Česká republika stojí na prahu nového solárního boomu. Do roku 2030 vyroste 8 až 10 tisíc megawattů nového výkonu v obnovitelných zdrojích, převážně ve fotovoltaice. Účastníci kulatého stolu Ekonomického deníku, České justice a poradenské společnosti EY k tématu rozvoje a financování obnovitelných zdrojů energie se shodují, že klíčovou roli sehrají banky a jejich zájem tyto projekty financovat. Skepse naopak převažuje k přímým kontraktům mezi výrobci zelené elektřiny a jejími spotřebiteli.
V poslední době se poměrně často v energetické branži hovoří o PPA kontraktech (Power Purchase Agreements). Jedná se o smlouvu, která umožňuje odběrateli energie nakupovat zelenou elektřinu přímo od výrobce za podmínek dohodnutých na delší období – ideálně na celou dobu životnosti elektrárny. Nejznámější české PPA uzavřela Škoda Auto loni v červenci, týká se odkupu elektřiny z chystaných větrných elektráren na Opavsku.
Ředitel průmyslového expertního centra Unicredit bank Jan Jašek se domnívá, že uzavírání dalších PPA v Česku vázne kvůli současným vysokým cenám elektřiny. Představa vlastníka elektrárny a potenciálního odběratele se zcela míjí. „Dnes dávají smysl spíš řešení typu ´behind the meter´, kdy společnost postaví na střeše budovy fotovoltaickou elektrárnu a elektřinu potom prodává pod střechu nájemci nebo vlastníkovi budovy a ten ji spotřebuje,“ doplnil Jašek.
Podobně se vyjádřil také partner pro consulting EY pro klienty z odvětví energetiky Blahoslav Němeček. „Ideální byla cena elektřiny mezi 70 a 90 eury za megawatthodinu, kdy uzavření PPA dávalo smysl kupujícímu i prodávajícímu. Jakmile cena vzrostla do řádu stovek eur, tak výrobce nemá motivaci prodat elektřinu za 90 eur, když za ni může získat na trhu výrazně víc. Předpokládám, že jakmile cena klesne zpátky pod 100 eur, tak se nabídka s poptávkou začnou opět potkávat,“ řekl Němeček.
Také předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa je k masivnímu rozvoji PPA na českém trhu skeptický. Zelená energie se podle jeho odhadu dostane ke spotřebitelům jinou cestou. „Vstoupí do toho obchodníci s elektřinou, kteří nakoupí elektřinu z obnovitelných zdrojů a následně ji nabídnou zákazníkům. Nebudou to tedy klasické PPA kontrakty,“ říká Chalupa.
Stejného názoru je Blahoslav Němeček, který upozornil, že lze jen těžko spárovat výrobu větrné či solární elektrárny s výrobou jednoho konkrétního spotřebitele. „Tady vzniká obchodní příležitost pro větší hráče na trhu s elektřinou, který zvládne vyrovnat bilanci mezi stranou výroby a spotřeby,“ řekl Němeček a dodal, že dál poroste počet velkých i menších zákazníků s požadavkem na odběr stoprocentně zelené elektřiny.
Bankéř Jan Jašek vidí fotovoltaiku jako hlavní zdroj zelené energie, který se bude v Česku rozvíjet. Po skokovém růstu cen elektřiny se firmám ekonomicky vyplatí do obnovitelných zdrojů investovat, navíc zde stále větší roli hraje také společenská odpovědnost firem neboli ESG. „Mnoho firem o fotovoltaice uvažuje, jak víme z diskusí s našimi klienty. Nejedná se pouze o investory z energetiky, ale také výrobní a zemědělské podniky,“ upozornil Jašek.
Mohlo by vás zajímat
Vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Jirásek doplnil zvyšující se požadavky na členské země Evropské unie. Původní cíl uváděl 32procentní podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v roce 2030. Členské státy v červnu odhlasovaly zvýšení podílu na 40 procent a Evropský parlament nedávno hlasoval pro cíl na úrovni 45 procent. „Česká republika na to bude muset reagovat a aktualizovat Vnitrostátní plán pro energetiku a klima a poté i státní energetickou koncepci,“ upozornil Jirásek.
Bankéři preferují provozní podporu
Jan Jašek z Unicredit bank dále ve svém vystoupení uvedl, výrobní či zemědělské podniky zpravidla dostávají úvěr s ohledem na svou celkovou finanční situaci. Jiná situace nastává u běžných investorů do solárních parků, kde se jedná o projektové financování účelově založené firmy, jejíž jediným oborem působnosti je výstavba a provozování konkrétní elektrárny. Tady je zásadní otázka, jakou formou veřejné podpory investor do zelené energetiky získá.
„My bankéři jsme averzní vůči riziku. Proto jednoznačně preferujeme provozní podporu před tou investiční,“ řekl Jašek. Provozní podpora, například v podobě pevné výkupní ceny, totiž nabízí bankám nejvyšší jistotu, že úvěr bude řádně splacen. „Ale umíme si poradit i s investiční podporou,“ doplnil Jašek.
Partner poradenské firmy EY Blahoslav Němeček upozornil na problém, který vzniká u prvních projektů typu komunitní energetiky. EY se podílí na projektech měst, které instalují na střechách solární elektrárny s možností sdílení přebytku elektřiny. „Tyto projekty je zapotřebí na začátku zafinancovat. Debata s bankéři je často těžká. Řada z nich se nesrovnala s tím, že zde nebude žádná provozní podpora. Čekají, že přijde dotace od státu, ale ona žádná nepřijde,“ řekl Němeček.
Na závěr se účastníci kulatého stolu shodli, že rozvoj obnovitelných zdrojů směřuje do bodu, kdy budou takové investice návratné i bez provozních či investičních dotací od státu. „Těším se na chvíli, kdy nebudeme žádnou podporu potřebovat. To je náš cíl,“ potvrdil šéf Komory OZE Štěpán Chalupa.
David Tramba
Z kulatého stolu k tématu rozvoje a financování obnovitelných zdrojů energie jsme vydali také níže uvedené texty:
