Neděle, 9. května, 2021

Soud dnes po odkladu otevře kauzu Bereta

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Od dnešního pondělka se bude Okresní soud Praha-východ po tři dny zabývat známou kauzou s krycím jménem Bereta. Původní, březnové, hlavní líčení bylo z epidemiologických důvodů zrušeno.  V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně, policista protikorupční jednotky, celník a dva bývalí policisté.

Okresní soud Praha-východ začne dnes (t.j. 26. dubna) dopoledne v hlavním líčení projednávat známou kauzu Bereta. V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

„Okresní soud Praha-východ začne v pondělí v 9 hodin v jednací síni č. 1 projednávat obžalobu v tzv. kauze Bereta (sp. zn. 2 T 76/2020). Hlavní líčení bude probíhat tři dny do  28. dubna, vždy se začátkem v 9 hodin,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí Okresního soudu Praha-východ Zuzana Steinerová.

V souvislosti s pandemií Covid-19, s tím souvisejícími opatřeními, větším počtem účastníků a omezenou kapacitou jednací síně, nebude umožněna účast novinářů, s výjimkou účasti zástupce ČTK. Zástupcům médií bude umožněn pouze vstup do budovy soudu, při zachování platných opatření předsedkyně soudu (zejména povinné nošení respirátorů a dodržování rozestupů). „Žádáme, aby za každé médium vstupoval do budovy soudu co možná nejnižší počet osob,“ podotkla mluvčí soudu.

Pomohl „spřátelený“ soud

Vedoucí odboru protikorupční policie Radek Holub, celník Pavel Šíma a žalobkyně Dagmar Máchová jsou podle dřívějších informací médií viněni z toho, že neoprávněně předávali soukromému detektivovi Igoru Gáboríkovi informace, například z kauz Nemocnice Na Homolce nebo pražského dopravního podniku. Gáborík je pak údajně poskytoval svým klientům. Bývalý policista Vladimír Zmrhal se měl na těchto aktivitách také podílet.

Tito lidé čelí obžalobě za zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví.

Nejpřísnější trest hrozí za přijetí úplatku úřední osobou, a to tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za podplacení úřední osoby mohou soudy uložit až šestileté vězení, za neoprávněný přístup do systému až čtyři roky, za zbylé trestné činy až pět let odnětí svobody.

Gáboríka, Šímu a Holuba policie obvinila v květnu 2016, Máchovou začali policisté stíhat o pět měsíců později. Zmrhal byl za podílnictví obviněn na konci roku 2018.

Dagmar Máchová namítá delší dobu místní nepříslušnost soudu, dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová si totiž, přestože se měla údajná trestná činnost odehrávat v Praze a okolí, nechala zpočátku kauzy odposlechy povolovat u soud v Chebu. Zjevně kvůli tomu, že bylo jisté, že odposlechy povolí, aniž by k tomu byl místně příslušný.

Máchová je v kauze obžalována pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a přijetí úplatku. Máchová se kvůli tomu obrátila na Vrchní soud v Praze.

Podle Máchové není po chebském soudu místně příslušný ani Okresní soud Praha-východ. A i pokud by případně místně příslušný byl, existují podle Máchové důvody pro odnětí věci a přikázání věci soudu jinému.

Máchová míní, že věcně i místně příslušný je jen některý z obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze.

Společným nadřízeným soudem, rozhodujícím spory o příslušnosti Okresního soudu Praha-východ a pražskými obvodními soudy při odnětí a přikázání věci, je Vrchní soud v Praze. „Z obsahu spisového materiálu spisu vyplývá, že již od samého počátku přípravného řízení v roce 2013 docházelo ze strany dozorující státní zástupkyně k účelové manipulaci s příslušností soudů,“ namítla Máchová.

Chebský soud povoloval úkony až do půlky roku 2016. Jak zjistil Ekonomický deník, Máchová svůj původní návrh na předběžné projednání u soudu ještě rozšířila.

Vysoce konspirativní způsob

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová vidí příběh zcela odlišně. Dagmar Máchovou obžalovala, protože měla podle jejího přesvědčení svému známému, bývalému pražskému detektivovi Igorovi Gáboríkovi, poskytnout informace z vyšetřování společnosti Knauf, za což měl Gáborík vyinkasovat finanční odměnu. Máchová měla podle Bradáčové Gáboríkovi dále poskytnout informace z dalších tří trestních řízení.

„Jednak v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu. Jednak sama v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe přijala úplatek, přičemž takový čin spáchala jako úřední osoba. Jednak získala přístup k počítačovému systému a neoprávněně užila data uložená v počítačovém systému v úmyslu získat jinému neoprávněný prospěch,“ napsala Lenka Bradáčová do více jak dvousetstránkové obžaloby.

Přestože byl na Máchovou už od ledna 2013 povolen odposlech, trestní řízení bylo zahájeno až na konci července, v září pak do kauzy přibyl detektiv Igor Gáborík.

„Souhrnně nejméně v době od 27.3.2013 do 11.5.2016, v okrese Praha-východ a dále na různých místech v Praze a v jejím okolí, obviněný Igor Gáborík jako poskytovatel detektivních a poradenských služeb v postavení společníka společnosti GSM H požadoval od obviněných Šímy, Holuba a Máchové za účelem dalšího zobchodování, tedy nikoliv výlučně pro svou vlastní potřebu, opakovaně a k různým pro něho tzv. zájmovým osobám neveřejné informace, s nimiž se podle zvláštních právních předpisů mohou seznamovat a dále je využívat pro výkon svých pracovních nebo služebních povinností pouze k tomu určené a oprávněné osoby ve služebním nebo pracovním poměru a způsobem a rozsahem stanoveným zvláštními právními předpisy, jimiž obvinění Šíma, Holub a Máchová byli, načež k žádosti obviněného Gáboríka s takovým postupem souhlasili, takové informace pod uvedením skryté legendy, aby zastřeli pravý důvod opatření takových informací a ztížili možnosti vlastního odhalení, neboť si byli vlastního protiprávního jednání vědomi, ve veřejně nedostupných informačních systémech tyto vyhledávali a opatřovali, a to v přímém rozporu se svými služebními nebo pracovními povinnosti za využití své funkce, tedy v postavení úředních osob,“ stojí v odůvodnění obžaloby, jež sepsala Bradáčová.

Takto získané informace měli podle Bradáčové obvinění Šíma, Holub a Máchová osobně v listinné podobě nebo elektronicky předávali obviněnému Gáboríkovi.

„A to vysoce konspirativním způsobem za použití zabezpečovacího zařízení, neboť si byli vědomi vlastního protiprávního jednání. Získané informace obviněný Gáborík v několika případech předal obviněnému Zmrhalovi, který se s informacemi seznámil a dále je využil. Za předané informace obviněný Gáborík poskytoval přímo obviněným Šímovi a Máchové neoprávněné peněžní i nepeněžní výhody, které tito přijímali,“ tvrdí Bradáčová.

Takto měl obviněný Igor Gáborík jednat, aniž by o součinnosti dalších obviněných Šíma, Holub a Máchová vzájemně věděli. „Neboť Gáborík se s nimi stýkal samostatně a bližší informace o svých dalších aktivitách jim neposkytoval, neboť si byl vědom toho, že páchá protiprávní jednání, tedy jednal způsobem ztěžujícím vlastní odhalení,“ napsala Lenka Bradáčová do více jak dvousetstránkové obžaloby v kauze Bereta.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter