Soudy zatím podle zjištění České justice nemají jasno, jak postupovat od července v insolvenčních řízeních Ministerstvo spravedlnosti v novele Insolvenčního zákona nedořešila otázku přechodných ustanovení, a tak není jasné, jak budou soudy od 1. července, kdy vstupuje v platnost, postupovat.
I když již většina krajských soudů přijala určitý výklad, nejasnosti přetrvávají, a začátkem tohoto týdne se budou řešit na poradě vedení krajských soudů s vedením obou vrchních soudů. „Problematika insolvenční novely byla již soudy projednávána a bude se ještě řešit na společné poradě v příštím týdnu,“ odpověděla na dotaz mluvčí Marcela Trejbalová z Krajského soudu v Ústí nad Labem. „Obecně lze shrnout, že nejasnosti v přechodných ustanoveních jsou a budou nadále přetrvávat. Jedná se o ustanovení obecná (zákonodárce se do podrobnější úpravy nepustil) a bude nutno při jejich aplikaci vycházet vždy z konkrétní situace spolu s dostatečným výkladem jednotlivých obecných ustanovení,“ uvedla mluvčí KS v Brně Eva Sigmundová.
[mn_protected]
Norma, k jejímž cílům patří zprůhlednění insolvenčních řízení a zpřísnění podmínek pro poskytování poradenství v oddlužení, má platit od 1. července.
Podle mluvčí Městského soudu v praze Markéty Puci zásadní je v tomto okamžiku použití přechodných ustanovení v souvislosti s tím, že rozhodnutí o úpadku bylo vydáno do 30. 6. 2017. „Náš insolvenční úsek vychází ze závěrů Zápisu z pracovní porady místopředsedů a soudců insolvenčních úseků krajských soudů s výkladem problémových pasáží novely soudci Vrchního soudu v Praze konané dne 19. 04. 2017 na Okresním soudu v Litoměřicích. Podle tohoto pokud bude rozhodnutí o úpadku spojené s povolením oddlužení vydáno do 30. 6. 2017, postupuje se kompletně podle staré úpravy. Včetně nařízení přezkumného jednání a svolání schůze věřitelů, které budou vždy, i pokud se budou konat po 1. 7. 2017, provedeny podle staré úpravy, a to včetně pravidel hlasování, ať již na schůzi věřitelů, nebo korespondenčně mimo ni. „Totéž dle našeho názoru platí i pro případ, kdy s rozhodnutím o úpadku není spojené s povolením oddlužení, a je rovněž vydáno do 30. 6. 2017,“ konstatuje Puci.
Mohlo by vás zajímat
„Krajský soud v Plzni se k Vámi položené otázce může vyjádřit pouze obecně,“ říká v odpovědi tiskový mluvčí David Ungr. Jak dále uvádí, v rámci soudní soustavy ve spolupráci s Vrchním soudem v Praze, se soudci Krajského soudu v Plzni zabývají možnými výkladovými problémy přechodných ustanovení novely Insolvenčního zákona se snahou o zajištění plynulého vyřizování věcí. „Konkrétní poznatky ale přinese až soudní praxe.“
V souvislosti s nejasnostmi okolo přechodných ustanovení byla mezi insolvenčními soudci v rámci všech krajských soudů hojně diskutována sporná otázka, jak postupovat ohledně přezkumu pohledávek a nařízení schůze věřitelů v případech, kdy rozhodnutí o úpadku a o povolení oddlužení bude vydáno do 1. 7. 2017, avšak termín přezkumného jednání a schůze věřitelů připadá již na období po 1. 7. 2017, kdy podle novely IZ přezkum v oddlužení se již neprovádí na přezkumném jednání u soudu, ale u správce, a schůze věřitelů se nařizuje k projednání způsobu oddlužení jen na návrh dle ust. § 399 odst. 1 IZ, vysvětluje Eva Sigmundová, z Krajského soudu v Brně. Uvádí rovněž, že většinově se přijal názor prezentovaný na pracovní poradě místopředsedů a soudců insolvenčních úseků krajských soudů s výkladem problémových pasáží novely IZ soudci VS v Praze konané dne 19. 4. 2017 v Litoměřicích, že tam, kde bude vydáno rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do 1. 7. 2017, se bude postupovat podle znění platného do 30. 6. 2017, tedy že i po 1. 7. 2017 proběhne přezkumné jednání u soudu a rovněž tak proběhne i nařízená schůze věřitelů.
Vládní předloha má více chránit adresáty šikanózních insolvenčních návrhů, tedy těch, jejichž cílem bývá vyřadit konkurenčního podnikatele z boje a poškodit jeho pověst. Soud by napříště mohl rozhodnout, že podezřelé návrhy v první fázi řízení nezveřejní v insolvenčním rejstříku. Soudci budou mít týden na jejich posouzení. Navrhovatelé by taky museli skládat zálohy na náklady insolvenčního řízení. Pokud by návrh směřoval vůči podnikatelské právnické osobě, záloha by činila 50.000 korun, v ostatních případech 10.000 korun. Navrhovatel, jehož insolvenční návrh soud pravomocně odmítne, bude moci podat nový proti stejnému dlužníkovi nejdříve za půl roku.
Předloha směřuje podle ministerstva spravedlnosti také k tomu, aby insolvenční správci nebyli pouze vzájemně si konkurujícími podnikatelé, kteří na úkor kvality výkonu funkce usilují o získání co největšího počtu insolvenčních věcí za účelem maximálního navýšení svých příjmů. Měli by především dbát na to, aby žádný z účastníků řízení nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Novela má nad správci posílit dohled, provozovny například budou muset mít otevřeno nejméně čtyři hodiny v týdnu. Zpřísní se taky podmínky pro změnu insolvenčního správce.
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
