Ministerstvo obrany obdrželo nabídku na nákup bojových vozidel pěchoty od švédské společnosti BAE Systems a aktuálně se s ní seznamují členové vyjednávacího týmu. Podpis smlouvy očekává resort Jany Černochové do konce května, jak ministerstvo potvrdilo na svém webu. Na konci loňského prosince bylo podepsáno memorandum o porozumění. Dokument potvrzuje shodu všech tří stran – českého ministerstva obrany, švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a švédského výrobce bojových vozidel pěchoty, společnosti BAE Systems, na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90.
Armáda chce koupit 210 bojových vozidel pěchoty, které mají nahradit již notně zastaralá bojová obojživelná pásová vozidla, která byly vyvinuta ještě v Sovětském svazu.
Ministerstvo obrany předpokládá, že za ně zaplatí necelých 52 miliard korun. V poslední době se objevily spekulace o možném navýšení pořizovací ceny, ministerstvo obrany se k tomu zatím kvůli vyjednávání nevyjadřuje.
Tendr nevyšel
S nabídkou na účast oslovilo v tendru ministerstvo ještě za éry Lubomíra Metnara (hnutí ANO 2011) čtyři firmy. O zakázku se ucházela švédská společnost BAE Systems se strojem CV90, německá firma Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a španělská společnost GDELS s obrněncem ASCOD. Německé konsorcium PSM s obrněncem Puma ze soutěže odstoupilo.
Předloni v červnu pak ministerstvo prodloužilo firmám termín pro podání závazných nabídek.
Loni v červnu ministerstvo obrany zaslalo třem účastníkům tendru nové podmínky jednání. Ministryně Jana Černochová (ODS) poslance branného výboru informovala, že pokud všichni uchazeči s podmínkami nevysloví souhlas, bude muset být tendr zrušen a bude zvolen jiný způsob výběru.
Resort tendr nakonec zrušil a vláda rozhodla, že ministerstvo nově osloví přímo švédského výrobce stroje CV90 BAE Systems.
Zástupci ministerstva obrany, švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a švédského výrobce bojových vozidel pěchoty, společnosti BAE Systems, pak na sklonku loňského prosince podepsali společné memorandum o porozumění. Dokument potvrzuje shodu všech tří stran na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90.
„Jednání ohledně pořízení švédských BVP CV90 bylo zahájeno na začátku září, podpis memoranda považuji za zásadní událost. Věřím, že brzy vyústí v podpis smlouvy samotné,“ komentovala dohodu ministryně obrany.
Podle náměstka pro řízení sekce vyzbrojování Lubora Koudelky, který memorandum za ministerstvo obrany podepsal, dokument představuje základní oblasti pro budoucí spolupráci mezi švédskou a českou stranou při provozování BVP.
Všechny strany se současně shodly, že vynaloží veškeré úsilí, aby dosavadní spolupráce vyústila v podpis smlouvy o pořízení BVP pro českou armádu.
Nabídka dorazila na začátku února.
„Vzhledem k probíhajícím jednáním a komplexnosti materiálu nebudeme o nabídce v tuto chvíli poskytovat bližší informace,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Česko a Švédsko ji mají podle memoranda uzavřít do 31. května 2023.
Stockholm Praze dodá nejen 210 vozidel v sedmi modifikacích v termínech dodávek podle operačních potřeb Armády České republiky, ale zajistí rovněž související služby včetně vojenského výcviku pro velitele, operátory a techniky a spolupráci obranných průmyslů obou států. Smlouva o dodávce CV90 bude také obsahovat konkrétní parametry bojového vozidla pěchoty.
„V memorandu je rovněž stanovena kupní cena, která nepřesáhne 51, 684 miliard korun (včetně DPH) a informace o dodávkách. Důležité je rovněž zapojení českého obranného průmyslu: To bude činit minimálně 40 procent z celkových nákladů na pořízení BVP,“ doplnil Koudelka s tím, že na území ČR se počítá s údržbou vozidel, kterou by měly kompletně provádět české firmy, včetně státního podniku VOP CZ. Memorandum obsahuje ujednání, podle kterého bude servisní smlouva sjednána samostatně.
