Zájem o stavbu nových elektráren v posledních dvou letech výrazně ožil. Dokládá to přehled autorizací, které připravovaným energetickým zdrojům udělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. V roce 2023 autorizovalo výstavbu 56 nových elektráren o celkovém výkonu téměř 283 megawattů, loni povolení získalo 33 zařízení výkonu 614 megawattů. Vyplývá to z údajů, které Ekonomickému deníku poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Podle energetického zákona může investor v Česku postavit výrobnu elektřiny o instalovaném elektrickém výkonu přes 1 MW pouze s udělenou státní autorizací. Ministerstvo má právo autorizaci neudělit, pokud je záměr v rozporu se státní energetickou koncepcí či jinými strategickými dokumenty.
Loni schválený výkon tvoří z více než poloviny 362megawattová paroplynová elektrárna, kterou chce postavit společnost ORLEN Unipetrol RPA v areálu litvínovské rafinerie. Tento záměr se loni v září zkomplikoval poté, co zmíněný podnik zrušil veřejnou soutěž na výběr dodavatele nového energetického zdroje. Realizaci projektu by totiž nebylo možné stihnout do plánovaného data odstavení staré uhelné teplárny na konci roku 2027.
ORLEN Unipetrol se však nevzdává a dodavatele se pokusí najít jiným způsobem. „Aby byl termín pro spuštění nového energetického zdroje dle požadavků Evropské unie dodržen, nebude projekt nové teplárny pro chemický závod v Litvínově soutěžen jako veřejná zakázka,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí skupiny ORLEN Unipetrol Pavel Kaidl.
Mohlo by vás zajímat
Mezi loni odsouhlasenými projekty početně převažují solární elektrárny, kterých bylo autorizováno celkem 19. Nalezneme mezi nimi i tři velké solární parky, které chtějí stavět firmy FVE Údlice (49 MW), ČEZ (solární park u elektrárny Prunéřov na Chomutovsku o výkonu 21,2 MW) a Pražská energetika (FVE Nové Sedlo na Sokolovsku o výkonu 20,4 MW).
Počet a výkon nových zdrojů se státní autorizací
| rok | autorizované projekty | celkový výkon (MW) |
| 2018 | 1 | 7,5 |
| 2019 | 2 | 10,3 |
| 2020 | 2 | 4,2 |
| 2021 | 12 | 2453 |
| 2022 | 22 | 152 |
| 2023 | 56 | 283 |
| 2024 | 33 | 614 |
V přehledu loni udělených autorizací nalezneme také větrné elektrárny o celkovém výkonu 40 MW. Jedná se větrníky u obcí Kyžlířov, Partutovice a Jindřichov na střední Moravě, které chce v roce 2027 postavit česká investiční skupina RenoEnergie. Ta se dříve specializovala na stavbu malých vodních elektráren, v příštích letech se zaměřit právě na větrnou energetiku.
Souhlas mají také tři projekty na využití kogeneračních jednotek na zemní plyn, které předložily energetické skupiny Veolia Energie, MND a UCED Energy. Dále je v přehledu autorizací také jedno zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Konkrétně se jedná o projekt ZEVO Mělník o výkonu 34 MW, za kterým stojí skupina ČEZ. Ta vybrala dodavatele stavby, kterým bude konsorcium společností Metrostav DIZ a Subterra, v roce 2023. Hodnota zakázky dosahuje 507,5 milionu eur (12,35 miliardy korun), z toho zhruba polovinu uhradí dotace z Modernizačního fondu. Výstavba by měla začít v letošním roce.
Mezi autorizovanými záměry nalezneme také tři instalace dieselagregátů, které slouží hlavně jako záložní zdroj s využitím v době, kdy je v soustavě nedostatek elektrického výkonu. Svou velikostí je výjimečná soustava dieselagregátů o výkonu 15 MW u rozvodny v Praze-Třeboradicích, kterou loni pořídila firma PREenergo ze skupiny Pražské energetiky. Ministerstvo průmyslu autorizovalo také menší záložní zdroje s dieselagregáty, které si pořizují firmy Feramat Energies a Bizon En.
Co se týká výkonu autorizovaných elektráren, tak zatím vede rok 2021. Je to způsobeno tím, že se v té době nechal ČEZ od ministerstva průmyslu a obchodu schválit záměr postavit dva nové jaderné bloky v Dukovanech o výkonu až 2400 megawattů. Výrazný útlum nastal v letech 2016 až 2020, kdy byl zájem o stavbu nových elektráren v Česku nejnižší.
