Evropská komise dnes navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“, uvedla agentura ČTK. Posílit má rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii, uvádí komise.
Nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zveřejněn tento týden, ukázal silnou podporu opatřením v oblasti klimatu, uvedla Evropská komise. Ukázal například, že 85 procent občanů EU považuje změnu klimatu za vážný problém a 81 procent podporuje cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
„Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle do roku 2030, kterým je 55 procent,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy. „Dnešní návrh navazuje na stávající právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s ohledem na dekarbonizovanou evropskou ekonomiku do roku 2050,“ dodává dokument.
Mohlo by vás zajímat
Nepomohl ani silný odpor
Exekutiva Evropské unie navrhla právně závazný cíl snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990 – s cílem udržet EU na cestě k jejímu hlavnímu klimatickému cíli dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí.
Ale po odporu vlád včetně Francie, Německa, Itálie, Polska a České republiky Komise také navrhla flexibilitu, která by zmírnila cíl 90 procent emisí pro evropský průmysl.
Evropská unie má jeden z nejambicióznějších cílů v oblasti klimatu ze všech velkých ekonomik. Emisní cíle EU byly dosud založeny výhradně na snižování domácích emisí.
S ohledem na postoj Německa k veřejnosti lze až 3 procentní body cíle pro rok 2040 pokrýt uhlíkovými kredity zakoupenými od jiných zemí prostřednictvím trhu podporovaného OSN, což sníží úsilí vyžadované domácím průmyslem.
Uhlíkové kredity by se zaváděly postupně od roku 2036 a EU příští rok navrhne legislativu, která stanoví pravidla pro to, jaké standardy kvality musí kredity splňovat a kdo by je kupoval, uvedla agentura Reuters.
Nejrychleji se oteplující kontinent
Evropský komisař pro klima Wopke Hoestra uvedl, že nový klimatický cíl vytvoří investiční jistotu pro průmysl a vlády a že nákup zahraničních uhlíkových kreditů by mohl pomoci diplomacii EU s dalšími zeměmi.
„Držíme kurz čisté transformace. Víme, proč to děláme – z ekonomických, bezpečnostních a geopolitických důvodů,“ nechal se slyšet Hoestra.
Země by tak získaly větší flexibilitu při výběru sektorů v jejich ekonomice, která nejvíce přispívají k dosažení cíle pro rok 2040.
Změna klimatu učinila z Evropy nejrychleji se oteplující kontinent na světě a silná vlna veder tento týden způsobila požáry a narušení na celém kontinentu, ale ambiciózní evropská politika boje proti nárůstu teploty vyvolala napětí v sedmadvacetičlenné unii.
