Přínosem Svatomartinské konference Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která proběhla minulý týden, byla především diskuze v panelech, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník předseda úřadu Petr Mlsna. Zpětnou vazbu, kterou úřadu díky každoročnímu setkání odborníků dostává, je podle Mlsny možné reflektovat při zkvalitňování právních předpisů. I při jejich aplikaci v rámci rozhodovací činnosti.
V uplynulých dnech proběhla v brněnském sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tradiční Svatomartinská konference. Jak obecně hodnotíte její průběh?
Konferenci považuji za velice vydařenou. Především jsem spokojen s tím, že se členové jednotlivých panelů neomezili jen na odříkání svých přednášek, ale že se pouštěli i do diskuzí, do kterých se zapojovalo i publikum. Právě díky otázkám a hledání odpovědí na ně dostává náš úřad zpětnou vazbu, která je pro něj velice cenná a může ji reflektovat jak při zkvalitňování právních předpisů, tak při jejich aplikaci, tedy v rámci rozhodovací činnosti.
Na konferenci vystoupil místopředseda Kamil Nejezchleb s příspěvkem, v němž se mimo jiné zabýval osvětou regulace hospodářské soutěže. Jaké je podle vás povědomí široké veřejnosti o činnosti ÚOHS?
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabývá dosti specializovanou problematikou, s níž se většina občanů ve svém každodenním životě nesetkává. O činnosti úřadu se zpravidla dozví především v okamžiku, kdy rozhodne nějaký velký případ z oblasti hospodářské soutěže, nebo pokud naším rozhodnutím zasáhneme do veřejné zakázky v jeho obci. Děláme maximum pro informovanost o naší činnosti. O důležitých rozhodnutích vydáváme tiskové zprávy, informujeme o nich na našich internetových stránkách a na sociálních sítích, poskytujeme je médiím. Občané mají jistě poměrně dost příležitostí, jak se o ÚOHS a jeho činnosti dozvědět více, pokud o to mají zájem.
Jak je možné konkrétně zvýšit zájem laické veřejnosti o práci a výstupy antimonopolního úřadu?
Můžeme samozřejmě uvažovat o nejrůznějších mediálních kampaních, ale jde o to, zda by to bylo účelné. Z hlediska naší činnosti je mnohem efektivnější soustředit naše aktivity a komunikaci zejména na potenciálně zainteresované subjekty, tedy soutěžitele, zadavatele a dodavatele veřejných zakázek. To také činíme a po mém nástupu do funkce předsedy se několikanásobně zvýšil počet účastí našich odborníků na hospodářskou soutěž a především na veřejné zadávání na nejrůznějších konferencích, seminářích a školeních.
Počet výstupů se evidentně zvýšil…
V podstatě každý týden, někdy i několikrát do týdne, někde vystupujeme. Výsledkem je osvěta v těchto cílových skupinách, kultivace jejich jednání, takže méně chybují v zakázkách a uvědomují si rizika protisoutěžního jednání. Odměnou jsou nám pak například kvalifikovanější podněty z jejich strany.
Konference se zúčastnili také kolegové z Maďarska, Polska, Rakouska a samozřejmě ze Slovenska. Které vystoupení zahraničních hostů vás nejvíce zaujalo?
Každý ze zahraničních soutěžních úřadů je něčím specifický, má trošku jiné pravomoci a postupy. Ukazuje to podle mého názoru dobře plasticitu toho, jak je aplikováno soutěžní právo v různých členských státech Evropské unie. Je proto zajímavé přednášky zahraničních kolegů sledovat.
Se kterým zahraničním antimonopolním úřadem má ÚOHS nejvíce rozvinutou spolupráci?
Samozřejmě se jedná o slovenský Protimonopolný úrad, s nímž nás pojí i společná historie obou národů. Se Slováky máme dlouhodobě nejbohatší kontakty, pravidelně se potkáváme a sdílíme zkušenosti z rozhodovací praxe i názory na legislativu. Před nedávnem jsem byl ostatně v Bratislavě, kde jsem jednal se slovenským předsedou Tiborem Menyhartem. Nyní nám v rámci Svatomartinské konference jejich místopředseda Boris Gregor referoval o nejnovějších výsledcích a aktivitách Protimonopolného úradu.
Jaké jsou plány ÚOHS v tomto směru do budoucnosti?
Chceme vztahy se zahraničními partnery nadále rozvíjet. V příštím roce pro to bude obzvláště vhodná příležitost, protože ve druhém pololetí bude Česká republika předsedat Radě Evropské unie a budeme tedy intenzivně spolupracovat s ostatními členskými státy na řadě agend jak v hospodářské soutěži, tak veřejných zakázkách, významné tržní síle i veřejné podpoře.
Kristián Chalupa (spolupracovník Ekonomického deníku)
