INZERCE

Zavážení prvního jaderného paliva do třetího bloku Elektrárny Mochovce, září 2022. Foto: tisková zpráva Slovenských elektráren

Slovenský nekonečný příběh. Třetí blok elektrárny Mochovce bude po 14 letech prací konečně spuštěn

Trvalo to příliš dlouho a stálo to příliš mnoho peněz. Ale každý horor jednou skončí. Pracovníci Slovenských elektráren začali v pátek po půlnoci se zavážením jaderného paliva do reaktoru 3. bloku jaderné elektrárny v Mochovcích. Do plného provozu by se měl blok dostat zhruba za čtyři měsíce.

Pokrok při spouštění nového bloku si nenechal ujít ani slovenský premiér Eduard Heger (OĽANO). „Dlouhé roky se na to čekalo. Pro někoho to byl nekonečný příběh, ale dočkali jsme se,“ řekl Heger ve vyjádření pro televizní stanici TA3 a další slovenská média. Připomněl, že Slovensko díky novému bloku navýší podíl elektřiny z jaderné energie z 52 na 65 procent. Východní soused se taktéž přesune z pozice importéra mezi exportéry elektřiny.

Zavážení palivových článků do reaktoru zabere přibližně čtyři dny. Následovat má tlaková zkouška reaktoru, první spuštění štěpné reakce bude následovat přibližně za měsíc. Pokud se neobjeví další potíže, tak se třetí blok dostane na plný výkon v prvním čtvrtletí příštího roku. Ve výstavbě se stále nachází čtvrtý blok Elektrárny Mochovce, který zahájí provoz nejdříve v květnu roku 2024.

Zpoždění stavby? Deset let

Přirovnání k nekonečnému příběhu je poměrně trefné. Výstavba třetího a čtvrtého bloků v Mochovcích totiž začala už za socialismu, v roce 1987. O pět let později však byla zastavena kvůli nedostatku peněz dokončeny tehdy byly pouze první dva bloky. Nastala dlouhá přestávka, která skončila rozhodnutím slovenské vlády z roku 2008 další dva bloky dostavět. A to s využitím tehdy již značně „předpotopních“ ruských reaktorů typu VVER 440 (stejné jsou od 80. let v provozu v českých Dukovanech).

K obnovení prací na třetím a čtvrtém bloku došlo v listopadu roku 2008. Původní očekávání Slovenských elektráren bylo, že dílo bude hotové za čtyři roky. Náklady měly dosahovat 2,8 miliardy eur. Realita je minimálně 14 let, náklady se vyšplhaly podle posledních odhadů na 6,2 miliardy eur (150 miliard korun). Za dva nemoderní reaktory o celkovém výkonu 940 megawattů je to spousta peněz.

Pohled na areál jaderné elektrárny Mochovce na jihu Slovenska. Zdroj: fotobanka spol. Slovenské elektrárne

Příběh dostavby třetího a čtvrtého bloku Elektrárny Mochovce může posloužit jako varování, čemu se v jaderné energetice vyhnout. Dobře informované zdroje, se kterými měl autor článku v minulosti hovořit, svalují vinu hlavně na Italy. Od roku 2006 totiž 66 procent akcií Slovenských elektráren vlastnil italský Enel a ten následně přijal – jemně řečeno – celou řadu chybných manažerských rozhodnutí.

Problém první: projekt neměl jednoho generálního dodavatele. Dodávka primárního okruhu, kterou měly na starosti české společnosti vedené Škodou JS, proběhla celkem hladce. Generálním dodavatelem nejaderné části se bez soutěže stala společnost Enel Ingegneria & Innovazione. A tam to bylo o dost horší. Zdroje z jaderného oboru zmiňují dodávku nevhodných typů kabelů a armatur či zmatečné komunikaci mezi najatými pracovníky různých národností. Tyto i jiné kauzy dodnes prošetřuje Národná kriminálna agentúra (NAKA).

České stopy v Mochovcích

Přestali si rozumět také dva vlastníci Slovenských elektráren – Enel a slovenská vláda. Výsledkem byly nekonečné hádky o to, kdo vícenáklady zaplatí. Enel dal najevo, že žádné účty za Mochovce platit nebude, protože je takříkajíc na odchodu. V prosinci 2015 svůj většinový podíl prodal Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH), avšak k vypořádání celé transakce dojde až po dokončení a spuštění Mochovců.

EPH je tak další českou společností, která se do zamotaného příběhu zapojila. Plzeňská Škoda JS plnila roli generálního dodavatele primárního okruhu reaktoru. Turbiny v hodnotě téměř tří miliard korun vyrobila a dodala společnost Doosan Škoda Power. Významné zakázky zde získaly třeba také firmy Sigma Group, ZVVZ Group, Modřany Power či dodavatel řídicích systémů ZAT.

Zapojila se také Česká exportní banka (ČEB), která profinancovala dodávky českých firem pro elektrárnu Mochovce v hodnotě přes deset miliard korun. Současný růst cen elektřiny je fakticky pro ČEB skvělou zprávou. Ještě před pár lety se spekulovalo, že při nízkých cenách na trhu nebudou Slovenské elektrárny schopny splácet úvěry na stavbu Mochovců. Naopak při cenách elektřiny v řádu stovek eur za megawatthodinu to žádný velký problém nebude.

David Tramba