Evropská komise i Parlament doposud věřily, že Unie může jako jednotný subjekt uzavírat globální dohody o volném obchodu, i pokud obsahují více než “jenom” přímé zahraniční investice. Rada národních ministrů naopak hájila pravomoci členských států. Soudní dvůr Evropské unie prozkoumal vyjednanou dohodu mezi EU a Singapurem, načež přisvědčil osmadvacítce a zklamal Komisi.
Horkým tématem jsou hlavně smlouvy o volném obchodu CETA (s Kanadou) a TTIP (s USA). Ve druhém případě například europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP) slibuje, že liberálnější trh “přinese profit především malým a středním firmám”. Naopak europoslanec Petr Mach (Svobodní, EFDD) mluví “proti složité smlouvě, která by znamenala balík nových regulací”. Rozpory doposud panovaly také v otázce, kde končí výhradní pravomoci členského státu, odkud kam sahá sdílená politika a kde začíná volná působnost centrálních orgánů Evropské unie.
Europoslanec Jiří Maštálka (KSČM, GUE-NGL) vítá nedávný posudek Soudního dvora EU, který “potvrdil národním zákonodárným sborům právo veta”. Sice podezírá unijní administrativu, že přesto “podrží” pouze ve svojí kompetenci dokumenty TTIP a CETA. “Je však možné, že další chystané dohody o volném obchodu (například s Japonskem či Mexikem) už budou podřízeny spolurozhodování národních parlamentů,” předpovídá Maštálka. Prostudujme, co přesně soudní dvůr konstatoval.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Petr Woff
