Interní hlasování Pirátů udrželo dřívějšího aktivního komunistu Vladimíra Votápka v čele krajské kandidátky v Karlovarském kraji. Přes varování z minulosti, nejasnosti ohledně jeho působení v komunistické straně i upozornění Ekonomického deníku na jeho rodinné vazby, včetně aktivit komunistické StB ve vztahu k jeho otci, zůstává lídrem Pirátů. Vedení strany kritiku přehlíží.
Pirátská strana dnes v celostátním hlasování potvrdila kandidaturu Vladimíra Votápka jako lídra kandidátky v Karlovarském kraji pro říjnové sněmovní volby. Pro jeho setrvání hlasovalo 397 z celkem 656 hlasujících členů. Votápek, bývalý generální konzul v Petrohradu, zůstává i přes výhrady části členské základny a opakovaná varování politických expertů tváří strany v regionu, kde měla v minulosti výrazné výsledky.
Odpůrci Votápkovy kandidatury upozorňovali mimo jiné na jeho dlouhodobé členství v KSČ – od roku 1978 až do roku 1992 – a výuku marxismu-leninismu i po listopadu 1989. Tato fakta připomněla mimo jiné petice některých členů strany, podle nichž Votápek „představuje hodnotový rozpor s tím, co Piráti dlouhodobě reprezentují“. Kandidát tato tvrzení odmítl a označil petici za „plnou nepravd a dezinformací“.
Ekonomický deník se tématu věnoval například ZDE nebo ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Pirátská mluvčí Lucie Švehlíková oznámila, že stranické fórum rozhodlo většinově pro pokračování jeho kandidatury. „Vladimír Votápek zůstává lídrem pirátské kandidátky Karlovarského kraje,“ uvedla v tiskové zprávě.
Nezodpovězené otázky: Rusko, minulost a otec agent StB
Ekonomický deník opakovaně upozornil na zásadní bílá místa ve Votápkově biografii. Zásadní otázky zůstávají i po dnešním rozhodnutí bez odpovědi.
Jak už Ekonomický deník informoval, Votápkův otec působil jako aktivní agent Státní bezpečnosti s několika zdokumentovanými udáními. Votápek jr. po roce 1989 a úmrtí otce pokračoval v jím vytyčené byznysové sféře – v ověřování jakosti průmyslových produktů. Kandidát sám se k této věci nikdy veřejně nevyjádřil.
Nezodpovězené zůstaly i výstupy „o odebrané bezpečnostní prověrce po konci na ministerstvu zahraničí a jejím údajném záhadném vrácení v roce 2010„.
Stejně tak zůstává nedořešená otázka jeho působení v ruském Petrohradu na konci ¨v devadesátých letech, kdy podle některých odborníků docházelo k intenzivnímu budování ruského vlivu ve střední Evropě. Votápek přitom dnes působí jako poradce pro řízení rizik v oblasti automotive a sám se prezentuje jako komentátor evropské a východní politiky.
„Více než 20 let se snažím informovat veřejnost o rizicích plynoucích z Putinova režimu,“ uvedl o sobě Votápek na stránkách Pirátů. Strana se však nikdy nevyjádřila, zda tyto komentáře považuje za dostatečné vysvětlení jeho dřívějších politických postojů.
Ztráty a rozkoly uvnitř strany
Jak již Ekonomický deník dříve popsal, kvůli Votápkově kandidatuře odešlo z partaje několik významných osobností. Interní neshody vedly i ke snížení aktivity strany v Karlovarském kraji, kde přitom Piráti dříve slavili volební úspěchy – například v roce 2020, kdy získali přes 11 % hlasů a stali se třetí nejsilnější stranou.
V posledních volbách do Sněmovny kandidovali Piráti ve společné koalici se STAN a v Karlovarském kraji získali 14,23 % hlasů, což byl třetí nejlepší výsledek v zemi. Do Sněmovny se z kraje dostal Jan Kuchař (STAN). Letos však jdou Piráti do voleb samostatně a jejich sázka na kontroverzního lídra může část voličů odradit.
Mlčení vedení Pirátů
Přes jasně formulované dotazy Ekonomického deníku nedošlo k veřejnému vysvětlení celé řady zásadních aspektů kandidátovy minulosti. Zůstává nejasné, jak strana vyhodnocuje bezpečnostní rizika, která mohou být s osobními či rodinnými vazbami kandidátů spojena.
Hlasování celostátního fóra přitom nezohledňuje možný dopad na vnímání Pirátů jako moderní, transparentní strany s jasně vymezenou hranicí vůči totalitní minulosti i současným bezpečnostním hrozbám.
Předběžná bilance? Strana riskuje
Piráti vsadili v Karlovarském kraji na kandidáta, jehož jméno rozděluje nejen členskou základnu, ale i širší veřejnost. Z pohledu vnitrostranické demokracie může hlasování působit legitimně – z pohledu důvěryhodnosti a bezpečnostní odpovědnosti však vyvolává závažné otázky.
Na otázky, které Ekonomický deník pokládal Vladimíru Votápkovi nepřišla adekvátní odpověď.
Děláte si ze mě p*del?
Když se u Pirátů, začaly čeřit vody, Ekonomický deník se o téma začal hlouběji zajímat. Odchody lidí, var ve vnitrostranickém fóru Pirátů – výzva k odstoupení. A především mlčení ústředního aktéra. Ekonomický deník proto Vladimíra Votápka v dřívějším textu oslovil SMS zprávou, aby se k podnětům z pirátské veřejné výzvy vyjádřil.
Vladimír Votápek na SMS ale zareagoval až po delší době a následovně: „Ale jistě. Co by jste chtěl slyšet?“
Ekonomický deník se proto pokusil ještě jednou získat konkrétní reakci.
„Reakce číslo 1. Je to projev vnitřní demokracie pirátské strany. Členové na to mají právo. Pirátská strana je známá tím, že velice pečlivě prověřuje své lidi lidi, ať už se týče korupce nebo nějakého jiného potenciálně problematického jednání. Za 2 je pravda, že jsem byl členem komunistické strany, což je věc, které samozřejmě hluboce lituji, ale přesto se domnívám, že mě nediskvalifikuje z toho, abych se aktivně účastnil politického života. A za 3 svými aktivitami od roku 91 jsem více než jednoznačně prokázal, že bráním hodnoty demokracie. Jsem přesvědčen, že v Česku existuje málo lidí, kteří udělali víc než já pro omezení vlivu Ruska a ochranu demokracie. To je tak všechno asi,“ řekl Ekonomickému deníku Vladimír Votápek.
Politik se následně zeptal, odkud se Ekonomický deník o výzvě dozvěděl. Po odpovědi, že ze sociálních sítí zareagoval: „Z Facebooku dobře, no jak myslíte? Hele, já si vás teda teď momentálně zařazuji do rubriky lidí, kteří účelově manipulují prostorem. Máte šanci se z té rubriky dostat, když si spolu nějak rozumně popovídáme.“
Autor textu uvedl, že s osobním setkáním nemá problém, ale že žádá o aktuální vyjádření k aktuálnímu ději. Votápek opět zareagoval: „K petici, která má 21 podpisů? Děláte si ze mě p*del? Ne, no dobře, tak jak myslíte: Takže ještě jednou, chlapci na to mají právo. Je pravda, že jsem byl V KSČ. Toho hluboce lituji, nicméně mě to nediskvalifikuje z politiky, protože jsem toho udělal pro demokracii a pro omezení vlivu východu mnohem víc než kdokoliv z nich.
V petici jsou podle Votápka navíc nepravdivé údaje.
