Společnost CyberGym Europe měla být tajnou vlajkovou lodí civilní rozvědky pro kyberbezpečnostní projekty. Projekt ale nedopadl podle očekávání, stáhli se z něj izraelští partneři. Na konci příběhu je obžaloba z podvodu, z něhož byl obžalován letitý příslušník českých tajných služeb Martin Uher. Hlavní líčení začne před Obvodním soudem pro Prahu 8 příští středu. Kauza souvisí s čistkami v tajné službě po odchodu náměstka Zdeňka Blahuta, po kterém „šel“ tehdejší premiér Andrej Babiš.
Martin Uher je obžalován z podvodu s údajnou škodou tři miliony korun. Obžalobu před soudem přednese ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality na pražském Vrchním státním zastupitelství Marek Bodlák.
Ten zastupuje veřejnou žalobu i v případě Uhrova kolegy, někdejšího náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace Zdeňka Blahuta. Soud s Blahutem je neveřejný a probíhá v utajení.
Zdeněk Blahut stojí před soudem kvůli obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Žalobce Marek Bodlák tvrdí, že pod záminkou záchrany českého misionáře Petra Jaška z vězení v Súdánu vylákal ze služby 190 milionů korun.
S ohledem na to, že i v případě Martina Uhra se mohou před soudem objevit informace z tajné služby, není vyloučeno, že líčení bude také, alespoň zčásti, neveřejné.
„Obžaloba byla na obviněného podána pro zločin podvodu,“ sdělil před časem serveru Aktuálně.cz ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality v úřadu Lenky Bradáčové Marek Bodlák. V případě uznání viny hrozí Uhrovi až osm let vězení.
Jak už Ekonomický deník uvedl, po odchodu z tajné služby byl Uher činný ve společnosti CyberGym Europe. Aktuální případ proto velmi pravděpodobně souvisí s tímto jeho angažmá. Firma CyberGym Europe vznikla v roce 2015, dnes se jmenuje CyberG Europe, si koupila nemovitost v Řitce, kde školila zástupce veřejného i soukromého sektoru ochraně před kybernetické útoky.
V dozorčí radě seděl mimo jiné Izraelec Gilad Yoshi, který ji opustil v lednu 2020.
V roce 2019 přerušil s CyberGym Europe spolupráci izraelský CyberGym, inspirace českého projektu.
Martin Uher to vysvětloval tak, že firmě vypršela licence, kterou s CyberGym měla a rozhodla se ji neprodlužovat.
„Trénovací software našich izraelských přátel již nepotřebujeme, protože máme svůj vlatní. Evropský, moderní, flexibilní, spolehlivý, odvozený od řešení pro rozsáhlé simulace a cvičení. Nový brand nás již neomezuje při uzavírání dalších koalic a partnerství,“ řekl serveru Lupa.
CyberGym Europe vzniklo jako odnož původní izraelské CyberGym, která provozuje arénu poblíž Tel Avivu a která státu pomáhá s kybernetickou obranou. Už v roce 2019 se objevily informace, že padesátiprocentní podíl v tuzemském CyberG vlastní civilní Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Firma Ragnarok, která CyberGym ovládá, měla prý být založena z peněz tajného fondu rozvědky.
„Já se inspiroval izraelskou společností, která měla obranu na starosti. Představoval jsem si, že v Česku vznikne firma, která se bude zabývat ochranou elektronických systémů energetiky, trénováním vývojářů IT, pracovníků firem, jako je ČEZ, aby rozpoznali, kdy je systém napaden,“ řekl dříve Respektu poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který se okolo projektu ochomýtal.
Po vzniku projektu Pojar už u jeho dalšího vývoje nebyl. Naopak klíčovými postavami záměru se stali coby členové představenstva Martin Uher a advokát Petr Vališ.
Martin Uher v představenstvu společnosti působil v letech 2017 až 2020, poslední dva roky mu dokonce předsedal. Rozvědku měl opustit údajně během svého působení v představenstvu. Ze služby odešel v roce 2018, kdy jak tvrdí žalobce Marek Bodlák vrcholila jeho údajná trestná činnost.
Martin Uher patří k nejzkušenějším českým příslušníkům tajných služeb. Po roce 1990 nastoupil do Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie, který se přetransformoval na Bezpečnostní informační službu. Uher působil ve 3. odboru, který měl na starosti ochranu ekonomických zájmů. Sám se věnoval problematice obchodu se zbraněmi.
Po odchodu z BIS v roce 2003 Uher působil nějakou dobu v týmu konkursní správkyně zkrachovalé Union banky Michaely Huserové.
Po čase nastoupil na Úřad pro zahraniční styky a informace, kde působil jako operativec, později zakotvil v odboru kyberbezpečnosti. V roce 2018 přestoupil do soukromého sektoru.
Babišův Viktor Čistič
Případ Martina Uhra souvisí s čistkami v Úřadu pro zahraniční styky a informace, které prováděl nástupce náměstka Zdeňka Blahuta Radek Musílek. Ostatně právě jeho přičiněním stojí před soudem jak Blahut, tak Uher.
Radek Musílek je v bezpečnostní komunitě vnímán jako poměrně kontroverzní postava. Byl příslušníkem Bezpečnostní informační služby (na kopci v pražských Stodůlkách – pozn. red.), posléze přestoupil na ÚZSI (na kopci v pražských Kobylisích – pozn. red.), kde měl na starosti s ohledem na znalost jednoho z balkánských jazyků, teritorium Balkánu. K působení na tomto postu se mimo jiné váže průšvih s vyzrazením sídla balkánského odboru rozvědky v Praze i podřízených (níže).
