O kolik podraží potraviny nebo třeba kadeřnictví či restaurace v příštím roce? Služby nyní zdražují výrazně rychleji než výrobky. A spotřebitelé to akceptují, říkají ekonomové. „Koneckonců, spotřebitel ukazuje, že ten trend unese, že to zdražování akceptuje,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Tento trend bude zřejmě pokračovat. Inflace by se měla pohybovat mírně nad dvěma procenty, uvedl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.
Svého minima dosáhla inflace v poslední době letos v únoru a v březnu, kdy se vrátila na úroveň prosince 2018. V říjnu a listopadu letošního roku se zvedla na 2,8 procenta. „Inflační tlaky opadávají, výjimkou jsou ale služby. Tam je v tuto chvíli hlavní problém. V průběhu inflační epizody jsme viděli, že služby zdražovaly výrazně pomaleji než výrobky. A nyní je to přesně obráceně. Služby zdražují výrazně rychleji než výrobky. Je možné, že v průběhu příštích měsíců bude u služeb inflace zvýšená. Ale postupně by se měla dostávat pod kontrolu a v příštím roce by se celková inflace měla pohybovat v rámci tolerančního pásma (tedy do tří procent – pozn. red.),“ řekl České justici hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. „U služeb není vidět žádné polevování. Vesele zdražují restaurace, dovolené a vůbec vše, co je spojeno s volným časem a osobními službami. A můžeme počítat s tím, že tento trend bude pokračovat,“ přidává se hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. A uvádí typický příklad: lidé nadávají, kolik stojí v restauraci smažený sýr, a pak si ho tam jdou dát. „Čili o inflaci rozhodujeme do značné míry jako spotřebitelé sami,“ podtrhuje Dufek.
V prosinci by se měla inflace – čísla budou známa v průběhu ledna – podle Křečkova odhadu pohybovat kolem tří procent. „V závěru roku 2023 totiž inflace výrazně klesala, což vytvořilo nízkou srovnávací základnu pro letošní prosinec. Proto za prosinec uvidíme hodnotu plus minus tři procenta,“ dodává.
Leden poradce premiéra označuje za černou skříňku plnou možných překvapení. První měsíc v roce je totiž obdobím, kdy výrobci i obchodníci přelepují své cenovky, což následně ovlivňuje hladinu indexu spotřebitelských cen po zbytek roku. „Leden je vždy měsícem, kdy se mění mnoho cen. Ale nedomnívám se, že by měla inflace kvůli tomu nějak výrazně poskočit směrem nahoru. U služeb může být ten růst zvýšený, ale nemuselo by docházet k žádným velkým pohybům,“ hodnotí Křeček.
Potraviny půjdou dále nahoru
Hlavní ekonom Banky Creditas Dufek je, jak řekl České justici, přesvědčen o tom, že i nadále půjdou nahoru ceny potravin. Pro letošní rok očekává jejich meziroční růst v rozmezí tří až pěti procent. „Inflaci bude zvyšovat také Green Deal, takže můžeme počítat s tím, že časem budou zdražovat i osobní auta a doprava jako taková,“ zamýšlí se Dufek. Nejvyšší vliv ale podle něj budou mít nové emisní povolenky, které mají začít platit od roku 2027 pro emise z dopravy a budov. Firmy budou muset investovat do zelených opatření a dodatečné náklady jim přinese také sledování a vykazování emisí uhlíku.
ČNB na svém letošním posledním měnovém zasedání, které proběhlo těsně před Vánoci, ponechala své základní sazby na dosavadní úrovni a přerušila tak proces jejich postupného snižování, započatý v červnu 2023. Mimo jiné z obav z příliš rychlého nárůstu objemu úvěrů zejména na realitním trhu. Podle ekonomů by ale další posun směrem dolů mohl pokračovat už na nejbližším zasedání v únoru. I přes očekávání, že inflace za prosinec 2024 i leden 2025 může být vyšší, než v říjnu či listopadu právě končícího roku.
