Neděle, 1. srpna, 2021

Soud se vrátí k nezákonnému sledování Šlachtových celníků. Materiály z něj vytáhli ze spisu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Krajský soud v Brně dnes znovu otevře kauzu prodeje nelegálních cigaret, ve které byli v roce 2018 celní správou ke sledování podezřelých nezákonně využiti armádní specialisté z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Rozsudek brněnského soudu zrušil v plné šíři odvolací Vrchní soud v Olomouci. Před soudem by teď měla vypovídat mimo jiné celnice, která poté, co na aféru upozornil Ekonomický deník, nechala protokol ze sledování vytáhnout ze spisu. Vypovídat budou i vojenští velitelé.

Brněnský krajský soud dnes a zítra znovu otevře případ, ve kterém celní správa v červnu roku 2018 nezákonně využila ke sledování podezřelých vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Případ do Brna vrátil Vrchní soud v Olomouci. „Bez pochybností platí, že postup celní správy a také Armády ČR v dané věci byl vadný,“ zkonstatoval soud.

Případ vzbuzuje od počátku silné emoce, řešila ho Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) i výbory a komise Poslanecké sněmovny. GIBS nakonec případ odložila. Vše spělo k zametení flagrantního porušení zákona. Až razantně zasáhl Vrchní soud v Olomouci.

Pátrači celníků si v roce 2018 na pomoc při sledování podezřelých z obchodu s nelegálními cigaretami přizvali armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Zapojení armády do sledování civilistů ovšem odporuje zákonu, což zkonstatoval odvolací soud.

Tajnou operaci s krycím názvem Richard posvětil tehdejší náměstek celních pátračů Robert Šlachta, který vojákům dokonce poslal za účast na vyšetřování osobní děkovný dopis. Celníci o případu dlouhou dobu mlžili a existenci Šlachtova dopisu dokonce popírali.

Černé na bílém. Náměstek celníků Robert Šlachta potvrdil zapojení elitních vojáků do nezákonného sledování dopisem náčelníkovi Generálního štábu. Foto: Jan Hrbáček

Krajský soud v Brně vynesl tresty v případu prodeje nelegálních cigaret loni v květnu.

Před soudem by tak měla vypovídat mimo jiné celnice Romana Pavelcová. Ta v době sledování zastávala pozici vedoucí oddělení odhalování celních podvodů a byla nadřízenou zpracovatele spisu Pavla Litavce. Pavelcová dala Litavcovi poté, co Ekonomický deník na nezákonné sledování upozornil, pokyn, aby dokumentaci k akci s vojáky vyňal ze spisu.

„Vyjádření této svědkyně může být klíčové, protože právě ona měla přijít s tím, že získala kontakt na příslušníky 601. skupiny speciálních sil, kteří by celníkům mohli pomoci se sledováním zájmového objektu, jenž byl vytipován jako sklad neoznačených cigaret a tabáku. Měla to být ona, kdo se účastnil schůzek s velitelem zmíněné skupiny a konečně, v neposlední řadě, to měla být právě ona, kdo se měl dopustit zásadní manipulace se spisovým materiálem, při které byly ze spisu vyňaty listiny ukazující na realizovanou součinnost Celní správy a Armády ČR,“ vypíchl v rozsudku odvolací senát.

V podstatě totéž se týká dalšího navrženého svědka – celníka Davida Antoše, který měl sjednat schůzku s příslušníky armády. „Obdobně není zřejmé, proč soud prvního stupně nepodnikl důsledné kroky k vyžádání celého spisového materiálu, pořízeného příslušníky 601. skupiny speciálních sil v Prostějově při realizování předmětného úkonu. Za zjištěného stavu je přitom provedení minimálně označených důkazů nezbytné, upozornil při vracení kauzy k prvnímu stupni soud.

Žádost, kterou v červnu 2018 poslala Celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci. Foto: Jan Hrbáček

Vydejte celý spis

„V konkrétní věci, přesto, že se nalézací soud určitým způsobem vypořádal s navrženými
důkazy, je vrchní soud toho názoru, že odvolací námitky obžalovaných, že napadený rozsudek je zatížen vadou spočívající v neprovedení navržených důkazů, jsou důvodné,“ zkonstatoval olomoucký vrchní soud.

Vypovídat před soudem by měli i zástupci armády, kteří nezákonné sledování s celní správou řešili.

Vrchní soud uvedl, že k tíži obžalovaných nebyly u nalézacího soudu provedeny některé důkazy. „Neprovedení dalších svědeckých výpovědí krajský soud vysvětlil tím, že vyslýchány by byly osoby, které s věcí neměly nic společného. S takovou argumentací lze ale obtížně souhlasit například u velitele speciálních sil brig. gen. Pavla Koláře, který podle dostupných důkazů měl 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany nařídit provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti. V zásadě totéž se týká plk. Davida Franty, velitele 601. skupiny speciálních sil,“ zkonstatoval soud.

