Výsledky šetření Nejvyššího kontrolního úřadu na začátku tohoto roku ukázaly, že systém podpory bydlení má závažné nedostatky a nesprávně jsou nastavené i jednotlivé nástroje. Na tento účel přitom šlo v letech 2012 až 2016 asi 60 miliard korun. Závažným zjištěním NKÚ se zabývala i vláda, která si vyžádala podrobnější informace od Úřadu práce ČR i Ministerstva práce a sociálních věcí podrobná stanoviska a byla nucena konstatovat, že kontrolní závěr je pravdivý. Vláda chce nápravu neuspokojivého stavu.
Sociální pracovníci mají adresně zlepšovat situaci lidí, ne jen automaticky vyplácet dávky. Jenže v praxi na to zbývá mnohem méně času, než by bylo potřeba. Personální posílení Úřadu práce ČR v roce 2014 ze zhruba 650 na 800 míst sice krátkodobě pomohlo a počet sociálních šetření souvisejícím s doplatkem na bydlení skokově vzrostl, po půl roce ale začal klesat. „Před realizací sociálních šetření upřednostňoval ÚP ČR administraci vyplácení doplatků na bydlení,“ konstatoval ve své zprávě NKÚ.
„NKÚ při kontrole posuzoval hlavně to, jak jsou tyto nástroje nastaveny a jestli a jak přispěly k plnění cílů politiky sociálního začleňování a k řešení příčin sociálního vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením. Kontrola odhalila jak nedostatky v systému podpory bydlení, tak i v nastavení jednotlivých nástrojů. Stávající podpora v oblasti bydlení zahrnuje množství jednotlivých nástrojů, které má v kompetenci řada subjektů státní správy i samosprávy. Pomoc ze strany jednotlivých subjektů působí v řadě případů na příjemce izolovaně a bez vzájemné provázanosti,“ uvádí se v kontrolním závěru NKÚ, o němž jsme podrobně informovali v březnovém textu
Úřad práce České republiky (ÚP ČR)se ale brání – „K poklesu vykonaných sociálních šetření souvisejících s doplatkem na bydlení dochází především z důvodu vysoké fluktuace, kdy se nově příchozí pracovník nejprve v nové roli zaučuje a až po delší době je schopný sám vykonávat sociální šetření. Během doby zaškolování ale část nových pracovníků opět odchází,“ uvádí se v jeho stanovisku.
Dokument také upozorňuje, že podstav, který na úřadu byl před navyšováním personálu v roce 2014 (v roce 2015 přibylo ještě dalších 100 míst), byl katastrofální a zaměstnanci pracovali na hranici svých možností. „V situaci, kdy byl sociálním pracovníkům a úřadům práce vrácen jejich smysl – cíleně pomáhat, nejen ve spěchu vyplácet dávky, pracovali všichni na prokázání „reálnosti úspor“ za cenu opětovného přetěžování,“dodává zpráva.
Za poklesem vyplacených dávek v posledních letech, který je patrný z grafu, stojí vedle kontrol především dobrá ekonomická situace v Česku a to, že se i dlouhodobě nezaměstnaným nyní daří nacházet finančně ohodnocené uplatnění.
Sociální šetření, které má za úkol určit oprávněnost dávky v konkrétním případě, navíc není jediný způsob, jak stát může šetřit. Pracovníci ÚP ČR mohou provádět šetření zaměřená na předběžnou a průběžnou kontrolu a především vykonáváním samotné sociální práce s příjemci dávek. Pomoc najít klientovi práci, umístit dítě do předškolního zařízení nebo doporučit levnější bydlení jsou způsoby, kdy nejenže šetří státní kasa, ale zlepšuje se i samostatné fungování klienta.
V návaznosti na kritiku ze strany NKÚ ale Úřad práce přijal i nápravná opatření. Úkoly mají zodpovídající osoby splnit do září 2018.
Ke zjištění NKÚ se vyjádřil i Úřad vlády s tím, že si je problémů, na které zpráva upozorňuje dlouhodobě vědom a na jejich nápravě také pracuje. V rámci jeho odboru pro sociální začleňování (ASZ) už probíhá příprava alternativních modelů fungování v rámci veřejné správy. Konkrétní návrh pak bude předložen ministrovi spravedlnosti, případně celé vládě k rozhodnutí. Jeden z důležitých otazníků zůstává například dosud neujasněná priorita národních států EU v programovém období ESIF 2021+.
Zpráva NKÚ také kritizovala údajně klesající zájem o spolupráci ASZ a obcí – odvozuje to z nižšího počtu odmítnutých obcí. Podle ASZ ale od roku 2008 došlo k proměně způsobu práce ASZ v lokalitách a požadavky na spolupráci jsou především od roku 2016 na obce mnohem vyšší než dříve (např. požadavek na vytvoření pracovní pozice v rámci úřadu obce, který je hrazen z jejího rozpočtu). Ve stejném roce navíc došlo k navýšení kapacity právě proto, aby obce nemusely být odmítány.
Vanda Kofroňová
