Některá opatření předsedkyně Okresního soudu v Děčíně (OS) Diany Fujdiak vůči soudkyni tohoto soudu Radce Mazurkové „ve svém souhrnu skutečně nasvědčují tvrzením navrhovatelky, že předsedkyně odpůrkyně postupuje vůči navrhovatelce šikanózně, když minimálně některá opatření pojmově nemohou vést k zefektivnění organizace práce, ale naopak ke ztížení výkonu funkce navrhovatelky“.  K tomuto závěru dospěl samosoudce Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS) v rozhodnutí, kterým zamítl návrh Mazurkové na vydání předběžného opatření.

Soudkyně Radka Mazurková se rozhodla podat návrh na předběžné opatření na začátku července poté, co byla bez jejího souhlasu přestěhována ze své kanceláře děčínského soudu ve třetím, před veřejností uzavřeném, patře do přízemí. V návrhu ovšem uvedla další kroky, které byly vůči ní učiněny předsedkyní soudu, s tím, že v nich spatřuje tzv. bossing a šikanu.  

Návrh na předběžné opatření v srpnu zamítl soudce KS v Ústí nad Labem. Podle soudu totiž nebylo dostatečně prokázáno, že by zde byly důvody pro jeho vydání.

Soud dospěl k závěru, že nově přidělená kancelář sice není v perfektním stavu, ale již v minulosti byla soudci k práci využívána. Nic nebrání ani tomu, aby byla v budoucnosti případně soudkyni Mazurkové navrácena zpět. Soud také přihlédl k tomu, že soudkyni Mazurkové byl navrácen vzdálený přístup a předsedkyně soudu upustila i od změny rozvrhu práce, kterým soudkyni přesunula na trestní úsek. 

„Pokud navrhovatelka uváděla, že přidělením kanceláře v přízemí dojde ke ztrátě její prestiže, tak soud tento názor nesdílí. Vážnost soudce není dána velikostí či umístěním jeho kanceláře, ale skutečností, že vykonává náročnou, odpovědnou a společensky významnou funkci. Vážnost mezi kolegy a odbornou veřejností si soudce může a také by měl zajistit odpovědným a řádným plněním povinností vyplývajících z výkonu jeho funkce, svou odbornou erudicí a důstojným vystupováním jak vůči veřejnosti, tak vůči svým kolegům,“ uvádí se mj. v odůvodnění rozhodnutí.

Mohlo by vás zajímat

Soud však zároveň dospěl k předběžnému názoru, že tvrzení soudkyně Mazurkové o možném bossingu a šikaně ze strany předsedkyně děčínského soudu nejsou lichá.

Šikanózní jednání

„Shora vyřčené nic nemění na závažnosti tvrzení navrhovatelky o nerovném a svévolném přístupu odpůrkyně k její osobě. K těmto otázkám se však soud bude moci vyjádřit až v řízení ve věci samé (pokud dojde k podání žaloby), přičemž při prokázání tam uvedených tvrzení by bylo na místě zasáhnout proti tvrzenému a prozatím do určité míry osvědčenému svévolnému a šikanóznímu jednání odpůrkyně vůči navrhovatelce,“ konstatuje se v rozhodnutí.

„Navrhovatelka předloženými listinami osvědčila s poměrně velkou měrou přesvědčivosti, že mezi navrhovatelkou a předsedkyní odpůrkyně panují napjaté vztahy. Opatření předsedkyně odpůrkyně směřující vůči navrhovatelce (převedení na jiný úsek, odebrání kanceláře, zrušení vzdáleného přístupu k pracovnímu počítači, znemožnění přístupu do soudní budovy o víkendech a změna jednacího dne na pátek) ve svém souhrnu skutečně nasvědčují tvrzením navrhovatelky, že předsedkyně odpůrkyně postupuje vůči navrhovatelce šikanózně, když minimálně některá opatření pojmově nemohou vést k zefektivnění organizace práce, ale naopak ke ztížení výkonu funkce navrhovatelky,“ uzavírá soud.

Není to poprvé, co se soudkyně Mazurková pouští do křížku se svými „nadřízenými“. V minulosti vedla spor o uloženou výtku. Spor nakonec vyhrála až u Nejvyššího správního soudu (NSS), neboť ten jí dal zapravdu v argumentu, že výtka jí byla uložena osobou, která k tomu nebyla oprávněna. Tedy soudkyní, která byla funkcí předsedkyně pouze pověřena tehdejším předsedou KS. 

V říjnu bude kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) řešit kárnou žalobu, kterou na soudkyni Mazurkovou podala předsedkyně soudu Fujdiak. Soudkyni Mazurkové je v žalobě vytýkáno, že odmítla vrátit klíč od soudní budovy, který jí byl svěřen po dobu trvání dosažitelnosti, dále že bez souhlasu předsedkyně soudu odnesla desítky soudních spisů mimo soudní budovu, nedodržela ve více než stovce případů zákonnou, popřípadě prodlouženou lhůtu k vyhotovení a vypravení rozhodnutí, a že v rozsahu tří dnů v prosinci 2020 odmítla převzít službu dosažitelnosti dle stanoveného rozpisu. Jako kárné opatření je navrženo maximální snížení platu. 

Petr Dimun

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.