Novela zákona o soudech a soudcích, kterou nedávno schválila vláda a nyní je v Poslanecké sněmovně, by v případě schválení přinesla do justiční soustavy poměrně zásadní změnu. Nově by totiž s předsedou soudu skončili ze dne na den i jeho místopředsedové. Českou justicí oslovení předsedové krajských soudů s touto změnou nesouhlasí a navíc kritizují i způsob, jakým se do novely dostala.
Jde o jednu větu, o kterou je doplněn druhý odstavec §108 a která říká, že „funkce místopředsedy soudu zaniká rovněž spolu se zánikem funkce předsedy téhož soudu“. Mohly by tak nastat situace, kdy v čele soudu v případě náhlého odchodu jeho předsedy není žádný funkcionář, který by zajišťoval, slovy předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby se v něm topilo a svítilo.
Nesmyslné, nešťastné, nedobré
Podle oslovených soudců jde o nesmyslné, nedobré a nešťastné opatření: „Jde o jedno z nesmyslných ustanovení návrhu novely, které snad ani netřeba komentovat“, uvedl na dotaz České justice předseda Krajského soudu (KS) v Praze Ljubomír Drápal.
„Osobně takovou úpravu považuji za nešťastnou, pokud zároveň nezmizí současný výklad úpravy funkcí ,jednou a dost´. Dovedete si představit, jak ,ochotně´ se případní místopředsedové pohrnou do funkce, když předsedovi bude zbývat třeba jen rok mandátu? Budou vykonávat funkci třeba jeden rok, a tak si navždy zavřou dveře? I z hlediska určité kontinuity vedení soudu to není dobré,“ napsal České justici předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček. Soudní funkcionář by si navržený systém dovedl představit jen za situace, kdy by byl předseda soudu vybrán s dostatečným předstihem a měl by již také svůj tým místopředsedů. „Nevěřím, ale, že by toto bylo reálné,“ dodal k tomu ovšem zároveň.
Také další předsedové soudů jsou k návrhu kritičtí: „Podle mého názoru jde o nešťastné ustanovení, jehož dopad skutečně může při nenadálé události způsobit, že soud bude náhle bez vedení,“ odpověděl pro Českou justici předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. Obdobně kriticky se ke změně vyslovili i předsedové Krajského soudu v Brně Milan Bořek a předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Jediný Luboš Dörfl, který končí jako předseda KS v Ústí nad Labem a přechází jako předseda na Vrchní soud v Praze připustil, že by si za jistých okolností takovou úpravu představit dovedl, nicméně s výhradou. Neodpověděl pouze předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Milan Tripes.
S předsedy soudů návrh nikdo neprojednal
Všichni tito předsedové soudů, s jedinou výjimkou, zároveň uvedli, že se o změně dozvěděli až při přečtení konečné verze novely a nikdo ji s nimi neprojednával. Toto ustanovení se totiž v návrhu ocitlo až ve finální, vládou schválené verzi. Nenalezneme ji v původním návrhu z jara letošního roku ani ve verzi po připomínkovém řízení, v němž žádné z oficiálních míst tuto změnu nepožadovalo. Neobsahuje ji ani verze, kterou projednala Legislativní rada vlády, kde opět takový požadavek není.
„Návrh navázat zánik funkce místopředsedy soudu na zánik funkce předsedy soudu vzešel od zástupců justice samotné, kdy tento podnět na jednání Legislativní rady vlády navrhli zástupci Soudcovské unie a také předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu s tímto návrhem vyslovili souhlas,“ sdělil České justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Ministerstvo spravedlnosti také podle Řepky nepředpokládá, že by tím mělo dojít k nějakým praktickým problémům, neboť již dnes se taková situace řeší tzv. dočasným pověřením.
Právě otázka vedení soudu pověřenými funkcionáře je ovšem aktuálně předmětem soudních sporů a je tak do budoucna nejisté, zda vůbec bude nadále umožněna a pokud, tak v jaké šíři.
Petr Dimun
Text je převzat z portálu Česká justice, patřící do vydavatelství Media Netvwork, stejně jako Ekonomický deník.