Pokud jde o listinné důkazy, podle vrchního soudu žádné rozumné důvody nebrání tomu, aby byl vyžádán a jako důkaz proveden celý spisový materiál vedený GIBS ohledně součinnosti celní správy a armády a nikoli jen protokol z odložení věci. „Naopak, právě takový postup je třeba považovat za přínosný. Minimálně v tomto rozsahu tedy odvolací soud považuje odůvodnění neprovedení navržených důkazů za nedostatečné,“ usnesl se senát.

Další důkazní návrhy v tomto směru pak buď byly zamítnuty, ale soud prvního stupně tento svůj postup nijak neodůvodnil, anebo o nich nebylo rozhodnuto, vytkl nalézacímu rozsudku olomoucký senát.

Absurdní svědectví

Vrchní soud v Olomouci zkonstatoval, že je nutné provést řadu dalších důkazů. „Za zjištěného stavu je přitom provedení minimálně označených důkazů nezbytné. Obhajoba ještě v průběhu hlavního líčení vedle neoprávněné (a prokázané) manipulace se spisovým materiálem a účelovým nezařazením veškerých listin pořízených Armádou ČR do trestního spisu poukazovala na nevěrohodnost údajů, které ve své výpovědi uvedl svědek Petr Mašek, v té době ředitel odboru pátrání Generálního ředitelství cel v Brně, který měl rovněž participovat na jednáních s Armádou ČR. Nalézací soud konstatoval, že výpověď svědka není nevěrohodná a rozdíly mezi jeho výpovědí a výpovědí svědka Pavla Litavce vysvětlil tím, že každý z nich působil na jiné pozici a disponoval jiným množstvím informací. S takovým hodnocením důkazní situace však lze podle vrchního soudu jen stěží souhlasit,“ zkonstatoval odvolací senát.

Rozdíly ve výpovědích obou svědků totiž dle soudu nezakládá odlišné penzum jejich informací a vědomostí, kterými měli disponovat, ale zcela jednoznačně odlišný popis téže události, ke které se oba vyjadřovali (součinnost celníků a armády. „Zatímco Pavel Litavec otevřeně hovoří o tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil se podíleli na sledování, prováděli obhlídku objektu, protože Celní správa v té době byla vytížena jinými případy a neměla na tyto úkony vlastní zdroje, Petr Mašek ve své výpovědi popisoval v zásadě jen konzultační úlohu Armády ČR, kdy se vojáci nepodíleli na žádném úkonu. Soud prvního stupně měla v prvé řadě zaujmout zjevná absurdnost tvrzení uváděných Petrem Maškem, podle kterého s armádou bylo pouze konzultováno, kam a jakou techniku instalovat, či jestli mimo kamery existuje jiná možnost bezkontaktního sledování. Pokud by totiž skutečně pátrací orgány celní správy nebyly schopny samostatně posoudit tak elementární skutečnosti, které svědek zmiňuje, je potom legitimní otázka, nakolik jsou tyto orgány vlastně vůbec schopny samostatně vykonávat stanovenou činnost,“ stojí v rozsudku.

Stejně tak měl dle odvolacího senátu krajský soud reagovat na rozpor údajů uváděných Maškem s realitou, protože bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil se na sledování skutečně podíleli.

„Výpověď Petra Maška měl nalézací soud jednoznačně hodnotit v kontextu údajů uvedených svědkem Pavlem Litavcem, neboť právě on pravdivě popsal manipulaci se spisem a jeho výpověď plně koresponduje s poznatkem o ingerenci Armády ČR. Z podstaty vadný je pak postup krajského soudu, v rámci kterého námitky obhajoby směřující proti výpovědi Petra Maška odmítl odkazem na usnesení vydané GIBS. Je totiž úkolem soudu, aby primárně na základě vlastní
činnosti a nikoli na základě rozhodnutí jiného orgánu působícího mimo trestní stíhání, dospěl
k závěru, zda provedený důkaz je věrohodný, či nikoli. Z tohoto pohledu je třeba důrazně
odmítnout tezi vyslovenou krajským soudem, že svědecké výpovědi Petra Maška a Pavla Litavce jsou pouze doplňující důkazy k rozhodnutí GIBS ze dne 15. 10. 2019, které se zabývá součinností Celní správy a Armády ČR v projednávaném případě,“ lze se dále dočíst v rozsudku.

Za popsaného stavu, zejména proto, že byla prokázána účelová manipulace se spisovým materiálem, existují dle soudu významné pochybnosti o věrohodnosti svědecké výpovědi Petra
Maška, který jako jeden z vrcholových pracovníků Celní správy bagatelizoval, až negoval
zapojení příslušníků armády do operativních úkonů v dané věci. „Z pořízených protokolů nelze zjistit, kdo konkrétně úkony sledování vlastně prováděl, odvolací soud shledává opodstatněné námitky obžalovaných, že existují pochybnosti o intenzitě, délce trvání a charakteru vlastní činnosti prováděné příslušníky 601. skupiny speciálních sil v rámci prováděného sledování. V dalším průběhu řízení bude třeba tento nedostatek napravit, a to zejména realizací
dosud neprovedených důkazů a jejich odpovědným a komplexním hodnocením,“ zkonstatoval soud.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter