Větrná a solární energie snižují kapacitní faktor tepelných a plynových elektráren. Vítr a Slunce dokáží fosilním palivům s přehledem konkurovat.
Větrná energie je dnes nejlevnějším zdrojem pro výrobu elektřiny v Německu a Velké Británii, a to i bez dotací z veřejných rozpočtů. Vyplývá to z analýzy agentury Bloomberg. Tehdy to bylo poprvé, co bylo možné něco takového pozorovat v ekonomice ze skupiny G7.
To však není tak zajímavé v porovnání s tím, co se stalo ve Spojených státech. K tomu je však třeba vědět, co znamená termín „kapacitní faktor“. Kapacitní faktor udává, na kolik procent maximální kapacity je sledovaná elektrárna využívána.
Představme si například solární elektrárnu. Slunce nesvítí v noci a mnohdy ani ne dostatečně přes den, záleží na počasí. Taková elektrárna, která je schopna vyrobit 100 MWh elektřiny během nejslunečnější části dne, nakonec v průměru dosahuje jen 20% využití své kapacity během roku. Tento průměr pak udává velikost kapacitního faktoru, který je v daném případě na úrovni 20 procent.
Jedna z největších předností elektráren na fosilní paliva je jejich schopnost dosahovat vysokého předvídatelného kapacitního faktoru. Průměrná plynová elektrárna v USA může dlouhodobě produkovat 70 % svého potenciálu. Chybějících 30 % je vysvětleno výkyvy poptávky či odstávkami kvůli údržbě.
Nyní poprvé dochází k tomu, že obnovitelné zdroje elektrické energie efektivně snižují hodnotu kapacitního faktoru fosilních paliv. Je to dáno tím, že když už je solární či větrná elektrárna vybudována, mezní náklady na výrobu elektřiny jsou blížící se nule. Zatímco mezní náklady elektráren, které využívají fosilní zdroje, nulové nejsou. V lepším případě jsou konstantní, daleko pravděpodobněji však rostoucí.
Jedná se o samoposilující se kruh. Jakmile je instalováno více obnovitelných zdrojů, tepelných a plynových elektráren se využívá méně. S tím, jak jsou uhlí a zemní plyn využívány méně, náklady na výrobu dodatečné jednotky elektřiny rostou. A jak tyto náklady rostou, více obnovitelných zdrojů je instalováno.
Vítr a Slunce se po dlouhou dobu podílely jen na zlomku z celkové výroby elektřiny ve Spojených státech. Ještě v roce 2014 to bylo pět procent. Produkce se však od té doby zvyšuje exponenciálním tempem a výše uvedené obnovitelné zdroje jsou nyní schopny ovlivnit, zda tepelné a plynové elektrárny budou i nadále provozovány.
Tato změna kapacitních faktorů je důležitá minimálně ze dvou důvodů. Tím prvním je skutečnost, že se zvyšuje vliv obnovitelných zdrojů na trhu s elektřinou. Nyní již není možné hodit obnovitelné zdroje jen tak stranou tak, jak to bylo možné ještě před několika málo lety. „Obnovitelné zdroje energie se skutečně stávají konkurenceschopnými z hlediska nákladů a stále fosilním zdrojům konkurují,“ říká Luke Mills, analytik Bloombergu. Druhým důvodem je, že současná situace ukazuje potenciálním investorům do fosilních elektráren, jak může být taková investice riziková.
Za pokles hodnoty kapacitních faktorů u fosilních elektráren mohou většinou nákladné stavby, které se však využívají stále méně, než elektrárny, vyrábějící proud z obnovitelných zdrojů. Elektrárny, které jsou designovány jako ty, jež budou elektřinu vyrábět pouze v době poptávkových špiček, hrají stále menší roli. Tím pádem je elektřina získávána spalováním uhlí a zemního plynu stále dražší a ziskovost takových projektů je hůře predikovatelná.
Kromě toho se zdokonaluje způsob, jak elektřinu, které se v době, kdy fouká a svítí, vyrobí hodně, skladovat. Ekonomické výhody větrné a solární elektřiny nad elektřinou z fosilních zdrojů jdou daleko za pouhý rozdíl v cenách, respektive mezních nákladech. V poslední době se v mnoha regionech světa ukazuje, že náklady na prodloužení životnosti uhelných a plynových elektráren podstatně rostou. Náklady obnovitelné elektřiny naopak stále klesají.
-usi-
