Masivní výstavba větrných a solárních elektráren, zrychlení povolovacích řízení i podpora pro rychlý přechod od fosilního zemního plynu k biometanu a vodíku. Takové jsou priority strategie REPowerEU, kterou dnes představila Evropská komise.
Cílem nových opatření je zajistit co možná nejrychlejší ukončení závislosti na dovozu paliv z Ruska. Zadarmo to samozřejmě nebude. Evropská komise v dnešním tiskovém prohlášení odhadla dodatečné náklady na 210 miliard eur jen do roku 2027. Desetinu z této sumy má zajistit aukce nevyužitých emisních povolenek, zbytek lze uhradit zvýhodněnými půjčkami – podobně jako opatření na restart ekonomiky po koronavirové epidemii.
Návrhy Evropské komise nejsou až tak velkým překvapením, protože dopředu unikly do médií. A sice do obvyklých destinací pro předčasné vypouštění podobných zpráv – tedy do deníku Financial Times a zpravodajského webu Euractiv.com. Hlavní body opatření jsou tyto:
- zvyšování energetické efektivity o 2 % ročně (současný cíl 1,5 % ročně)
- možnost společného nákupu zemního plynu
- podíl 45 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (oproti původnímu cíli 40 %)
- zdvojnásobení instalovaného výkonu solárních elektráren do roku 2025
- povinné solární panely na veřejných budovách a novostavbách
- zkrácení délky povolovacího procesu pro střešní fotovoltaiku na tři měsíce
- vyšší využití tepelných čerpadel, geotermální energie a solárních kolektorů
- výrazné zrychlení výstavby větrných elektráren
- povinnost států do jednoho roku vymezit oblasti určené pro výstavbu obnovitelných zdrojů ve zrychleném režimu
- navýšení produkce biometanu na 35 mld. m3 v roce 2030
- rychlejší nástup využití vodíku v energetice
Strategie Evropské komise uvádí, že solární panely mají být na každé vhodné střeše, u novostaveb budou nejspíš povinné. Zdvojnásobení výkonu fotovoltaických zdrojů do roku 2025 by znamenalo v Česku postavit dalších 2100 megawattů instalovaného výkonu Když uvážíme rostoucí zájem o čerpaní dotace z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy či Nové Zelené úsporám, tak by to mohlo být zvládnutelné.
Slunce, vítr, bioplyn, vodík
Horší je to s výstavbou větrných elektráren, u kterých povolovací řízení v praxi trvají sedm a více let. Většina připravených projektů narazila na nepřející postoj krajských či místních úředníků a politiků, České inspekce životního prostředí a „protivětrných“ občanských sdružení. V provozu tak jsou v Česku větrné elektrárny o výkonu necelých 340 megawattů a od roku 2019 nepřibyla ani jedna nová. Evropská komise nyní hovoří o zkrácení povolovacích řízení na maximálně dva roky.
„Česká vláda už nemá na co dál čekat. Je třeba jasně nastavit kurz české energetiky směrem k obnovitelným zdrojům. Doporučení Evropské komise pro zrychlení povolovacích procesů snad konečně po letech stagnace přinesou velmi potřebnou změnu,” komentuje návrh Evropské komise Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold.
„Od prvního dne, kdy ruské tanky překročily ukrajinskou hranici, zaplatily evropské státy za dovoz Putinova plynu a ropy přes 50 miliard eur. Potřebujeme proto umožnit rychlou výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Za slunce, vítr a biometan nic platit nemusíme. Komise proto navrhuje zjednodušení povolovacích procesů nebo povinnost umístit solární panely na vhodné veřejné a komerční budovy,” komentoval návrh programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Velké ambice má Evropská komise také v oblasti výroby vodíku, v roce 2030 počítá s produkcí 10 milionů tun. Jednat se má o takzvaný zelený vodík, vyrobený elektrolýzou vody s pomocí elektřiny z přebytků výkonu solárních a větrných elektráren. Dalších 10 milionů tun vodíku se má v roce 2030 dovážet ze zahraničí ze zemí, které mají lepší přírodní podmínky pro jeho výrobu.
„Další klíčovou oblastí strategie REPowerEU je cíl pro produkci biometanu, který by mohl v Evropě prostřednictvím 35 miliard kubíků bioplynu nahradit až pětinu ruského plynu. Z odpadů a udržitelně pěstované biomasy může Česko vyrobit 1,3 miliardy kubíků biometanu. Nejen, že tím nahradíme zemní plyn v energetice, ale podpoříme také pomocí organických zbytků náhradu části minerálních hnojiv pro zemědělství,” dodává předseda sdružení CZ Biom Jan Habart.
Protesty starých energetiků
Ale ne všichni jsou z podobných plánů nadšeni. Například nejkonzervativnější část odborníků na energetiku, sdružených v think tanku Realistická energetika a ekologie, varuje, že nejpozději v roce 2030 nebude energetická soustava provozovatelná. V pracovní dny v lednu bude podle nich jen v Česku chybět 3400 megawattů spolehlivého výkonu elektráren a budou platit regulační stupně pro spotřebu jako za socialismu.
Zástupci sdružení Realistická energetika a ekologie hovoří o „ideologii dekarbonizace“ či řádění „Zelených Khmerů“. Jejich návrhy, zahrnující rozšíření těžby uhlí v dolech Bílina a ČSA či výstavbu jaderných bloků o výkonu 9400 megawattů do roku 2050, však nejspíš zůstanou jen v rovině zbožných a nereálných přání. Podobný pohled na věc jako „Realisté“ má dnes mezi politiky i manažery velkých energetických společnosti už jen málokdo.
David Tramba
