Neděle, 19. září, 2021

Slunce, jádro a pár překvapení: 7 věcí, které na sebe ČEZ prozradil v nové prezentaci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Odklon od spalování uhlí, dopad drahých emisních povolenek, výstavba nového jaderného zdroje či masivní investice do fotovoltaiky. Tato i mnohá další témata komentuje ČEZ v nové investorské prezentaci. Ekonomický deník prezentaci prostudoval a vybral sedm bodů, které zaujmou nejen burzovní investory či nadšence do energetiky.

Růst cen povolenek jako výhoda

ČEZ uvádí, že růst ceny emisní povolenky o jedno euro vede ke zvýšení provozního zisku EBITDA o zhruba 320 milionů korun. Jak je to možné? Bodem zlomu je hranice 0,55 tuny oxidu uhličitého na 1 MWh vyrobené elektřiny. ČEZ loni díky vysokému zastoupení jaderných zdrojů v portfoliu vykázal emisní intenzitu 0,33 tuny CO2 / MWh a letos ji chce dále snížit na 0,28 tuny. Poté je v plánu další pokles až na 0,16 tuny CO2 / MWh k roku 2030.

Povinný jaderný optimismus

ČEZ v prezentaci uvedl, že díky vyššímu podílu státního financování očekává, že nový blok elektrárny Dukovany bude vyrábět elektřinu (v dnešních cenách) za 50 až 55 eur za MWh, tedy výrazně pod úrovní dnešních cen elektřiny na trhu (základní pásmo pro příští rok se obchoduje za 73 eur/MWh). Současně tuto optimistickou předpověď ČEZ poněkud relativizuje poznámkou, že vše „závisí na výsledku výběrového řízení na EPC dodavatele.“

Touha zadlužit se

Rychlé zadlužování se dostává do módy, ostatně vláda jde příkladem a činí se i některé soukromé společnosti – jako třeba GasNet. Také ČEZ chce pracovat s vyšší úrovní dluhu. Současný poměr dluhu (očištěného o volnou hotovost) k EBITDA dosahuje 2,2násobku. V roce 2025 to má být už 2,5 a v roce 2030 dokonce 3násobek. Při očekávané výši EBITDA 80 až 85 miliard korun by tak mohl mít ČEZ na svých bedrech dluh okolo 250 miliard korun.

Odklon od spalování uhlí do roku 2030, vyšší zastoupení OZE a plynu. Zdroj: investorská prezentace ČEZ z července 2021

Solární boom číslo 2

Do čeho bude ČEZ dodatečné peníze od věřitelů investovat? Kromě jaderné elektrárny Dukovany II to mají být také obnovitelné zdroje energie. Do roku 2025 chce ČEZ pořídit 1500 megawattů nového výkonu ve fotovoltaice a větrných parcích, mezi lety 2025 a 2030 to má být dalších 4500 MW. Část nákladů na tyto projekty chce ČEZ uhradit dotací z Modernizačního fondu; do předkvalifikace přihlásil 296 projektů. Současně si chce pořídit kapacity na ukládání elektřiny o výkonu nejméně 300 MW.

Přechod od uhlí k plynu

Odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách Skupiny ČEZ bude poměrně svižný. Do roku 2030 chce ČEZ zmenšit objem výroby elektrické energie z uhlí na třetinu (z 21,7 na 6,5 miliardy kWh), naopak objem výroby z plynu a biomasy výrazně navýší ze 4 na zhruba 10 miliard kWh. Roku 2030 se tak dožijí jen tři modernizované uhelné elektrárny – Ledvice, Tušimice II a Prunéřov II. Pozoruhodné jsou i dvě další poznámky: Přínos uhelných bloků k tvorbě EBITDA má být v roce 2030 nulový. Nové plynové elektrárny budou připravené i na spalování vodíku.

Nový byznys: lithium a baterie

Poměrně přínos k výši EBITDA Skupiny ČEZ mají mít aktivity spojené s těžbou a zpracováním lithia z ložiska Cínovec a také zhruba 10procentní podíl ve zvažované gigafactory na velkokapacitní baterie na českém území. ČEZ si od těchto nových oborů působnosti slibuje přínos do EBITDA na úrovni zhruba 2 miliard korun ročně (k roku 2030). Současně ČEZ připomíná, že zatím je fázi posouzení technické a finanční výhodnosti a že rozhodnutí o účasti na těžbě lithia padne v roce 2023.

ČEZ si chce vylepšit své ESG skóre, a to skoro dvojnásobně. Zdroj: investorská prezentace ČEZ z července 2021

Místo ratingu se řeší ESG skóre

Kde jsou ty časy, kdy si společnosti hlídaly hlavně rating měřící finanční kondici. V posledních měsících se stalo modlou ESG skóre, které měří přístup podniku k životnímu prostředí, etickému podnikání a k veřejnosti. Cílem vedení ČEZ je dostat se z neslavných hodnot okolo 45 procent (horší už jsou z velkých konkurentů jen polské společnosti PGE a Tauron) na 80 procent, a to již v roce 2023.

Aktuálně zveřejněná prezentace navazuje na tiskovou konferenci z 20. května, kde generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a ředitel pro obchod a strategii Pavel Cyrani představili novou korporátní strategii s názvem Čistá Energie Zítřka. „Banky a pojišťovny podmiňují poskytování služeb odklonem od uhelné energetiky a společenskou odpovědností,“ uvedl tehdy při setkání s novináři Daniel Beneš.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter