdánlivě bezpečný a snadný krok s sebou přináší ta samá rizika jako kauza bankovních poplatků před lety. Jednak není jisté, zda spotřebitel spor u arbitra či soudu vyhraje. V případě prohry pak ponese náklady soudního řízení. Může tak, podobně jako klienti v kauze bankovních poplatků, skončit v exekuci,“ varuje Rezek.

„I pokud však spotřebitel vyhraje, je sporné, zda ke svému prospěchu. Pokud soud pojistnou smlouvu zneplatní, je s tím pro pojištěné spojena řada negativních okolností. Přijdou o zabezpečení pro těžké životní situace jako je úraz nebo závažné onemocnění či dokonce smrt živitele rodiny. Pokud z úrazové pojistky již čerpali, budou ji muset vracet. Také budou muset vracet daňové zvýhodnění atd.,“ dodává specialista na oblast ochrany zákazníků a spotřebitelů, Martin Rezek.

Podle Chvojky ČNB tento obří průšvih tutlá před miliony spotřebitelů, kteří mají smlouvy investičního životního pojištění. „Není možné, aby s odkazem na údajný vyšší zájem zahraničních akcionářů v klidu pojišťovny kasírovaly miliardy korun z milionů neplatných smluv. Klienti jsou pouze v pozici rukojmích. ČNB naprosto nepochopitelně kryje i případy, které už sama na základě zjištění soudů a finančního arbitra řešila. ČNB totiž ví, že Generali Česká pojišťovna aktivně tajila výši srážek z kapitálové hodnoty, že alokuje pojistné v rozporu s pojistnou smlouvou a snižovala odkupné o tajemné koeficienty, které si prostě vymyslela k okrádání klientů,“ dodal Chvojka.

Z důkazů předložených v řízeních před finančním arbitrem či soudy vyplývá, že standardní srážky na vrub pojistného činily řádově desítky procent. Jednomu z klientů Česká pojišťovna strhávala přes 90 % z pojistného na úhradu tzv. počátečních a správních nákladů, aniž by o tom věděl.

Oslovení právníci upozorňují, že toto tvrzení je zavádějící. „Neplatnost smluv na IŽP je prosazován pouze hromadnými iniciativami a s nimi spolupracujícími advokáty. Na to ostatně upozorňuje sám finanční arbitr, který ve své výroční zprávě za rok 2019 uvádí: Smírně se nedaří řešit hromadně podávané návrhy v oblasti životní pojištění, kdy je spotřebitel zastoupen advokátem, resp. advokáty spolupracujícími ve skupině s podnikatelskými subjekty, které buď pohledávku z pojistné smlouvy od spotřebitele nabyly postoupením, nebo spotřebitele zavázaly jinou smlouvou, ve které je sjednaná vysoká odměna za vymáhání s tím, že tyto spory jsou předzvěstí útoku na pojišťovny, resp. kdy spotřebitel mnohdy ani neví, že je nějaké řízení (ať už před finančním arbitrem nebo obecným soudem) jeho jménem vedeno.“

„Problém kauzy investičního životního pojištění už naštěstí řeší poslanci a díky jejich iniciativě se tímto problémem bude v brzké době zabývat některý z podvýborů Poslanecké sněmovny. Věříme, že právě poslanci konečně pomohou vytvořit tlak na ČNB, aby celou věc řešila a pojišťovny vrátily do koruny vše, co neoprávněně od klientů vybraly,“ uzavírá Jiří Chvojka.

Právníci to odmítají. Není úkolem ČNB, aby řešila individuální spory mezi pojišťovnami a klienty. Úkolem  Česká národní banky je dohlížet nad systémovým fungováním pojistného trhu. To také ČNB řádně vykonává. Důkazem jsou např. dohledové benchmarky, v rámci kterých ČNB reaguje na aktuální dění, včetně IŽP,“ upozorňují zástupci pojišťoven.

„Neuvážené zpětné zpochybňování platnosti smluv o životním pojištění může mít pro spotřebitele velmi závažné dopady. K jejich zneplatňování by proto mělo být přistupováno velmi obezřetně. V opačném případě bychom mohli být nemile překvapeni nenapravitelností jeho následků,“ upozorňuje další advokát a odborník na finanční právo Ladislav Drha ze stejnojmenné advokátní kanceláře.

„Investiční životní pojištění je specifickým produktem, který v sobě kombinuje složku investiční a pojistnou. Stěžejní pojistná část produktu má zabezpečovací funkci – jejím účelem je poskytnout klientovi pocit klidu a jistoty, že v případě nepředvídatelné události (o které doufá, že nenastane) budou vyplaceny finanční prostředky, které jemu či jeho blízkým umožní ji lépe a snadněji zvládnout,“ míní Drha.

„Se zneplatněním smluv na IŽP se však pojí také další následky, které si klienti při vstupu do sporu s pojišťovnou často nemusí uvědomit. Problematické jsou zejména daňové souvislosti. Pokud totiž klient uplatňoval daňová zvýhodnění, bude muset provedené odpočty dodanit. Na pojištění navíc často přispívají zaměstnavatelé. Příspěvky od zaměstnavatelů by pak měli zaměstnanci vrátit a zaměstnavatelé by měli následně vrácené příspěvky určené zaměstnancům, o něž si ponížili své zdanitelné příjmy, zpětně dodanit,“ dodává odborník na finanční právo Ladislav Drha.

-red-