Mohlo by vás zajímat
Většina vedení ČNB vyjádřila přesvědčení, že inflační rizika jsou závažnější, než oslabování a nejisté výhledy české, německé a dalších evropských ekonomik. Zásah ČNB do úrokových sazeb zřejmě přijde v únoru. Kroky měnové politiky se v reálné ekonomice projevují až za rok či rok a půl.
Sedmičlennou bankovní radu ČNB rozdělilo poslední hlasování o základních sazbách – hlavním instrumentu centrální banky k usměrňování inflace – na dva tábory. Pět radních hlasovalo pro zachování sazeb na dosavadní úrovni, dva členové rady navrhovali snížení o 0,25 procentního bodu. „Dnešní rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle naší aktualizované prognózy by se měla inflace od druhého čtvrtletí příštího roku pohybovat mírně nad dvouprocentním cílem, a to až do konce roku 2026,“ uvedl po jednání guvernér ČNB Aleš Michl. Posléze dodal, že jde o pauzu ve snižování sazeb. „Necháváme si všechny dveře otevřené,“ podotkl s tím, že nejpravděpodobnější variantou je, že se na příštím zasedání bude opět rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich snížením. ČNB se přitom bude opírat o novou prognózu a nová data.
Klíčová čtrnáctidenní repo sazba tak zůstává na čtyřech procentech. Centrální bankéři se obávají – kromě dlouhodobého rychlejšího růstu cen v oblasti služeb – také případného nadměrného růstu výdajů veřejného sektoru, zvýšených mzdových požadavků a vývoje cen komodit na světových trzích. V delším horizontu by mohlo k růstu inflace přispívat i zrychlení tvorby peněz v důsledku výrazného oživení úvěrové aktivity, zejména na realitním trhu. „V neposlední řadě mohla většina bankovní rady dospět k názoru, že před tradičním lednovým přeceněním, které obvykle udává inflační trend pro celý zbytek roku, není nutné podstupovat zbytečné riziko,“ odhadoval už před jednáním hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Ekonomové: další snížení přijde už na únorovém zasedání
K hlasování o nastavení základních úrokových sazeb se ČNB vrátí 6. února. Jak v prosinci uvedl guvernér ČNB Aleš Michl, radní si budou s největší pravděpodobností vybírat ze dvou variant, a to ponecháním sazeb na stejné úrovni anebo jejich mírným snížením. „Pokud v novém roce data výrazně nepřekvapí směrem nahoru, předpokládáme, že bude proces uvolňování měnové politiky znovu obnoven hned na únorovém zasedání,“ hodnotí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Snížení sazeb, a to o 0,25 procentního bodu, už na únorovém a poté březnovém zasedání předpokládá i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „K dalšímu poklesu sazeb v únoru by měla přispět větší jistota ohledně krátkodobého pohybu inflace. Naúnorovém zasedání bude k dispozici prosincové číslo a předběžný odhad lednové inflace bude zveřejněn přesně v den zasedání,“ konstatuje Bureš. Prosincovou inflaci odhaduje na 3,3 procenta, v lednu by se podle něj měl růst spotřebitelských cen vrátit pod tři procenta.
Pozdější ukončení pauzy v uvolňování měnových šroubů předpokládají experti Raiffeisenbank. „Trh čeká pokles sazeb již v únoru, my se kloníme až ke květnovému zasedání. Záležet bude na celé řadě událostí a dat: nové prognóze ČNB, nových datech inflace, kurzu koruny, politice hlavních centrálních bank, vývoji v Německu, globálním a geopolitickým rizikům atd. Celkově v příštím roce čekáme trojí snížení sazeb s očekávanou hodnotou repo sazby na 3,25 procenta na konci roku 2025. Rizika vidíme jako obousměrná,“ analyzuje tým Raiffeisenbank.
