Nedostatek technicky vzdělaných absolventů nebo zvýšení proexportní podpory pro malé a střední podniky, to budou oblasti zájmu Hospodářské komory ČR. „Proč stát neekonomicky buduje paralelní strukturu pro komunikaci s podnikateli přes CzechInvest, CzechTrade a další, místo využití Hospodářské komory ČR“, ptal se předseda Komory Vladimír Dlouhý, který tak nastínil ambici oborového sdružení stát se hlavním komunikátorem mezi státem a podnikateli. Rovněž vládu vyzval, aby v návrhu rozpočtu na rok 2016 výrazně snížila strukturální deficit. Seznam problémů shrnul v desateru pro zlepšení podnikatelského prostředí pod názvem „Deset kroků na cestě k prosperitě“.
Podnikatelé nejsou paraziti
Největším problémem současného vzdělávacího sytému je podle Dlouhého to, že se nůžky mezi nabídkou škol a potřebami podnikatelské sféry stále více rozevírají. Místo techniků se firmám hlásí gymnazisté a absolventi vysokých škol s humanitním zaměřením.
„Učiňme tomu konečně přítrž. Otevřme dětem a dospívajícím svět vědy, techniky a výzkumu, propojme školy všech stupňů s podniky. Ustupme od systému financování „na žáka“ a hlavně, přesvědčme rodiče, že učňovské vzdělání může být chlouba, nikoliv ostuda,“ uvedl Dlouhý na sněmu Hospodářské komory.
Komora současně vyzvala vládu, aby do konce roku předložila konkrétní plán kroků, kterými zajistí zvýšení státní podpory technického vzdělávání.Vedle kritiky vzdělávacího systému Hospodářské komoře vadí i současný systém podpory vědy a výzkumu. „Během posledních let proběhly masivní investice do vědecko-výzkumné infrastruktury (VVI), aniž by byla zajištěna odborně personální kapacita pro taková výzkumná centra. Vláda musí vytvořit motivační podmínky pro propojení výzkumných pracovišť s podniky. Převládá malá provázanost VVI s praktickým uplatněním, samoúčelnost a nízká kvalita a objektivita hodnocení výzkumné a vývojové práce. Chybí nám koncept inteligentní specializace, jenž je významný zvlášť pro regionální malé a střední podniky,“ uvedl Dlouhý. „Požadujeme proto významnější zapojení malých a středních podniků do programů VVI.“
Za další problém označil prezident Komory podmínky pro podnikání, když přirovnal vstup do podnikání k překážkovému běhu na dlouhou trať, kde po dosažení cílové pásky čeká podnikatele nepřehledná džungle neustále se měnících zákonů, nařízení, vyhlášek, k tomu byrokracie, nejednotný výklad platných norem, nekoncepční kontrola a někdy i bezradnost úředníků.
Jak dále Dlouhý uvedl, vláda musí využít období ekonomického vzestupu ke konsolidaci veřejných financí. „Obnovme diskusi o klíčových reformách. Došlo k faktickému zastavení reforem zdravotního a důchodového systému, což bude mít v budoucnu zásadní dopady na deficit státního rozpočtu,“ varoval v souvislosti s tikající bombou dramaticky se měnící věkové a sociální struktury společnosti. V závěru svého vystoupení zkritizoval vládu, že i kvůli její občasné rétorice je obraz podnikatelů v české veřejnosti značně pokřivený. „Podnikatelé včetně OSVČ jsou tvůrci hodnot a přispívají k hospodářskému růstu. Společnost si pořád málo uvědomuje, jak jsou podnikatelé vystaveni nejistotám, včetně někdy až regulatorní a kontrolní zlovůle.“
Proexportní politika se musí změnit
Kritiku sklidili od nejvýznamnějšího hosta kongresu, prezidenta republiky Miloše Zemana, podnikatelé za to, že se málo více starají o své pohledávky v zahraničí. Investoři by měli pomáhat politikům své pohledávky vymáhat, a neměli by se plně spoléhat na Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).
„Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit,“ uvedla hlava státu.
V této souvislosti rovněž připomněl svou nedávnou návštěvu v Moskvě, na níž probíral se svým protějškem, prezidentem Vladimírem Putinem, pětimiliardovou pohledávku z výstavby paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu. Celková výše ruského zadlužení u českých firem dnes dosahuje 9,1 miliardy korun.
Současná pojistná a záruční politika vadí i Hospodářské komoře. „Vláda musí definitivně rozhodnout – buď umožnit využívaní ČEB a EGAP jako instituce podporující export do rizikových teritorií, anebo jejich činnost utlumit,“ uvedl v této souvislosti její prezident. Tomu vadí i skutečnost, že stát se v minulosti orientoval na velké firmy, bohužel s katastrofálním dopadem do portfolia EGAP a České exportní banky. Malé a střední podniky byly podle Dlouhého vždy považovány až za druhého v řadě, který se dodavatelsky napojí na velké a podporované hráče. „Udržme exportní podporu velkých podniků, ale navíc podpořme malé a střední podniky coby finálního dodavatele,“ apeluje proto na vládu.
EET výměnou za daňové úlevy
Kongres se vzhledem k účasti čelných představitelů jak koaličních, tak opozičních stran stal i příležitostí ke střetům ohledně hodnocení dosavadní vládní politiky, ale i jejích jednotlivých kroků, především jednoho z nejkontroverznějších vládních návrhů, kterým je zavedení elektronické evidence tržeb.
„Na elektronické evidenci tržeb trváme, protože ti, kteří platí daně, jsou vystaveni nekalé konkurenci,“ zdůvodnil tento kontroverzní krok místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Andrej Babiš. „Není možné, aby někteří platili daně, a jiní ne.“
„Neznáme ve světě příklady, že by zavedení tohoto systému, anebo registračních pokladen, skutečně vedlo ke zvýšení daňového inkasa. Pokud by tomuto tak skutečně bylo, tak to zavedou všechny státy původní patnáctky EU,“ kontroval Babišův předchůdce na Ministerstvu financí, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Uvedl v této souvislosti Německo a Rakousko, které ve svých kongresových projevech přítomní ministři opakovaně zmiňovali jako vzory k následování. K zavedení EET Dlouhý zopakoval dlouhodobě zastávané stanovisko Hospodářské komory, jíž projekt nevadí. Mělo by být ale provázeno adekvátním snížením daňové zátěže pro skupiny podnikatelů, kterých se zavedení pokladen bude týkat, uvedl. Přestože se již dříve k tomuto řešení kladně vyjádřil i Babiš, ve svém vystoupení před kongresem tuto otázku vůbec nezmínil.
Kritiku si od Kalouska vláda vyslechla i za nedostatečné snižování strukturálního deficitu s ohledem na současný příznivý stav domácí ekonomiky.
Dušan Šrámek
