Ve Švýcarsku začalo šesté kolo jednání o globální dohodě, která má omezit produkci plastů a regulovat chemické přísady, které plasty obsahují. Rozdílné názory mezi zastánci a odpůrci přísnější regulace výroby plastů se stupňují.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyzvala ostatní země, aby odmítly cíl globální dohody, která omezuje výrobu plastů, informovala agentura Reuters.
„Nepodpoříme nepraktické globální přístupy, jako jsou cíle výroby plastů nebo zákazy a omezení plastových přísad či plastových výrobků, zvyšující náklady na všechny plastové výrobky, které používáme v každodenním životě,“ uvádí memorandum.
Spojené státy jako jeden z předních světových výrobců plastů navrhly revizi cílů smlouvy o snížení znečištění plasty. Z usnesení odstranily odkaz na dohodnutý přístup, který se zabývá celým životním cyklem plastů. Postoj USA se shoduje s názory globálního petrochemického průmyslu. Řada zemí produkujících ropu zastávala tento přístup během přechozích jednání.
Planeta nemůže čekat
Pro některé členy Evropského parlamentu už nelze globální dohodu dále odmítat. Planeta si nemůže dovolit čekat. „Nemůžeme připustit, aby krátkodobé zájmy blokovaly rozhodnutí zásadní pro budoucnost naší planety. Uzavření smlouvy je nutností. Je to naléhavá záležitost,“ zdůraznil europoslanec Yvan Verougstraete (Renew/Belgie) v prohlášení pro EU Perspectives.
„Vzhledem k obstrukcím ze strany ropných zemí a nejednoznačnému postoji některých významných hráčů vyzýváme Evropskou unii, aby zaujala pevný, jasný a ambiciózní postoj. Slova nestačí. EU musí využít veškerý svůj diplomatický vliv, aby zajistila silnou, závaznou a univerzální smlouvu,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
„Plast nezná hranic. Tato smlouva musí být globální, ambiciózní a vymahatelná. Nejzranitelnější země platí cenu za naši nečinnost. Je to také otázka globální spravedlnosti,“ prohlásil belgický zákonodárce.
Setkání svolané Organizací spojených národů je šestým kolem jednání poté, co předchozí „závěrečná“ konference v jihokorejském Pusanu loni selhala.
Protichůdné vize
„Jsme zde, abychom našli řešení, které nikoho neopomine. Zároveň zajistíme, že ekonomika bude fungovat,“ uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí.
Neshody však panují i mezi zeměmi, které smlouvu podporují. Většina z nich chce omezit množství nově vyráběného plastu a některých toxických chemikálií, které plasty obsahují. Menší skupina klade důraz na zlepšení sběru plastového odpadu a na podporu recyklace.
Nebezpečí narůstá
Jessica Roffová z neziskové organizace Globální aliance pro alternativy spalování odpadů (GAIA) v USA a Kanadě popsala postoj USA jako „zklamání“. „Jediným způsobem, jak vyřešíme plastovou krizi po celém světě, je uzavření právně závazné smlouvy, jejíž jádrem bude snížení produkce,“ uvedla.
Objem vyrobených plastů ve světě roste a množí se také vědecké studie o jejich rizicích. Minulý týden varoval článek v časopise Lancet před „vážným a rostoucím“ nebezpečím plynoucím z rostoucího množství tohoto materiálu. Odhadl jeho náklady související se zdravotními dopady na více než 1,5 bilionu eur ročně.
Podle zprávy OECD z roku 2024 roste výroba plastů alarmujícím tempem. Mezi lety 2000 a 2019 se zdvojnásobila z 234 na 460 milionů tun. Bez ambicióznějších plánů na jejich omezení dosáhne množství plastů vyrobených po celém světě do roku 2040 736 milionů tun.
16 tisíc chemických látek
Z více než 16 000 chemických látek, které plasty obsahují, je více než čtvrtina nebezpečná pro lidské zdraví, přičemž většina z nich nebyla nikdy testována na toxicitu, uvedl v červenci časopis Nature. Studie zjistila, že tyto chemické látky se vyskytují ve všech hlavních typech plastů.
Některé z toxických látek jsou spojovány s poruchami reprodukce, nižším IQ u dětí, rizikem rakoviny a mrtvice u dospělých. Nejvyšší riziko hrozí při vývoji plodu v děloze, v kojeneckém věku nebo v raném dětství. Vědci jsou teprve na začátku výzkumu, aby pochopili zdravotní dopady nanočástic pocházejících z plastů, které byly detekovány v lidských orgánech, krvi a spermatu.
Horší, než se čekalo
Existují také důkazy, že dopad plastů na změnu klimatu je silnější, než se dosud předpokládalo. Studie z roku 2024, kterou vypracovali vědci z americké Lawrence Berkeley National Laboratory, zjistila, že v roce 2019 vedla výroba plastů ke 2,24 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého. Což představuje 5,3 % celkových emisí skleníkových plynů v daném roce. Je to výrazně více než předchozí odhad, který činil 3,4 %.
Nová iniciativa s Lancet Countdown on Health and Plastics chce sledovat globální úsilí o snížení produkce plastů a zmírnění jejich rizik. Jedná se o společný projekt americké Boston College, univerzity v německém Heidelbergu, francouzského Centre Scientifique de Monaco a australské Minderoo Foundation.
„Plasty byly dosud takřka neviditelné. Byly zastíněné klimatickou krizí nebo znečištěním ovzduší,“ řekl Philip Landrigan, profesor biologie na Boston College a jeden ze zakladatelů této iniciativy. „Trvalo nám nějakou dobu, než jsme si uvědomili hrozbu, kterou znečištění plasty znamená,“ varoval.
