Kandidátka na ústavní soudkyni Dita Řepková uspěla při hlasování na klíčovém ústavně-právním výboru Senátu. Hlasovalo pro ni sedm senátorů, což je zatím nejúspěšnější výsledek. I přes počáteční pochybnosti nakonec Řepková senátory přesvědčila. Podle informací České justice uspěla zejména díky svému vystupování na úterním jednání senátorských klubů, kde vysvětlila důvody, proč jí Vrchní soud v Olomouci vrátil velké množství rozhodnutí, u kterých padlo odvolání. Soudkyně se představila jako konzervativní kandidátka a otevřeně kritizovala aktivismus Evropského soudu pro lidská práva. Připustila také teoretickou možnost zrušení Ústavního soudu.
„Vychází to ze statistiky, kterou předložil vrchní soud. Je to spíše o tom, že mi řekli, že mají jiný právní názor. Neříkám, že nedělám chyby a jsem neomylná, ale za svými rozhodnutími si stojím. Nejsem překlapěčka obžaloby a nejsem kvůli tomu populární,“ vysvětlila Řepková. Soudkyně je známá například rozhodováním v kauze, kdy Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z vraždy Roma a hrozilo mu až 18 let vězení.
Řepkovou na ústavně-právním výboru představil ředitel vnitropolitického odboru administrativy prezidenta Petra Pavla Tomáš Lebeda. „Dita Řepková byla navržena po velmi důkladném seznámení s její kariérou a po osobním pohovoru s prezidentem republiky,“ uvedl. Připomněl, že Řepková působila jako asistentka Wagnerové na NS. Současně pracuje jako předsedkyně senátu KS v Brně, kde vykonává prvostupňovou agendu.
Kandidátka za končícího Davida Uhlíře byla v letech 2002 až 2008 asistentkou tehdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. Reálně ale pouze do roku 2006, protože v roce 2006 odešla na mateřskou dovolenou, jak připomněla. Na Nejvyšším soudu také působila jako tisková mluvčí. V dubnu 2008 pak byla jmenována soudkyní, působila nejprve na Městském soudu v Brně a aktuálně pracuje u brněnského krajského soudu na prvostupňové agendě.
„Moje šíře záběru je větší, než trestní právo,“ uvedla Řepková s tím, že vždy tíhla k obecné justici, ale za sebou má i zahraniční stáže například u Evropského soudu pro lidská práva. Lebeda připomněl, že soudkyně by doplnila na Ústavním soudu soudce, kteří přišli z nejvyšších soudů.
Předseda výboru Tomáš Goláň ocenil přístup Řepkové, která je zastánkyní toho, že soudní systém by měl fungovat tak, že odvolání na druhý stupeň je výjimečné. Soudkyně uvedla, že je v tomto směru příznivkyní anglosaského právního systému a zásady kontradiktornosti trestního řízení. Goláň na výboru uvedl, že měl k Řepkové původně málo informací a proto se stavěl za její neschválení, ale přesvědčila ho svým „autentickým“ vystupováním. „Podporuji vaši kandidaturu,“ uvedl ještě před hlasováním členů výboru. Goláň na výboru uvedl, že od známého advokáta dostal doporučení, aby tak vážně nebral statistiku vracení rozhodnutí krajského soudu vrchním soudem.
Debata se vedla i o nálezu Ústavního soudu o platech soudců a ústavních činitelů. Goláň je příznivcem disentního stanoviska soudce Jana Wintra, podle kterého je judikatura k platům ústavních činitelů nepřesvědčivá. Vadí mu i požadavek justice, že změny mají být projednány se zástupci justice a poslední nález k platům považuje za účelový.
„Pokud budu zvolená, může tato otázka dorazit na Ústavní soud, kde ji budu řešit,“ vyhnula se Řepková odpovědi. Dodala ale, že judikatura k soudcovským platům je velmi nestabilní. „Necítím se ale ohrožená na nezávislosti,“ uvedla s tím, že nastupovala do funkce soudkyně za 47 tisíc korun v době, kdy měla malé dítě. S kolegou prý pravidelně přispívá kolegům v administrativě soudu, kteří mají dlouhodobě nízké platy. Kritizovala však „salámovou metodu“, kdy se do platů soudů nesystémově sahá každý rok. Soudců by podle ní mohlo být méně, pokud by je na některých pozicích nahradili kvalifikovanými asistenty. „Pan profesor Wintr není soudce a je velmi liberálně založený. Soudcům vadí, že o nich je rozhodováno jako s rozpočtovou položkou,“ upřesnila. „Automat“ na soudcovské platy podle ní fungoval. Zároveň ale uvedla, že není příznivkyní zřízení samosprávné Nejvyšší rady soudnictví.
