Většina poslanců v pátek ve zrychleném režimu schválila novelu energetického zákona, která na výrobce elektřiny uvaluje povinnost odvádět do státní kasy 90 procent z nadměrných příjmů. Pokud v nejbližších dnech zákon schválí také senát a podepíše prezident, tak začnou elektrárenské společnosti platit odvody již od začátku prosince.
Podoba zákona se téměř nezměnila. Většina poslanců hlasovala pro drobné technické úpravy, které upřesňují některé termíny a postupy. Z těchto změn stojí za zmínku snad jen prodloužení termínu pro odvod nadměrných příjmů za měsíc prosinec. Autoři zákona uvedli 25 dní, což energetické společnosti považovaly za příliš krátké období. Po úpravě se termín prodloužil na dva měsíce.
Naopak odvážnější pokusy o změnu podoby novely neprošly. Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) chtěla prosadit, aby se o výnos z odvodů podělil stát s kraji a obcemi. Poslankyně Berenika Peštová z ANO navrhla zvýšit limitní cenu pro energetické využití komunálního odpadu ze 100 na 180 eur za MWh a její kolega Jiří Mašek chtěl odvodovou povinnost zkrátit do 30. června příštího roku tak, aby byla v souladu s návrhem Rady EU.
Pro výše popsané úpravy v zákoně hlasovali pouze poslanci hnutí ANO a SPD, vládní poslanci byli proti nebo se zdrželi. Následně vystoupila viditelně zklamaná šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová a oznámila, že hnutí ANO se zdrží hlasování. Skutečně se tak stalo, ale i tak novela energetického zákona hladce prošla 80 hlasy zákonodárců ze 146 přítomných.
Legislativní rychlokvaška
Návrh novely energetického zákona, který odvody zavádí, poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu do připomínkového řízení na počátku listopadu. Návrh obsahuje řadu kontroverzních bodů, jako například nízké nastavení limitu pro jaderné elektrárny (70 eur/MWh) a energetické využití odpadu (100 eur/MWh) ve srovnání s limity pro uhelné elektrárny (170 až 230 eur/MWh). V původním návrhu navíc byly hodnoty pro větší a menší uhelné bloky omylem prohozeny.
Podle bouřlivého průběhu připomínkového řízení se zdálo, že zákon neprojde snadno. Nejostřejší zřejmě byla Hospodářská komora, která vládu obvinila ze dvojího zdanění příjmů elektráren (spolu s dříve schváleným návrhem zdanění mimořádných zisků neboli windfall tax). Evropská unie přitom navrhovala windfall tax uvalit na jiné obory než na výrobu elektřiny. Terčem kritiky byla také platnost odvodů do konce příštího roku; návrh Rady EU hovoří o konci června.
Ke kritice se přidal také Energetický regulační úřad, kterému vadí, že má podle návrhu zajistit výběr odvodu od výrobců elektřiny. „Ačkoliv lze souhlasit s důvodovou zprávou, že v případě odvodu se nejedná o klasickou daň, zcela nepochybně se jedná o povinné peněžité plnění daňového charakteru a z hlediska kompetenčního se tedy jedná o oblast působnosti Ministerstva financí,“ uvedl regulátor, který k výběru odvodů nemá potřebné zaměstnance ani kompetence.
David Tramba
