Ministerstvo spravedlnosti navrhuje výrazné navýšení soudních poplatků. V připomínkovém řízení však ustoupilo některým námitkám resortů a oproti původnímu návrhu umožní soudům, aby mohly účastníky osvobodit od placení poplatků i v jiných než výjimečných případech. Vyplývá to z vyhodnocení předloh a vypořádání připomínek, které má Česká justice k dispozici.

Ministerstvo spravedlnosti zdůvodňuje potřebu navýšení poplatků tím, že se od roku 2011, kdy se zavedl stávající stav, výrazně zvýšily příjmy obyvatel a poplatky tak již postrádají svoji regulační funkci. Navyšuje se například počet žalob, které ministerstvo označilo za bagatelní, v nichž se jedná o částky do 20 tisíc Kč.  Podle ministerstva i po schválení návrhu bude patřit ČR ke státům, jejichž poplatky patří k těm nižším. Příjem z nově stanovených poplatků odhaduje ministerstvo na 570 mil. Kč ročně.

Proti návrhu se však v rámci připomínkového řízení zvedla vlna kritiky.

Například Ministerstvo vnitra (MV) upozornilo, že návrh jde proti jinému záměru MSp, které v návrhu o hromadném řízení (žalobách) argumentuje potřebou posílit ochotu občanů vymáhat drobné nároky. Zvýšením poplatku u sporů o částky do 20 tisíc Kč na trojnásobek však podle MV odepírá přístup lidem ke spravedlnosti, a navíc tak zvýhodňuje nepoctivé subjekty.

Mohlo by vás zajímat

Vnitro také nesouhlasilo se zvýšením poplatku za vydání elektronického platebního rozkazu. Zde MSp namítá, že i po změně zůstane tento způsob podání zvýhodněn a jako důvod pro zvýšení uvedlo, že v 60% případů skončí věc ve standardním soudním řízení. „Dochází tak k situacím, kdy žalobce podá návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatí příslušný soudní poplatek. Soud je však nucen elektronický platební rozkaz zrušit a pokračovat v řízení tak, jako kdyby žalobce podal běžný návrh na zahájení řízení. Tento stav tedy působí značně nevyváženě a ve svém důsledku je vůči ‚obyčejnému‘ návrhu na zahájení řízení nespravedlivý,“ argumentuje v důvodové zprávě MSp.

Čtěte také: Justiční pohledávky budou vymáhat celníci: Benešová ustoupila financím

MV či Ministerstva průmyslu (MPO) a dopravy (MD) také v připomínkovém řízení kritizovaly navyšování poplatků ve správním soudnictví. „Dle našeho názoru navrhované zdvojnásobení výše poplatku u žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (ze 3 000 Kč na 6 000 Kč) a u kasační stížnosti (z 5 000 Kč na 10 000 Kč) není řádně odůvodněno, resp. z odůvodnění mimo jiné vyplývá zejména to, že dochází k vydávání velkého množství nezákonných rozhodnutí přinejmenším v 1. stupni, což je skutečnost jdoucí spíše k tíži soudnictví, a z toho důvodu není navyšování poplatku s poukazem na přetíženost soudů žádoucí,“ uvedlo například MV v připomínkách. „Máme za to, že zvláště v některých oblastech by částka 6 000 Kč tvořila již jen těžko překonatelnou bariéru v přístupu ke správnímu soudnictví, například v poskytování informací, což by v konečném důsledku mohlo vést k účelovému chování úřadů (povinných subjektů), které by s vědomím obtížnějšího přístupu žadatele k soudu záměrně odmítaly poskytnout informace,“ uvedlo zase MD.

Zde MSp námitky zčásti vyslyšelo a snížilo o tisíc korun výši poplatku proti rozhodnutí správního orgánu. Výrazně ambicióznější představu, než kterou předložilo MSp, nastínil ohledně poplatků ve správním soudnictví Nejvyšší správní soud (NSS).

[mn_protected]

„Z námětů týkajících se soudních poplatků lze připomenout např.: (a) možnost vyššího zpoplatnění tzv. blanketních kasačních stížností, resp. naopak zvýhodnění kasačních stížností z hlediska všech náležitostí perfektních, (b) výslovnou úpravu týkající se podmínek osvobozování insolvenčních správců či úpadců v řízení před správními soudy, (c) zavedení povinnosti neúspěšného žalobce (respektive stěžovatele) hradit paušální náhradu nákladů řízení žalovanému, (d) zavedení poplatku za odůvodnění procesních rozhodnutí (např. o předběžném opatření) apod.), (e) (podobně jako v civilním řízení) zpoplatnění některých žalob procentuální částkou, vypočtenou z peněžní částky, která je předmětem správního (daňového) rozhodnutí; či (f) možnost významně zvýšit soudní poplatek pro účastníky řízení, předkládající zjevně bezdůvodná opakovaná podání,“ předestřel své představy NSS. MSp nicméně protentokrát návrhy oslyšelo. Na jiném místě ale slíbilo, že bude tímto směrem postupovat. MSp vyšlo NSS vstříc alespoň v tom, že zvýšilo poplatek za návrh na zrušení opatření obecné povahy na 10 tisíc Kč.

Jako jedno z opatření na podporu smíru navrhuje MSp možnost navrátit 20% ze zaplaceného soudního poplatku po odvolání v případě, že se strany dohodnou ještě před rozhodnutím odvolacího soudu. Oproti původnímu návrhu pak MSp stanovilo poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci, v níž již předtím rozhodl jiný mimosoudní orgán (např. ČTÚ).

Jako zásadní opatření, kterým čelí všem námitkám v připomínkovém řízení, že znesnadňuje návrhem přístup ke spravedlnosti, navrhuje MSp možnost soudů od povinnosti jejich placení upustit, aniž by se jednalo jako nyní o mimořádné případy. Týkat by se to mělo i řízení před správními soudy. „Osvobození od soudního poplatku v plné výši je v současnosti zákonem předpokládáno pouze ve zcela výjimečných situacích, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Aby v případě odůvodněných případů docházelo k vracení soudních poplatků v plné výši, navrhuje se ustanovení upravit tak, aby byly tyto podmínky ze znění zákona odstraněny a úplné nebo částečné osvobození tak bylo postaveno na roveň. Záležet bude jen na majetkových poměrech žadatele – zda je na místě osvobodit zčásti nebo zcela,“ popisuje změnu MSp s tím, že i nadále toto rozhodnutí bude muset být odůvodněno.

[/mn_protected]

Petr Dimun