Místopředseda výboru Michael Canov se pak Řepkové ptal na její náklonost k restorativní justici. Pachatel a oběť trestného činu by podle Řepkové měli být v užším kontaktu. „Restorativní justice je tu od toho, aby se oběť měla možnost setkat s pachatelem. Je prokázáno, že to vede k menší míře recidivy,“ vysvětlovala Řepková a svůj přístup ilustrovala na „svém“ nedávném případu, kdy babička zavraždila své pětiměsíční vnouče.
ÚS jako poslušný psík?
Senátor Zdeněk Hraba kritizoval Ústavní soud kvůli jeho „přílišnému aktivismu“. Podle něj je „poslušným psíkem“ štrasburského soudu. „Je pravda, že aktivistický přístup ESLP nelze nevnímat,“ uvedla Řepková s tím, že jde o věci, které by měly být v kompetenci národních vlád. ESLP si podle ní atrahoval představu, že Úmluva o lidských právech je to, co řeknou jeho soudci.
Kritizovala také Ústavní soud za rozhodnutí, že operace už nebude pro úřední změnu pohlaví potřeba. Podle Řepkové je sice pravda, že většina evropských zemí už takto své zákony upravila, ale důležité je, aby o takových věcech rozhodovali zákonodárci. „Mám dva syny a nechci, aby se zmítali v pochybnostech,“ uvedla a dodala, že například na Ukrajině nyní určitě neřeší to, zda by operace měla být podmínkou úřední změny pohlaví.
Hraba se Řepkové také dotázal na to, zda by přijala možnost zrušení Ústavního soudu. „Existují státy bez ústavních soudů,“ reagovala soudkyně s tím, že by funkci Ústavního soudu mohl nahradit Nejvyšší soud.
„Byla to jedna z nejlepších prezentací, kterou jsem slyšel od kandidáta na ústavního soudce. Nechcete kandidovat na ministryni spravedlnosti? Exekutiva by vám slušela ještě víc,“ reagoval na vystoupení Řepková senátor Václav Láska. Zdůraznil, že je rád, že soudkyně zastává konzervativní názory a umí je srozumitelně vysvětlit.
Na tradiční dotazy na ústavní zakotvení manželského svazku jako muže a ženy a ústavní zakotvená práva na platbu hotovosti od Daniely Kovářové reagovala soudkyně negativně s tím, že oba dva návrhy by řešila na jiné úrovní právní úpravy, než úpravou Ústavy. Řepková ale zdůraznila, že pro ní osobně je manželství vždy svazkem muže a ženy. Změny by případně nechala na budoucích generací. „Oni se s tím budou muset vypořádat,“ dodala. V Ústavě by nezakotvovala ani ochranu vody.
Místopředseda výboru Stanislav Balík uvedl, že většinu názorů Řepkové kvituje. „Nečekám od ústavní soudkyně, že bude formulovat ústavní právo. To je úkolem politické reprezentace. Vítám, že by na ústavní soud přišel někdo s takovým pohledem,“ řekl. Zeptal se také na její názor na možné snížení spodních sazeb trestných činů. „Snížení dolních sazeb jsou věcí trestní politiky státu. Soudci musí respektovat, co je v zákonech,“ řekla Řepková. Kritizovala případy, kdy za krádež „tří housek“ jde pachatel na několik měsíců do vězení. V těchto případech si dovede představit snížení dolní sazby a rozhodování soudu se tak stane svižnější. „Jsem soudkyně, která často zprošťuje,“ dodala a vysvětlila, že některé činy podle ní do trestního zákona nepatří a kriminalizují se činy, které by se kriminalizovat neměly.
Za rok a půl, co je Petr Pavel ve funkci prezidenta, se Ústavní soud obměnil ze dvou třetin. Řepková je jeho 11. nominantkou z patnáctičlenného sboru. V nynějším funkčním období bude muset Pavel navrhnout ještě další dva nové ústavní soudce. Jaromíru Jirsovi končí funkční období v říjnu 2025, Josefu Fialovi pak příští rok v prosinci.
O nominaci Řepkové měl dnes rozhodovat ještě výbor pro lidská práva. Jeho schůze byla ale na poslední chvíli zrušena.
Eva Paseková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