„Dlouholetý zpravodajec a policista Radek Musílek měl loni nakročeno k tomu, aby se stal šéfem civilní kontrarozvědky BIS. Dostal se do přízně svého známého, premiéra Andreje Babiše, podnikl kroky proti svým některým kolegům ve zpravodajské komunitě… A nakonec stejně musel skončit. Z postu náměstka civilní špionáže podle zjištění Neovlivní.cz odchází a ředitelem BIS se minimálně prozatím nestane,“ napsal o Musílkovi v roce 2019 Neovlivní.cz.
„´Ticho, ticho!! Volá mi Babiš.´ Takové věty loni opakovaně zazněly na poradách vedení civilní rozvědky ÚZSI, kde je podle účastníků pronášel Radek Musílek. Náměstek této tajné služby se svými vazbami na současného premiéra nijak netajil, naopak je dával na odiv,“ napsal ještě server.
Radek Musílek se záhy stal jedním z kandidátů na post šéfa civilní kontrarozvědky BIS – služby, která má největší pravomoci vůči občanům, operuje a sbírá informace na území České republiky. BIS je také často v rámci politického soupeření úřadem, o jehož ovládnutí je velký zájem. Jenže Musílek nakonec neuspěl. Andrej Babiš mu vytoužený post nesvěřil a v čele služby ponechal spojenci oceňovaného Michala Koudelku.
Musílek pak v rozvědce povýšil. V roce 2018 bystřídal svého předchůdce Zdeňka Blahuta, který odešel za služby mimo jiné kvůli tomu, že jej premiér Andrej Babiš podezříval z tvorby a obsluhy twitterového účtu Julius Šuman (jméno řídícího důstojníka Státní bezpečnosti – pozn. red.), který zveřejňoval informace o premiérově minulosti.
Musílek v tajné službě následně rozjel rozsáhlé vyšetřování, které vyvrcholilo v létě obviněním jeho předchůdce Zdeňka Blahuta kvůli údajné zpronevěře peněz při osvobozování uneseného českého občana v Africe. Musílek ještě krátce před zásahem vůči Blahutovi, na jaře, službu opustil.
Špiónova indiskrece
Tajná služba musela po Musílkovi řešit ještě jiný problém. Vyzrazení krycích firem a spolupracovníků. Jeho balkánský odbor seděl na Praze 6 a Musílek a někteří jeho podřízení a krycí firmy byly na této adrese uvedeny v registru živnostenského podnikání. Ekonomický deník tyto informace získal už před rokem, ale obsáhleji se této kauze věnoval v říjnu Český rozhlas ovšem bez uvedení Musílkova jména.
„Tuzemská civilní rozvědka ohrozila své citlivé operace i bezpečnost samotných špionů. Podle zjištění Radiožurnálu neuhlídala utajení jednoho ze svých objektů. Jeho adresa a další podrobnosti jsou volně dohledatelné na internetu. Cestu k nim nalinkoval jeden z nejvýše postavených špionů v zemi. V tajné budově měl hlášenou živnost, a to i v době, kdy se dostal na čas do nejužšího vedení rozvědky, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace,“ zveřejnil na svém webu Český rozhlas.
To je například podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora pro jakoukoliv tajnou službu velkým rizikem: „Každá dekonspirace objektu i zaměstnanců je vždy závažný problém. Mimo jiné ten objekt už mohl předtím někdo z nepřátelských tajných služeb sledovat a mohl si tipovat další osoby, které se mohou stát terčem jakékoliv nepřátelské nebo negativní akce.“
Vysoko postavený rozvědčík měl přitom na dejvické adrese podle veřejného rejstříku svou živnost registrovanou už od roku 2002. A právě v tomto roce podle informací deníku Aktuálně.cz k rozvědce nastoupil. Příslušníci bezpečnostních sborů přitom mají jakékoliv podnikání obecně zakázáno. To je podle Šándora spolu s veřejně prezentovaným povýšením dost indicií k odhalení tajné adresy.
„Člověk nemusí být znalec zpravodajského prostředí, aby věděl, že nebyl vybrán na ulici, ale že jde o člověka s nějakým backgroundem v té tajné službě. A že ta živnost tam nebyla jen tak,“ řekl Rozhlasu Šándor.
Podle něj si měl důstojník svou dohledatelnou minulost lépe ohlídat. „Mohl si být vědom toho, že když se jeho jméno stane známé, že se budou novináři, ale nejen ti, zajímat o jeho minulost. A pokud zjistí, že měl na sebe napsanou nějakou živnost na určité adrese, tak jim bude zřejmé, že jde o nějaké krytí,“ uzavřel Šándor.
Radek Musílek dostal po odchodu z rozvědky „trafiku“. Jeho jmenovánído dozorčí rady státem vlastněné akciové společnosti LOM Praha Trade proto vyvolávalo nejen kontroverze, ale i řadu otázek.
Členství v dozorčí radě mu zaniklo loni v červnu.
Radek Musílek nyní v žádné firmě jako statutár nepůsobí. Je veden v registru živnostenského podnikání, ale živnost má pozastavenou od roku 2020 do roku 2025.
Jan Hrbáček
