INZERCE

Mýtné brány na dálnici. Foto: Ekonomický deník

Soud pranýřuje ÚOHS a ministerstvo dopravy za nesprávnou aplikaci práva při mýtném tendru, hovoří dokonce o „drzosti“

Podle soudu je nepřijatelné, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na smlouvu uzavřenou v rozporu s předběžným opatřením, které on sám vydal a kterým její uzavření zakázal, hleděl pro účely správního řízení jako na smlouvu uzavřenou. Krajský soud v Brně to uvedl v rozsudku ve věci sporu společnosti Kapsch, která ÚOHS zažalovala.

Antimonopolní úřad podle soudu nesprávně zastavil správní řízení, aniž by se vypořádal s námitkami společnosti Kapsch proti mýtnému tendru. Soud v odůvodnění rozsudku souhlasí se společností Kapsch, že takový postup znamená absolutní popření smyslu zákazu uzavření smlouvy plynoucího z předběžného opatření žalovaného. „Na smlouvu, k jejímuž uzavření došlo přes zákaz jejího uzavření (jejíž uzavření bylo porušením zákazu vyplývajícího z předběžného opatření vydaného žalovaným), nelze pro účely vedení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž může být uloženo nápravné opatření podle § 263 ZZVZ, a tedy pro účely aplikace § 257 písm. j) ZZVZ v rámci takto vedeného řízení, hledět jako na smlouvu uzavřenou; pokud by tomu tak mělo být, fakticky každý zadavatel by se mohl (při dostatečné „drzosti“, která by však již byla zpětně reálně nezhojitelná, pokud jde o možnost efektivního dozoru nad zadávacími procesy) vyhnout faktickému přezkumu úkonů zadavatele v řízení před žalovaným a veškerá oprávnění žalovaného vést správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy ve smyslu § 249 a násl. ZZVZ (kdy ještě lze do běžícího zadávacího řízení zasáhnout nápravným opatřením) by se ukazovala jako zcela neúčinnými, a tedy v rozporu především se smyslem a jednotlivými pravidly směrnice Rady č. 89/665/EHS ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/66/ES. Podle čl. 1 odst. 1 bodu 3 uvedené směrnice je třeba neúspěšným uchazečům (dodavatelům – účastníkům zadávacích řízení) garantovat právo na rychlý a efektivní přezkum rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení,“ uvádí se v rozsudku.

Podle směrnice musí členské státy zajistit, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumným řízením stanovila pravomoci přijímat co nejrychleji prostřednictvím předběžných postupů předběžná opatření směřující k nápravě domnělého protiprávního jednání nebo k zabránění dalšímu poškozování dotčených zájmů, včetně opatření vedoucích k pozastavení nebo zajištění pozastavení daného zadávacího řízení nebo výkonu rozhodnutí učiněného veřejným zadavatelem. Postup, který ÚOHS zvolil, je podle soudu nesprávný, nepřiléhavý a nerespektující především východiska a obecná pravidla podávaná ze shora uvedené směrnice.

Výklad, který zastává ÚOHS i ministerstvo dopravy, je podle soudu projevem nesrozumitelné a současně nesprávné aplikace práva. „Již ze shora uvedeného tedy zdejší soud dovozuje, že k uzavření smlouvy na plnění předmětu žalovaným přezkoumávané veřejné zakázky dne 20.9.2018 došlo v rozporu s předběžným opatřením vyplývajícím z rozhodnutí žalovaného č.j. S0406/2017/VZ-34610/2017/521/OPi ze dne 23.11.2017. Na takto uzavřenou smlouvu s ohledem na výše uvedené nelze podle zdejšího soudu pro účely řízení před žalovaným, jež směřuje k uložení nápravného opaření před uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, hledět jako na uzavřenou, a tedy nebyl dán důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. j) ZZVZ. Už proto byly podmínky pro zastavení řízení nesplněné. Proto je napadené rozhodnutí nezákonné a zdejší soud jej pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný respektovat shora podaný závazný právní názor zdejšího soudu (§ 78 odst. 5 s.ř.s.); o rozkladové argumentaci žalobce tudíž předseda žalovaného rozhodne věcně,“ stojí dále v rozhodnutí. ÚOHS už avizoval, že proti němu podá kasační stížnost, totéž chce učinit ministerstvo dopravy jako zúčastněná osoba.

Ministerstvo dopravy nestálo o nižší cenu, sprintovalo k uzavření smlouvy s Kellnerovou firmou

Ministerstvo dopravy loni v září na provoz systému uzavřelo smlouvu na deset let s konsorciem firem CzechToll a SkyToll, ÚOHS výsledky tendru, posvětil. Kapsch chtěl, aby soud prověřil, zda antimonopolní úřad nepochybil, když zastavil řízení o závažných námitkách proti mýtnému tendru, aniž je věcně přezkoumal. Kapsch například tvrdil, že při výběrovém řízení je znevýhodněný mikrovlnný systém oproti družicovému a že ministerstvo dopravy jako zadavatel uvádělo nepravdivé informace a porušovalo zásadu rovného zacházení. Krajský soud v Brně nyní v senátu složeném z předsedy Davida Rause a soudců Petra Šebka a Kateřiny Kopečkové vyhověl stížnosti společnosti Kapsch a konstatoval, že předběžné opatření, kterým ÚOHS zakázal Ministerstvu dopravy uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem tendru o tzv. „nové mýto“, platil.

Konsorcium firmy CzechToll, která patří do portfolia nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, a společnosti SkyToll zvítězilo v mýtném tendru s nabídkou na desetiletý provoz za 10,75 miliardy korun. Ministerstvo dopravy ovšem překvapivě nevyžilo možnost deklarovanou v zadávací dokumentaci – jednat dále mimo jiné o finančně výhodnějších nabídkách s účastníky tendru. O předběžné nabídce přitom chtěl jednat jak maďarský zájemce tak Kapsch.
Před podpisem smlouvy Kapsch nabídl cenu o 250 milionů nižší než firmy CzechToll a SkyToll. V říjnu loňského roku dokonce Kapsch nabídl cenu za provozování elektronického systému výkonového zpoplatnění ve výši 6,9 miliard korun. Smlouva mezi ministerstvem dopravy a konsorciem SkyToll/CzechToll byla ale podepsána v podezřelé rychlosti poté, co ÚOHS odmítl projednat námitky Kapsche. Nynější mikrovlnnou technologii chce stát vystřídat satelitní, nový systém by měl zahájit provoz nejpozději v první den příštího roku. Probíhající soudy a nové rozhodování ÚOHS však mohou mít ještě na celou zakázku podstatný vliv.

(red ČJ a ED)