Z počtu 1 446 osob, na které od roku 2011 podal obžalobu některý ze státních zástupců vrchního státního zastupitelství v Praze nebo v Olomouci, rozhodly dosud soudy pravomocně jen o 445 obžalovaných lidech. Celkem o 69,23 procentech z počtu obžalovaných tak není ani po devíti letech trestního řízení pravomocně rozhodnuto. Jde o „průměrně relativně dlouhé doby řízení před soudem“, upozorňuje Nejvyšší státní zastupitelství.
Tabulky a komentář k činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Vrchního státního zastupitelství v Praze předkládá aktuální výroční Zpráva o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství hned v úvodu. Činnost odborů závažné hospodářské a finanční kriminality, které na vrchních státních zastupitelstvích (VSZ) vykonávají dozor nad zákonností trestního řízení v prvním stupni a podávají obžaloby k soudům, hodnotí Nejvyšší státní zastupitelství od roku 2011.
Dlouhé řízení před soudem jako důsledek právní složitosti?
Za devět let obžalovala obě vrchní státní zastupitelství celkem 1 446 osob. „Současně je však třeba zdůraznit, že z celkového počtu 1 446 osob, na které byla od roku 2011 podána obžaloba, bylo pravomocně rozhodnuto pouze o 445 osobách, tedy o 30,77 procentech.
Tento údaj je velmi důležitý, protože u 69,23 procent osob, na které byla podána obžaloba od roku 2011 do roku 2020, není dosud pravomocně rozhodnuto.
I u obžalob v letech 2012 až 2014 je rozhodnuto toliko u podílu osob v rozmezí od 73 % do 82 %, následně v roce 2015 je rozhodnuto o cca 22 procent osob a od roku 2016 je v jednotlivých letech rozhodnuto o méně než 10 procent osob,“ vypočítává NSZ. Data byla do tabulky zadána zpětně k datu podání obžaloby, upozorňuje NSZ.
„Z uvedené tabulky jednoznačně vyplývají průměrně relativně dlouhé doby řízení před soudem ve věcech, ve kterých obžaloba byla podána státním zástupcem vrchního státního zastupitelství. Ve vztahu k obvykle mimořádné skutkové a právní složitosti trestních věcí, které jsou na vrchních státních zastupitelstvích zpracovávány, považují se v tabulce uvedené výsledky činnosti za odpovídající a velmi dobré,“ hodnotí Nejvyšší státní zastupitelství situaci s dlouhým řízením před soudy.
VSZ v Olomouci pokračuje v řadě nul
Jak dále vyplývá z předmětné tabulky, od roku 2011 bylo z celkového počtu 1 446 obžalovaných státním zástupcem vrchního státního zastupitelství pravomocně odsouzeno celkem 332 osob, což činí 22,96 procent. Pravomocně zproštěno obžaloby bylo celkem 60 osob, což činí 4,15 procent.
„Pokud vycházíme z počtu osob 445, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto, tak podíl 332 osob pravomocně odsouzených činí 74,6 procent a podíl 60 osob pravomocně zproštěných obžaloby je 13,48 procent (rozdíl činí jiný druh rozhodnutí). Zatím ve sledovaném období představuje průměrný počet zproštěných osob méně než 10 osob ročně,“ dodává k tomu Nejvyšší státní zastupitelství.
Počet nevyřízených obžalob před soudem činil za období 2011 – 2020 u VSZ v Olomouci 383 osob, zatímco u VSZ v Praze není dosud vyřízených 975 obžalovaných osob.
„U VSZ v Olomouci lze zatím vysledovat 100% úspěšnost obžalob v letech 2011, 2015, 2017, 2018, 2019 a 2020, obdobně u VSZ v Praze pro rok 2018 a 2020,“ doplňuje Nejvyšší státní zastupitelství. O vysoké úspěšnosti VSZ v Olomouci informovala Česká justice už před třemi lety. Nulu zproštěných dosáhli vrchní státní zástupci Milena Hojovcová i Ivo Ištvan.
Obě VSZ mají malý nápad, NSZ hodnotí dohledem i na poradách
Pro lepší ilustraci situace a souvislostí však je potřeba uvést další údaje – pokud ne počet nově napadlých případů se způsobem vyřízení, tak alespoň počty zahájených trestních řízení. Takovou informaci Zpráva rovněž obsahuje, i když v souhrnu za obě vrchní státní zastupitelství. Tabulka nese název „počet záznamů o zahájení úkonů trestního řízení“. Vyplývá z ní, že od roku 2011 obě vrchní státní zastupitelství zahajují trestní řízení v desítkách nebo nižší stovce věcí.
Konkrétně v roce 2011 šlo o 89 věcí, zatímco v letech 2018, 2019 a 2020 byly u obou vrchních státních zastupitelstvích zahájeny 131, 127 a 134 trestní věci.
Nízké počty případů ve vztahu ke způsobu jejich vyřízení komentuje i zpráva Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ): „Procentní vyjádření má přitom spíše orientační charakter a nevystihuje dostatečně reálnou situaci, protože v celkově malém nápadu věcí u vrchních státních zastupitelství i jednotlivá skupinová trestní věc (obžaloba podána na skupinu osob) odsouzená nebo zproštěná znamená v procentuálním vyjádření nárůst i v řádu desítek procent; taková hodnota pak nemá dostatečnou vypovídací a srovnávací hodnotu. U celkově malých hodnot obžalovaných osob u věcí vrchních státních zastupitelství se jeví vhodnější vycházet z porovnání počtů osob v jednotlivých kategoriích uvedených v tabulce; zde však skupinové věci končí často odsuzujícím nebo zprošťujícím rozhodnutím pro celou skupinu osob (toto je třeba posuzovat ve vztahu k celkově malému počtu vysoce náročných věcí),“ stojí ve zprávě.
Výkonu působnosti odborů závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze a VSZ v Olomouci pak Nejvyšší státní zastupitelství hodnotí takto: „Jedná se o exkluzivní, ale zároveň i vysoce specializovanou agendu. NSZ vždy posuzovalo výsledky činnosti těchto odborů vrchních státních zastupitelství, v rámci výkonu dohledu, ve zprávách o činnosti, v rámci činnosti národního korespondenta pro boj proti finanční kriminalitě a praní peněz, pro vyhledávání, zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné činnosti a pro ochranu finančních zájmů EU, jakož i při společných poradách.“
Irena Válová
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.
