Soud dnes zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod. Podle rozsudku jsou nezákonná, protože je nepřijala vláda podle krizového zákona.
Soudní senát tak vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, který opatření kritizoval jako svévolná, chaotická a nesrozumitelná. Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocné.
Soud konkrétně zrušil opatření z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob.
Vláda má nyní podle soudu do 27. dubna čas, aby opatření omezující volný pohyb, maloobchod a služby přijala v zákonné formě, tedy jako krizové opatření.
Předseda senátu Štěpán Výborný zdůraznil, že je i za aktuální situace nezbytné, aby orgány veřejné moci lpěly na pravidlech, a zachovaly tak právní stát v maximální možné míře. „Soud musí odmítnout, aby takovouto pravomocí disponovalo pouze jedno ministerstvo,“ uvedl.
Dostálovi vadilo, že ministerstvo daná omezení odůvodnilo pouze obecnou zmínkou o výskytu nemoci covid-19 v ČR a nutností omezit její šíření. Podle něj je formulace opatření v rozporu jak s požadavky práva, tak s poznatky medicínské vědy. V žalobě také uvedl, že český stát nerespektoval svůj vlastní pandemický plán a že pravidla boje proti epidemii tvoří namísto odborníků politici, a to podle momentálních nálad veřejného mínění. Postup ministerstva označil za „právnické chytračení“.
Zástupce ministerstva zdravotnictví Jiří Kindl novinářům řekl, že úřad zváží případný další postup po prostudování písemné podoby rozsudku. Ministerstvo se může obrátit kasační stížností na Nejvyšší správní soud.
Souhrn opatření
Výběr informací o opatřeních, která vydalo ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s pandemií nového koronaviru a šířením nemoci covid-19 (soud dnes zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva, která omezila volný pohyb, maloobchod a služby):
– Ministerstvo zdravotnictví vydává opatření na základě zákona číslo 258/2000 o ochraně veřejného zdraví. Úřadu vedenému nyní Adamem Vojtěchem (za ANO) jakožto orgánu ochrany veřejného zdraví mimo jiné umožňuje nařídit mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku. Podle paragrafu 69 tohoto zákona jsou mimořádnými opatřeními také „zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku“.
– Od začátku epidemie vydalo ministerstvo již řadu opatření, první z nich již koncem ledna, týkala se zejména provozu pražského Letiště Václava Havla i dalších vzdušných přístavů v ČR v souvislosti s možným příletem nakažených cestujících. Na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví ale byly také zastaveny lety ze severní Itálie nebo zakázána účast diváků na závodech Světového poháru v biatlonu, které se konaly začátkem března v Novém Městě na Moravě.
– Největší pozornost vyvolalo, když 23. března ministerstvo zdravotnictví s odkazem na zákon o ochraně veřejného zdraví mimo dalších opatření prodloužilo zákaz volného pohybu osob na území celé České republiky nebo uzavření většiny obchodů a dalších provozoven. Tyto zákazy totiž původně vyhlásila (u obchodů od 14. března, u pohybu s platností od půlnoci na 16. března) vláda, tehdy s odkazem na ústavní zákon 110/1998 o bezpečnosti ČR a zákon 240/2000 o krizovém řízení.
– Podle vládních vyjádření přitom v případě, že jsou omezení zavedena na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, neměli by mít podnikatelé nárok na odškodnění za uzavřené provozovny. S tímto krokem nesouhlasila opozice, Hospodářská komora odmítla výklad, že by odškodné náleželo jen pro opatření na základě krizového zákona. Podle výkladu komory odpovědnost státu za vzniklé škody zůstává bez ohledu na to, na základě jakého předpisu musejí mít podnikatelé zavřeno.
– Zákaz volného pohybu osob nebo postupně uvolňované uzavření různých obchodů a provozoven, jež nyní soud zrušil, jsou ale jen částí opatření, která Vojtěchovo ministerstvo s odkazem na zákon o ochraně veřejného zdraví vydalo. Řada z nich se týká například fungování zdravotnických zařízení – nemocnice musejí například od 19. března vyčlenit lůžka s možností umělé plicní ventilace pro pacienty s covid-19 nebo připravit příjmy pro třídění pacientů s ohledem na možnost nákazy koronavirem.
– Podle nařízení ministerstva bylo také zavedeno testování klientů a obyvatel domovů, kteří se vracejí po pobytu v nemocnici. Ministerstvo zdravotnictví též přikázalo krajům, aby pro nakažené seniory vyhradily 60 lůžek na 100.000 obyvatel, nemusí to být přímo místa v nemocnicích. Další opatření se týkají také dosud platného uzavření většiny škol nebo koordinace zavádění takzvané chytré karantény.
-čtk-
