Soudy mají zajišťovat nároky podle zahraničních rozhodnutí, majetek musí vydat i cizincům

Česká republika musí implementovat evropskou směrnici o vzájemném uznávání příkazů k zajištění majetku a příkazů ke konfiskaci majetku v trestním řízení. Soudy budou povinně  upozorňovat i cizince, že jako poškození mohou vznést nárok na majetek v ČR a stát bude zajišťovat majetky v ČR podle rozsudků zahraničních soudů. Změní se i ustanovení o odškodňování obětí trestných činů o osoby, které nejsou rezidenty. Stát se zavazuje, že při zabavování majetku nebude konat svévolně.

Že jde o mimořádně obtížnou problematiku vyplývá z důvodové zprávy jakožto i z obsáhlého návrhu na souběžné novely zákona o mezinárodní justiční spolupráci, trestního řádu, zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, trestního zákoníku, zákona o obětech trestných činů a zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení. Podmínkou pro uznání příkazu ke konfiskaci majetku v ČR, který přijde z cizí členské země EU, je skutečnost, že údajný skutek je trestným činem i v České republice.

Zabavení majetku musí doprovázet procesní záruky

Rozsáhlá novelizace zajištění a konfiskace majetku zahraničních vlastníků v ČR nebo naopak občanů v zahraničí se rozsahem novelizace úředních postupů stává samostatnou disciplínou. Novela se opírá nejen o evropskou směrnici, ale také o řadu mezinárodních smluv a o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, mimo jiné co se týče Článku 6 – Práv na spravedlivý proces a dodatkového protokolu č. 1 o  právu na majetek, kterého nemůže nikdo být nezákonně zbaven nebo protokolu 7 a práva na odvolání, zákazu dvojího trestu a závazku odškodnit lidi za nezákonné odsouzení.

Že si navrhovatel novel a implementace uvědomuje, že se zlověstně pouští na tenký led potenciální zneužitelnosti vykonstruovaného řízení v zahraničí, dokládá ujištění navrhovatele: „Ve světle výše uvedeného je možné uzavřít, že řízení o odčerpání majetku není v rozporu s Úmluvou, pokud jej doprovázejí dostatečné procesní záruky, které zajistí, že při rozhodování o zajištění a zabavení majetku nebude prostor pro svévoli a případné zásahy budou přiměřené, přičemž dotčené osobě se vždy dostane možnosti napadnout takový zásah před nezávislým a nestranným soudem v kontradiktorním řízení,“ uvádí se v důvodové zprávě doslova.

Agenda se přesune ke krajským soudům

Jak dále vyplývá z návrhu, jde především o striktní úřední postupy a mezinárodní komunikaci. Ta bude nově umístěna mimo jiné ke krajským soudům: „Navrhovaná úprava si vyžádá určitý nárůst nákladů v souvislosti s nárůstem administrativy  u krajských soudů spojeným s agendou uznávání konfiskačních příkazů, neboť nově se navrhuje, aby tato agenda byla přesunuta z okresních soudů na krajské soudy. Okresním soudům naopak v tomto směru náklady poklesnou. Vzhledem k tomu, že ze statistických údajů vyplývá, že počty případů se pohybují v řádu nanejvýše desítek případů ročně, nevyžádá si tato změna personální náklady (i s ohledem na regionální rozvrstvení agendy podle umístění majetku),“ vysvětluje důvodová zpráva.

„Pokud jde o organizační složky příslušné ke sdílení majetku, novela jim nepřináší zvýšené náklady, neboť úprava sdílení majetku s jinými členskými státy je již nyní obsažena v § 290 zákona č. 104/2013 Sb. (novela přináší pouze zpřesnění postupů při sdílení majetku),“ uvádí se dále v důvodové zprávě.

Ministerstvu spravedlnosti rostou počty žádosti

Irena Válová