Poslanecká sněmovna dnes schválila novely zákonů, které mají přispět k lepší obranyschopnosti země. Jde už o léta deklarovaná, ale neplněná, 2 procenta z hrubého domácího produktu na obranu země. Poslanci schválili i dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil pro obranu země. Zákon prošel i za podpory opozičního hnutí ANO, jehož poslanci schválení doporučili na výboru pro obranu.
„Mám velkou radost. Poslanecká sněmovna dnes schválila novelizaci branné legislativy. Vývoj v bezpečnostní oblasti ukazuje, že musíme být schopni jednat rychle a posilovat svou obranyschopnost mnohem intenzivněji. Dosavadní právní úprava to bohužel v řadě oblastí komplikovala. Proto jsme připravili tuto komplexní novelu. V ní zavádíme další možnost dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti a modernizujeme využívání státem spravovaných dat pro účely obrany České republiky,“ napsala na Facebooku po hlasováních ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Dále ještě více zvyšujeme atraktivitu aktivní zálohy Armáda České republiky novými motivačními prvky a v neposlední řadě zavádíme možnost zasahovat proti dronům nad našimi základnami. Zákon byl v Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválen včetně několika návrhů opozice, neboť obrana a bezpečnost nemají být předmětem politických bojů, což prosazuji dlouhodobě. Děkuji poslancům za konstruktivní návrhy i podporu a věřím, že si ji získá návrh i v Senát Parlamentu ČR,“ doplnila ministryně.
Kriticky proti novelám vystupovali už zástupci SPD na výboru, kteří požadovali jejich stažení a ani na plénu zamítnutí zákona neprosadili.
Do třetího čtení bez ztráty kytičky. Až na drobný zádrhel
Zákon o financování obrany státu, který by měl zajistit 2 procenta hrubého domácího produktu ze státního rozpočtu do budování bezpečnosti země, vyžadovaný NATO, doporučil do třetího čtení minulý týden sněmovní výbor pro obranu. Stejně tak prošel další vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany země. Při hlasování o pozměňovacích návrzích došlo k malému zádrhelu, když se řešila iniciativa poslance SPD na jeho zamítnutí. Revokace hlasování ale už proběhla podle očekávání.
Zákon o financování obrany České republiky by měl pod aktuální tíhou války na Ukrajině zásadním způsobem ovlivnit bezpečnost země. Norma bude zásadně měnit i rozpočtová pravidla. Zásadním dopadem návrhu zákona na obranu státu by mělo být umožnění efektivního plnění úkolu obrany země, odvíjejícího se od zajištění stabilního plánování a financování.
Cílem návrhu zákona je zajištění každoročního rámce výdajů na obranu státu ve státním rozpočtu ve výši minimálně 2 procent nominálního hrubého domácího produktu (HDP). A to včetně oprávnění ministerstva obrany uznávat případnou odůvodněnost požadavků správců jiných kapitol na zařazení jejich výdajů na obranu státu do návrhu zákona o státním rozpočtu.
Dalším cílem je zakotvení možnosti použít případně nevyčerpané částky z prostředků stanovených ministerstvem obrany v návrhu zákona o státním rozpočtu k zabezpečení průběžného financování tzv. strategických projektů armády vybraných k realizaci ministerstvem obrany ze seznamu projednaného s ministerstvem financí a schváleného vládou v letech následujících po daném rozpočtovém roce. Tím by mělo být zajištěno plynulé financování strategických projektů armády bez vazby na jejich přísně časově určené a poté v praxi obtížně realizovatelné dokončení. Zároveň by tím měla být zajištěna stabilizace příslušných plánovacích dokumentů a snazší prognóza výše výdajů na obranu státu i za hranicí střednědobých výhledů.
Alianční závazek výdajů na obranu státu ve výši 2 procent nominálního HDP z hlediska celostátních výdajů je postupně státním rozpočtem absorbován tak, aby nedošlo k výraznému rozkolísání výdajů ostatních kapitol státního rozpočtu. Potřeba dostatečné alokace peněžních prostředků do výdajů na obranu státu byla zohledněna též v Konvergenčním programu České republiky z dubna 2022.
K předloze byly podány dvě pozměňovací návrhy, poslance SPD Radovana Vícha na jeho zamítnutí, a poslance hnutí ANO Pavla Růžičky na to, aby byly výdaje na obranu státu řešeny ne automaticky v rozpočtu, ale by některé z nich posuzovala vláda. Ani jeden neprošel a sněmovní výbor pro obranu zákon do třetího čtení doporučil.
„Pan poslanec Růžička navrhoval, aby ve chvíli, kdy ministerstvo nebude souhlasit s tím, aby některé výdaje z jiných kapitol, nebyly uznány jako obranné výdaje, aby o tom rozhodovala vláda. Ale vláda vždy rozhoduje o rozpočtu jako celku, takže nedává smysl, aby v první instanci o obranných výdajích rozhodovala napřímo vláda, když tu gesci má ministerstvo obrany. Vláda může navíc vždy do rozpočtu vstoupit v okamžiku, kdy ho projednává,“ sdělila jednání výboru Ekonomickému deníku vrchní ředitelka sekce ekonomické ministerstva obrany Blanka Cupáková.
