Úsporný a protiinflační.Tak vláda nazývá rozpočet, který dnes schvaluje Poslanecká sněmovna. S ním se poslanci budou vyjadřovat i k rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Škrty, které přijalo ministerstvo dopravy, kritizoval i prezident Zeman. Koalice je hájí, opozice kritizuje. Co všechno bude muset dopravní infrastruktura oželet?
,,Existují dvě rozpočtové oblasti, které mají největší multiplikační efekt. To je dopravní infrastruktura a bytová výstavba. Náklady na dopravní infrastrukturu v rozpočtu snižujete, což považuji za hrubou chybu“, pustil se do ministrů prezident, když před časem navštívil Sněmovnu při projednávání státního rozpočtu.
Ministerstvo dopravy: objem investic na dopravní stavby zachováme
Ministerstvo dopravy se dušuje, že objem investic na dopravní stavby pro rok 2022 zachová. Přesto přiznává, že ke škrtům v dopravě došlo: „kromě omezení slev v dopravě, pasti, kterou nám přichystala předchozí vláda, letos budeme škrtat v provozních výdajích na běžných údržbových pracích silnic a železnic i zapojení nespotřebovaných finančních prostředků“, vysvětluje mluvčí resortu František Jemelka.
Celková výše úspor v dopravě činí více než 9 miliard korun. Z toho je:
- 1,8 miliardy: slevy na jízdném
- 4 miliardy: nespotřebované prostředky 2021 + zpřesnění odhadu příjmů SFDI
- 3 miliardy: doložitelná údržba a provoz infrastruktury
Úspora v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je podle ministerstva dopravy v provozu a údržbě na dálnicích, železnici a vodních cestách.
„Úspora 3 miliard korun byla provedena pouze v plánovaných výdajích v oblasti provozních výdajů a také výdajů na opravy a údržbu. Konkrétně jde o 2 miliardy korun u Správy železnic, kdy nový rozpočet předpokládá celkovou alokaci 14,4 miliard korun a u Ředitelství silnic a dálnic, tam se počítá s celkovou alokací v oblasti údržby a oprav silnic I. tříd a dálnic na 13,6 miliard korun“, uvádí ministerstvo.
„Na schopnosti státu zajistit provozuschopnost infrastruktury se nic nemění, neboť správci jednotlivých dopravních módů tyto úspory odsouhlasili s tím, že v rámci svých organizací zajistí hospodárnější přístup při plánování a realizaci těchto prací.“, vysvětluje mluvčí resortu František Jemelka.
Kraje dostaly o polovinu méně
Ačkoliv kraje opakovaně požadovaly z rozpočtu SFDI na silnice II.a III. třídy 8 miliard korun, dostaly o polovinu méně. Hejtmani reagují, že silnice nižší třídy jsou v katastrofickém stavu a tato částka pokryje maximálně údržbu.
„Pro dosažení bezvadného stavu silnic bychom jen ve Středočeském kraji potřebovali investice ve výši osmi miliard korun po dobu zhruba patnácti až dvaceti let. Vzhledem k možnostem krajského rozpočtu je to suma nereálná. K tomu je třeba podotknout, že rozpočtové určení daní, které dělí příjmy mezi kraje a putuje mimo jiné právě na silniční síť, zamrzlo na hodnotách roku 2010“, říká například hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková.
Její slova potvrzuje i hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.
„Částka z dotace SFDI je pro Olomoucký kraj na téměř 1600 kilometrů krajských silnic v havarijním stavu nedostatečná. Asociace krajů České republiky opakovaně požadovala po vládě navýšení objemu financí na opravu krajských cest na 8 miliard“, vysvětluje Suchánek.
„Vyčleněný objem finančních prostředků pro kraje odpovídá příspěvkům z minulých let. Nicméně Karlovarský kraj má v současné době připraveny stavební akce, na které při této alokaci již nebudou zbývat peníze a budou muset být odloženy do následujících let.
„Dále se v rozpočtu SFDI na rok 2022 neobjevují finanční prostředky slibované na opravy a rekonstrukce mostů na silnicích II. a III. tříd“, souhlasí i hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Koaliční poslanec a člen Hospodářského výboru Jiří Hájek vládu hájí.
„To je složitá otázka, zvláště v době, kdy výrazným tempem roste inflace. Přesto i polovina částky kopíruje čerpání rozpočtu krajů, jehož částka je garantovaná, z předchozích let“, říká Hájek.
Koalice obhajuje, opozice kritizuje
Jeho názoru ale oponuje opoziční poslankyně za ANO Zuzana Ožanová, členka dopravního podvýboru:
,,Pan prezident jemným způsobem vládě naznačil, že pro celkový rozvoj je důležitá dopravní síť. Bez dopravy osob a materiálu se ekonomika neobejde. Nelze než s tímto názorem souhlasit. Snižovat rozpočet v oblasti, která je pro další rozvoj ekonomiky a daňové příjmy podstatná, je krátkozraké.“, říká.
Vládu naopak hájí její kolega, poslanec koalice SPOLU Libor Turek: „Ty úspory ve výši 3 miliard v oblasti údržby infrastruktury nejsou nijak závratné. Pro ODS je klíčové, že ani koruna z úspor se netýká investic do výstavby nových dálnic a železnic. Ten rozpočet, tak jak je nastaven, vnímám jako proinvestiční a jednoznačně protiinflační a proces jeho tvorby svým způsobem inovativní Je potřeba nalézt úspory a nezadlužovat se. To bylo koneckonců i motto, se kterým jsme šli do vlády.“, říká.
Ekonomický deník požádal o názor i Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
„Rozpočet na dopravu (SFDI) jsme řešili přímo s ministrem dopravy Kupkou. Ubezpečil nás, že škrty v rozpočtu na dopravní infrastrukturu v objemu 3 miliard korun se netýkají investičních akcí, ale ušetří je na provozu a odložení některých oprav. Za SP ČR je důležité, že budou zachovány investice do nových úseků dálnic a modernizace železnic, dokonce došlo k drobnému navýšení“, říká prezident svazu Jaroslav Hanák.
Vzhledem k situaci státního rozpočtu SP ČR škrty toleruje, nicméně připouští, že do budoucna je potřeba rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury navýšit.
„Jednoroční šetření neinvestičních výdajů na opravy a údržbu je vzhledem k situaci státního rozpočtu přijatelné, dlouhodobě by to mohl být ale problém. Ministr nás také ujistil, že vláda vyslyší společný požadavek zaměstnavatelů na razantní zvýšení rozpočtu SFDI na rok 2023 oproti plánu, což oceňujeme“, říká Jaroslav Hanák.
Ministerstvo dopravy deklaruje, že nekrátí objem finančních prostředků na investice: „V roce 2022 postupně zahajujeme celkem 50 kilometrů nových dálnic (D3, D6, D7 nebo pokračování dálnice D55). Zároveň chceme zahájit desítky kilometrů staveb na silnicích I. třídy, což jsou většinou obchvaty měst nebo zkapacitnění stávajících silnic“, vysvětluje mluvčí František Jemelka.
„Vláda musí při přípravě následujícího rozpočtu také připravit i střednědobé výhledy financování na další roky, které budou realistické, budou odrážet potřeby dopravní infrastruktury, zajistí stabilitu a nebudou pouhým cárem papíru“, uzavírá prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Jana Bartošová