O zahájení jednání o pořízení švédských vozidel CV90 od BAE Systems cestou mezivládní dohody rozhodla vláda v polovině července. ČR začalo se Švédskem (vládní agenturou FMV a výrobcem vozidel BAE Systems) jednat na začátku září. Jednání se konají průběžně a proběhly jich již dvě desítky.
Na konci loňského srpna Česká republika a Slovensko navíc uzavřely deklaraci, podle které budou při nákupu CV90 spolupracovat.
V případě pořízení stejných vozidel jak Českou republikou, tak Slovenskem, by vedlo k dosažení slevy pro oba státy. Bratislava podepsala kontrakt na dodávku 152 vozidel CV90 na sklonku minulého roku.
Česká armáda požaduje 210 vozidel v sedmi modifikacích (verzi bojovou, velitelskou, průzkumnou, ženijní, vyprošťovací, zdravotnickou a dělostřeleckou pozorovatelnu).
Bévépéčka, bevka
BVP-1 je sovětské bojové obojživelné pásové vozidlo BMP-1 (bojevaja mašina pěchoty) vyráběné v československé licenci. Je určeno pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motostřeleckých jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Na základě licenční smlouvy mezi Československem a SSSR z roku 1966 byla dodána výrobní dokumentace, na jejímž základě vznikla v roce 1968 ověřovací série vozidel BVP-1. Po změnách v konstrukci začala v roce 1970 sériová výroba, která pokračovala až do roku 1989. Celkem bylo v ČSSR vyrobeno 17 697 bojových vozidel pěchoty (z tohoto poštu bylo 402 velitelských BVP-1K). Z celkové produkce bylo asi 90 procent určeno na vývoz. Vozidla pro SSSR se vyráběla v ZŤS Dubnica nad Váhom (vyvezeno zhruba 5 100 kusů), zatímco pro ČSLA a export do dalších zemí se produkovala v PPS Detva (Podpolianské strojárně). Kromě států Varšavské smlouvy se vyvážela do Sýrie a Tunisu.
Jako první útvar ČSLA byl na BVP-1 v roce 1974 přezbrojen 49. motostřelecký pluk (msp), dislokovaný v Mariánských Lázních. V následujících letech (1975-1980) obdrželi BVP-1 57. msp Stříbro, 10. msp Janovice, 3. msp Louny, 79. msp Benešov, 62. msp Prachatice, 9. msp Znojmo, 5. msp Mikulov, 8. msp Bratislava a 63. msp Michalovce.
V roce 1981 byly z OT-62 na BVP-1 přezbrojeny všechny motostřelecké roty tankových pluků 1., 4. a 9. tankové divize. U zbylých tankových divizí toto přezbrojení proběhlo v roce 1982.
BVP-2 je bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo, které bylo v Československu vyráběno na základě licence dle sovětského transportéru BMP-2. Stroj je určen pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly mechanizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Jeho výzbroj tvoří automatický kanón 2A42 ráže 30 mm, který je určen k ničení lehce obrněných vozidel protivníka, kulomet PKT ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení protitankových řízených střel Konkurs. BVP-2 má instalované zařízení k ochraně posádky před tlakovou vlnou, pronikavou radiací, radioaktivním spadem a chemickými zbraněmi. Dále je vybaveno systémem 902V pro odpalování dýmových granátů (6 ks).
BVP-2 se v Československu sériově vyráběly od roku 1987 do roku 1989. Celkem bylo vyrobeno 344 kusů, z toho bylo do ČSLA zavedeno 280 kusů tohoto bojového vozidla.
Armáda provozuje pouze modernější BVP-2 – v aktivní službě se nalézá cca stovka vozidel ve třech praporech (jeden tankový a dva mechanizované – součást 7. mechanizované brigády), dalších 65 vozidel tohoto typu je uskladněno.
Jan Hrbáček