Použití nespotřebovaných výdajů u strategických projektů
Resort obrany chce v související novele zákona o rozpočtových pravidlech využít mechanismus, s jehož pomocí bude dána – prostřednictvím nově koncipované možnosti převést nevyčerpané výdaje určené na financování strategických projektů armády – na obdobné jiné strategické projekty. Laicky řečeno, vládou schválené strategické projekty budou mít zajištěné financování, takže bude možné zahájit akvizici, ale nebude nutné ještě před podpisem smlouvy odhadovat financování projektu v letech, což – pokud se nepodaří smlouvu uzavřít v předpokládaném termínu – způsobuje pouze chaos v rozpočtu i v plánech. Celkově se díky novele zvýší stabilita plánování i financování a efektivita.
To představuje cestu k použití nespotřebovaných výdajů u strategických projektů přes jednotlivé rozpočtové roky, která by měla vést k dlouhodobému a efektivnímu financování modernizace armády.
„Požádali jsme zároveň všechny orgány ústřední státní zprávy, aby nám do nějakého termínu dali výdaje, které bychom mohli podle metodiky NATO zahrnout do obranného rozpočtu. Odpověděli nám všichni, nyní odstartováváme analýzu toho, co je a co není uznatelným obranným výdajem. Mohou to být například odpočívadla na dálnicích, dimenzovaná na průjezd vojenské techniky, věda, výzkum, boj proti kybernetickým hrozbám a podobně. Vše co podporuje obranné úsilí státu. A nastavují se pravidla, že takto se to bude dělat i v příštích obdobích,“ konstatovala ministryně obrany na Kulatém stolu poradenské společnosti EY, který proběhl za spolupráce Ekonomického deníku a České justice.
Zmatek při hlasování
Do dalšího čtení postoupil i vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany země.
Návrhem změnového zákona v oblasti obrany vláda reagovala na změnu bezpečnostní situace v Evropě po ruském vpádu na Ukrajinu, ale také na nárůst hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států NATO a EU, nových metodách vedení hybridní a kybernetické války atd.
Hlasování v jedné části provázely zmatky, když se řešila iniciativa nepřítomného poslance SPD Radovana Vícha na jeho zamítnutí. Místopředseda výboru Josef Flek (STAN) později označil hlasování za zmatečné, což potvrdilo i následné hlasování o jeho návrhu. Revokace hlasování pak už proběhla podle očekávání a výbor novelu také doporučil do dalšího čtení.
„Došlo k nedorozumění ohledně výkladu usnesení. Někteří kolegové mají problém s výrokovou logikou. Právě proto jsem navrhl svolat předsednictvo výboru pro vyjasnění našich pozic,“ osvětlil problém s hlasováním Ekonomickému deníku Josef Flek.
Novela zavádí některé klíčové novinky. Například institut tzv. dobrovolného předurčení, který přinese další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu.
„Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit,” vysvětlila již dříve k předloze ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která se ze včerejšího jednání výboru omluvila zastupoval ji její první náměstek František Šulc.
Pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, znamená to pro něj bezprostředně pouze absolvování zdravotní prohlídky. Zároveň se tím však zavazuje k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti, pokud by došlo k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace. O uspořádání takového cvičení by musela rozhodnout vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny.
„Ze čtyř možností, jak se zapojit do obranyschopnosti státu, bude dobrovolné předurčení tou nejméně zatěžující. Chceme vyjít vstříc těm, kteří chtějí pro svou zemi něco udělat, ale třeba z pracovních nebo osobních důvodů nemohou vstoupit do aktivní zálohy či se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení,” konstatuje ministryně.
Kromě zavedení nového institutu dobrovolného předurčení se mění i některé věci v oblasti již existujících možností zapojení, zejména u aktivní zálohy.
„Vojáci v aktivní záloze mají svou práci, své rodiny a přesto se rozhodli obětovat svůj čas k tomu, aby se zapojili do posilování obranyschopnosti své vlasti. Chceme proto nabídnout stávajícím vojákům v aktivní záloze stabilizační příspěvek 24 tisíc ročně a nově příchozím vojákům stejnou částku jako náborový příspěvek. Bude možné zvýšit i odměnu, a to v závislosti na služebním hodnocení,” popsala Černochová.
Další změnou je mnohem rozsáhlejší aplikace základních principů tzv. e-governmentu, tj. že úřady mají obíhat data, nikoliv občané. Ministerstvo obrany proto bude moci využít data a údaje v informačních systémech veřejné správy k obrannému plánování a přípravě na krizové situaci i mimo stav ohrožení státu a válečný stav.
Návrh zákona proto stanoví, že rezort obrany bude využívat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, a které jsou obsaženy v registrech a informačních systémech jiných úřadů. Kromě základních údajů, jako je jméno, bydliště, datum narození apod. jde o údaje, které mohou být pro ozbrojené síly České republiky užitečné, tj. například vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě. Ministerstvo obrany bude mít současně možnost tato data pravidelně aktualizovat.
Dnes je situace taková, že údaje využitelné pro přípravu na krizové stavy mohou být shromažďovány až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, což je pozdě. Tato data potřebuje Ministerstvo obrany pro plánovací a přípravné práce mnohem dřív, než se něco děje.
A v neposlední řadě se mění řada technických věcí, jako jsou například pravidla pro používání bezpilotních prostředků v blízkosti objektů důležitých pro obranu státu, případně zavedení institutu tzv. vojenského vlaku a mimořádného vojenského vlaku. Cílem bude získání priority při přidělování kapacity železnice v případech, kdy to bude nutné, čímž se dále zvýší a zefektivní logistické schopnosti armády.
Jan Hrbáček
