Ano, ten zákon potřebujeme, uznali skoro všichni účastníci zkráceného připomínkového řízení k další novele energetického zákona. Návrh známý jako Lex Plyn řeší usnadnění povolovacích řízení pro nové plynové elektrárny, ale také možnost delšího provozu uhelných bloků v případě energetické nouze. Některá ministerstva však upozorňují na nesoulad s českým i unijním právem, ale také na další úskalí navrhovaných změn.

Tuto zásadní novelu pro budoucí vývoj české energetiky bylo možné připomínkovat v období, které zní jako špatný vtip. Úřad vlády ČR dokument zvaný Lex Plyn, která je formálně návrhem poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho a Michala Kučery, pustil do připomínkového řízení v pondělí 23. prosince. Poslední termín pro vyjádření byl stanoven na čtvrtek 2. ledna. Je proto až s podivem, že dorazilo deset připomínek k novele.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Lukášem Vlčkem (STAN) k návrhu žádné připomínky nemělo, naopak ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhlo celou řadu úprav. V případě státem podporovaného delšího provozu uhelných elektráren navrhuje škrtnout zmínku o přiměřeném zisku provozovatele. Prý je to nadbytečné, když nový provozovatel v režimu nad rámec licence bude určen v otevřené soutěži (resp. aukci). MŽP vedené Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) dále požaduje zavést automatické ukončení licence pro výrobce, který vyrábí elektřinu z uhlí, v roce 2033.

Co se týká druhé části novely energetického zákona, tedy zjednodušování povolovacích řízení pro plynové elektrárny, tak MŽP odmítá zkracování lhůty pro vydání Jednotného environmentálního stanoviska (JES). Právní úprava týkající se JES totiž nabyla účinnosti v lednu 2024 a v praxi platí od poloviny loňského roku. MŽP nesouhlasí se zkracováním lhůt dříve, než se nový režim JES zaběhne v praxi. Problematická je také nepřípustnost odvolání proti závěru zjišťovacího řízení EIA, které podle MŽP může být v rozporu s evropským právem.

Mohlo by vás zajímat

Rozpor se správním řádem a stavebním zákonem

Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Petrem Kulhánkem (STAN) zaujalo k novele Lex Plyn neutrální stanovisko. Vítá sice její přínos pro energetickou bezpečnost země, ale některé dílčí návrhy kritizuje kvůli rozporu se správním řádem a stavebním zákonem. „Navrhovaná úprava je zcela nesystémová a nežádoucí, neboť při povolování staveb je třeba zachovávat stejné principy. Pokud jsou nastaveny jiné principy povolování u určitých druhů staveb, stává se právní úprava pro stavebníky a investory zcela nepřehlednou,“ varovalo ministerstvo.

Resort financí vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) má, jako již tradičně, obavy hlavně z finančních dopadů novely. Tentokrát v podobě dalšího růstu regulované složky ceny elektřiny, kterou hradí koncoví odběratelé. Kritizuje také fakt, že materiál byl předložen bez vyhodnocení dopadů regulace (RIA). „Zároveň lze v důsledku předložené úpravy očekávat i nárůst administrativní zátěže ERÚ,“ uvedlo ministerstvo financí k dopadu novely na fungování Energetického regulačního úřadu.

Naopak Hospodářská komora ČR spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR, které bývají k vládní legislativě často kritické, tentokrát žádné připomínky neměly. „Domníváme se, že návrh zákona může významně urychlit jak přípravu, tak i realizaci a uvádění nových plynových výroben elektrické energie do provozu, což bude s předpokládaným ukončením využívání uhlí zásadní pro energetickou bezpečnost. Zároveň požadujeme, aby vláda připravila také pravidla pro zavedení kapacitních mechanismů pro zdroje s řiditelným výkonem, které budou stejně zásadní pro energetickou bezpečnost ČR,“ doplnil Svaz průmyslu.

Roli hlavního kritika tentokrát sehrálo sdružení ekologických organizací „Zelený kruh“. První část týkající se podpory uhelné energetiky je podle ekologů pravděpodobně v rozporu s evropským právem v oblasti hospodářské soutěže. Evropská legislativa navíc stanovuje limit pro podporované záložní zdroje, a sice 550 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu elektřiny. Tento limit uhelné elektrárny nemohou splnit.

Možnost nařízení provozu uhelných zdrojů se státními garancemi má vláda podle ekologů buď zcela vynechat, nebo aspoň stanovit časový limit, například datum 1. ledna roku 2030. Naopak k druhé části zákona, která se týká podpory výstavby plynových elektráren, neměl Zelený kruh zásadní připomínky.

Lex Plyn, zahrnující také Lex Uhlí

Balík změn zaměřený na urychlení výstavby plynových elektráren se projeví hlavně v zákoně č. 416/2009 o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Mezi konkrétní opatření patří přednostní projednávání staveb s významem pro energetickou bezpečnost země na stavebních úřadech přednostně před jinými stavbami. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů.

Nemalou část tvoří návrhy zacílené na prodloužení provozu uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada. Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, provozoval by jeho elektrárnu někdo jiný.

Ministr Lukáš Vlček navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Novela by však nabyla účinnosti nejspíš až k 1. srpnu 2025. „Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí novela energetického zákona, tzv. lex OZE III,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.