Snížení sociálního pojištění může vést k poklesu důchodů o více než 24 %

Politické strany vymýšlejí, jak zvýšit čistou mzdu zaměstnanců. Snížení povinných odvodů na sociální zabezpečení, jak navrhuje hnutí ANO, však může pomoci “jenom” firmám, a navíc prohloubit deficit veřejného důchodového systému.

V České republice je cenová hladina zboží a služeb na poměrně levných 63 % průměru Evropské unie, ale průměrná tuzemská mzda dosahuje pouze 59 %, což působí obzvláště špatně ve srovnání s Rakouskem nebo Německem. *) Politické strany proto před nedalekými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vymýšlejí, jak bez vysoké inflace zvýšit čisté mzdy, tedy hlavní příjem většiny domácností.

[mn_protected]

Například sociální demokraté chtějí obnovit progresivní zdanění, což ale velká část nízkopříjmových zaměstnanců nemusí vůbec pocítit, zatímco výkonnější zaměstnanci a lepší firmy zchudnou, (detailně jsme jejich návrh rozebírali ve včerejším textu Kdo vydělá na progresivním zdanění, které plánuje ČSSD?). Hnutí ANO plánuje snížit povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění, což vypadá problematicky vzhledem k současnému stárnutí tuzemské populace.

Mohlo by vás zajímat

Trumpova cla budí v Číně obavy. Vývoz prudce zpomalil a dovoz klesl

Čisté mzdy by zřejmě stouply, ale…

„Je otázkou pružnosti nabídky práce a poptávky po práci, jak moc by se snížení odvodů ze strany zaměstnavatele promítlo do zvýšení čisté mzdy zaměstnance. Toto je empirická otázka, avšak nulový dopad na čistý příjem je málo pravděpodobný, zejména v delším období,“ uvedl doktor Pavel Potužák z Vysokého školy ekonomické v Praze.

„Snížení povinných odvodů má ekonomické dopady, pokud je zaměřen na malé a střední podniky a začínající podnikatelské celky. Zlevňuje ale cenu práce i tam, kde již dnes patří k nejlevnějším v Evropě. Určitě by tato intervence neměla být plošná, tj. i pro „čínské investory“, míní profesor Milan Zelený, který vyučuje ekonomii na americké Fordham University.

„Negativní dopady na rozpočty zdravotnictví a důchodů jdou minimalizovat v případě, že snížení pojistného bude omezeno např. na jedince s nižšími příjmy nebo jedince více ohrožené nezaměstnaností. Rubem je zde prolomení dosavadně uplatňované zásady neutrality pojistných odvodů, což může být velmi škodlivé v následujících letech,“ upozorňuje docent Robert Jahoda z Masarykovy univerzity v Brně.

Propočítejme možné důsledky na starobních důchodech, přičemž musíme zohlednit přinejmenším následující okolnosti:

výkonnost tuzemské ekonomiky,
podíl pracujících a důchodců na celkové populaci,
zdroje sociálního pojištění,
výpočet starobní penze ,
výši průběžných odvodů.

Budoucí výkonnost tuzemské ekonomiky

Představme si velké a smysluplné investice do vzdělávacího systému, tak aby vyrostla nová generace, která bude ráda studovat a pracovat, bude umět tradiční i programovací jazyky, bude finančně gramotná, podnikavá a přitom zdravě vlastenecká. Pokud český Elon Musk, Larry Page a Jeff Bezos ponechají sídla svých globálně úspěšných firem zde, teoreticky může výrazně poklesnout sociální pojištění i podíl pracujících lidí, a přesto neklesnou starobní penze.

Podíl pracujících a důchodců na celkové populaci

Ale nemusíme nutně spoléhat na české rodiče a děti. Pokud by zde skutečně významně zlevnila cena práce a podmínky pro podnikání byly obecně výborné, mohou tuzemskou ekonomiku a penze zvyšovat “zahraniční mozky”. Ostatně kdo se už dneska večer projde třeba po brněnských hospodách, pravděpodobně potká šikovného technika z jiného státu EU nebo z USA, který pracuje v místní pobočce společnosti IBM, Red Hat či Honeywell apod.

Sociální pojištění platí především zaměstnavatelé

Právě zaměstnavatel přitom platí za zaměstnance většinu jeho sociální pojištění: 25 % hrubé mzdy (přesněji 21,5 % na důchod + 2,3 % na nemocenskou + 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, čímž ve spojení s 9 % na zdravotní pojištění dostáváme “superhrubou mzdu”). Samotnému zaměstnanci je na sociální pojištění strháváno “jenom” 6,5 % z hrubé mzdy.

Největší prostor pro snižování odvodů tedy leží v nákladech firmy, která se o případnou úsporu nemusí nutně dělit s personálem. Jinými slovy, zaměstnanci může zůstat stejná nebo jenom o málo vyšší čistá mzda než nyní a klesnout budoucí penze.

Vzorec pro výpočet starobního důchodu

Zůstaňme nohama na zemi. Starobní důchody v roce 2017 nestoupají především díky rostoucí ekonomice, ale hlavně kvůli pozměněnému vzorci pro výpočet výsledných částek. Ještě vloni byla valorizace pevně navázaná na vývoj mezd a inflace, takže penzista dostal přidáno jenom řádově desítky korun za měsíc. Od 1. 1. 2017 stouply penze průměrně zhruba o 310 Kč/měsíc také proto, že vláda zvýšila o 4,5 % základní složku důchodu, která nezávisí na předchozím pracovním výkonu (je fixní, nezásluhová, solidární).

Výše povinných odvodů na sociální zabezpečení

Ačkoli voličský potenciál seniorů stoupá, není možné, aby penze dlouhodobě rostly rychleji než příjmy pracujících. Ani prozíravé investice do školství nebo větší příliv zahraničních mozků nejsou vůbec jisté. Raději tedy počítejme s tím, že budeme populačně závislí na tuzemské porodnosti a výkonnost průměrného zaměstnance i výpočet starobního důchodu zůstanou podobné. V takovém případě nám ovšem vychází razantní pokles penzí, navíc ještě umocněný případným snížením průběžných odvodů.

Zjednodušený výpočet, který nebere v potaz například prodlužující se délku pracovní kariéry a celého života, krok za krokem:

Na jednoho starobního důchodce nyní připadá asi 2,1 zaměstnance nebo živnostníka (2,4 milionu oproti 5,1 milionu).
Průměrná porodnost v současnosti činí zhruba 1,6 dítěte na ženu, zatímco porodnost současných seniorů (v 60. a 70. letech minulého století) dosahovala zhruba 2,1 dítěte na ženu.
Při stávajícím vývoji časem připadne na jednoho důchodce zhruba 1,6 pracujícího a průměrný starobní důchod při zachování ostatních podmínek klesne na 76 % současného stavu (pokles zhruba o 24 % přímo úměrný poklesu porodnosti).
Při snížení důchodového pojištění klesne průměrný starobní důchod ještě níže.
Hodnota průměrného měsíčního důchodu tím pádem spadne pod současnou cenu 8 800 Kč (76 % z aktuálního průměru cca 11 500 Kč). I při tomto vývoji by možná došlo k dalšímu posílení solidarity na úkor zásluh, neboť už letos je minimem 3 320 Kč a řada seniorů již dnes závisí na sociálních dávkách, především příspěvku na bydlení.