Evropská komise i Parlament doposud věřily, že Unie může jako jednotný subjekt uzavírat globální dohody o volném obchodu, i pokud obsahují více než “jenom” přímé zahraniční investice. Rada národních ministrů naopak hájila pravomoci členských států. Soudní dvůr Evropské unie prozkoumal vyjednanou dohodu mezi EU a Singapurem, načež přisvědčil osmadvacítce a zklamal Komisi.

Horkým tématem jsou hlavně smlouvy o volném obchodu CETA (s Kanadou) a TTIP (s USA). Ve druhém případě například europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP) slibuje, že liberálnější trh “přinese profit především malým a středním firmám”. Naopak europoslanec Petr Mach (Svobodní, EFDD) mluví “proti složité smlouvě, která by znamenala balík nových regulací”. Rozpory doposud panovaly také v otázce, kde končí výhradní pravomoci členského státu, odkud kam sahá sdílená politika a kde začíná volná působnost centrálních orgánů Evropské unie.

Europoslanec Jiří Maštálka (KSČM, GUE-NGL) vítá nedávný posudek Soudního dvora EU, který “potvrdil národním zákonodárným sborům právo veta”. Sice podezírá unijní administrativu, že přesto “podrží” pouze ve svojí kompetenci dokumenty TTIP a CETA. “Je však možné, že další chystané dohody o volném obchodu (například s Japonskem či Mexikem) už budou podřízeny spolurozhodování národních parlamentů,” předpovídá Maštálka. Prostudujme, co přesně soudní dvůr konstatoval.

[mn_protected]

Mohlo by vás zajímat

Komise chtěla vědět, kde má výlučnou pravomoc

Společnou obchodní politiku Evropské unie předznamenávají články 207 a 218 Smlouvy o fungování EU. Existují však odlišné výklady, především pokud jde o pravomoci centrálních orgánů. Evropská komise proto požádala Soudní dvůr EU, aby posoudil dohodu, kterou vyjednala se Singapurem. Odpověď známe od 16. května. Soudní dvůr EU konstatoval, že Unie má výlučnou pravomoc přinejmenším v bodech, zaměřených na následující oblasti:

  • přístup na unijní a singapurský trh (zboží, služby, doprava, veřejné zakázky, výroba energie z udržitelných nefosilních zdrojů)
  • oboustranná ochrana přímých zahraničních investic
  • práva duševního vlastnictví
  • ochrana soutěže, spojování, monopoly, subvence
  • udržitelný rozvoj (ochrana pracovníků a životního prostředí)
  • pravidla pro výměnu informací, povinnost oznamování, ověřování, spolupráce, zprostředkování, transparentnosti a řešení sporů mezi smluvními stranami, “ledaže se tato pravidla týkají oblasti jiných než přímých zahraničních investic (viz níže)”

Členský stát má právo řešit portfoliové investice a spory

Podle soudního dvora nemůže Evropská unie sama jako jednotný subjekt podepsat celou předjednanou dohodu se Singapurem, protože dokument zasahuje taky do následujících oblastí, kde nelze pominout pravomoci národních států:

  • jiné než přímé zahraniční investice (“portfoliové” investice uskutečňované bez úmyslu ovlivňovat řízení a kontrolu podniku)
  • řešení sporů mezi investory a státy, spojované taky s TTIP

[/mn_protected]

Petr Woff