Slovensko se chce stát vstupní branou pro expanzi nové technologie fotovoltaických panelů do Evropy. Vicepremiérka a ministryně hospodářství Denisa Saková proto před nedávnem v japonském Tokiu podepsala memorandum o porozumění se společností Sekisui Chemical, která vyvíjí fotovoltaické flexibilní panely, což vytváří zcela nové možnosti jejich využití. Společnost Sekisui Chemical loni na podzim poprvé v Japonsku namontovala lehké perovskitové solární články filmového typu na budovu Dojima Kanden, kde se nachází její ústředí v Ósace. V posledních letech se nový materiál perovskit dostal do popředí zájmu. Perovskit je velmi tenký, dobře tvarovatelný, a navíc fotovoltaické panely z něj mají být i levnější a šetrnější k životnímu prostředí než dnes používané křemíkové.
„Máme zájem nejen spolupracovat na rozšíření této technologie na Slovensku, ale chceme také prozkoumat možnosti umístění výroby takových panelů na Slovensku,“ uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Denisa Saková.
Moderní technologie v energetice mají podle Sakové „potenciál pomoci nejen průmyslu, ale i domácnostem a vedení ministerstva hospodářství udělá vše pro to, aby vybudovalo energeticky silné Slovensko“.
Memorandum o porozumění vytváří předpoklady pro užší spolupráci mezi slovenskou vládou a společností Sekisui Chemical, zejména při hledání odlišných podmínek při vstupu na slovenský trh.
Mohlo by vás zajímat
Obě strany se zároveň zavázaly k intenzivní spolupráci při rozvoji výzkumu a vývoje v této oblasti na Slovensku.
Podpisem memoranda obě strany zároveň vyjádřily ochotu zahájit jednání o možném umístění výroby této technologie na Slovensku.
Podle dostupných údajů výroba solárních panelů tohoto typu nevyžaduje žádné vzácné suroviny a její rozšíření by mohlo v budoucnu přispět k dekarbonizaci několika evropských zemí.
Společnost Sekisui Chemical loni na podzim poprvé v Japonsku namontovala perovskitové solární články filmového typu na budovu Dojima Kanden, kde se nachází její ústředí v Ósace.
V současnosti konvenčně používané fotovoltaické panely jsou vyrobeny z křemíku a právě tento typ panelů byl hlavním prvkem přechodu k solární energii po mnoho let. I přes léta usilovného vývoje ale vědci nebyli schopni zvýšit účinnost přeměny energie těchto panelů, což je jistou překážkou pro ještě větší zlevnění této technologie a výraznější rozšíření.
Minerál perovskit byl objeven na Urale v roce 1839. Tuto sloučeninu oxidu titaničito‑vápenatého v krystalické formě našel německý chemik Gustav Rose, popsal ji a pojmenoval podle ruského mineraloga a diplomata Lva Alexejeviče Perovského. Jak se později ukázalo, uměle se dá vytvořit celá řada sloučenin označovaných perovskity. Mají podobnou krystalickou strukturu jako původní minerál, ale mohou se skládat z různých prvků. A právě sloučeniny halogenů s kovy se osvědčily ve fotovoltaice.
První solární článek s perovskitem vytvořil v roce 2009 japonský tým vedený Cutomem Mijasakou. Profesor chemie na univerzitě v Jokohamě založil firmu Peccell Technologies k vývoji solárních článků.
Jednou spíše náhodou s kolegy využil perovskit jako barvivo. Ukázalo se, že nový materiál pomáhá vyrábět elektřinu. Ačkoliv měl solární článek účinnost jen necelá čtyři procenta a byl velmi nestabilní, takže se v podstatě samovolně rozpouštěl, znamenal experiment velký průlom.
Následně Michael Grätzel s kolegy z federálního technologického institutu ve švýcarském Lausanne vytvořil v roce 2012 už stabilní články s perovskitem a s účinností necelých 10 procent.
V té době si velký úspěch připsal Henry Snaith z Oxfordské univerzity. Ukázal, že určité perovskity nemusí fotovoltaický článek jen vylepšovat, ale mohou samy plně obstarat přeměnu světla na elektrickou energii.
O Snaithovi se začalo spekulovat jako o možném laureátovi Nobelovy ceny za chemii a na vývoj lepších perovskitových panelů se zaměřila řada výzkumných týmů. Díky tomu dnes účinnost nových typů článků přesahuje 20 a více procent a je srovnatelná s tradičními křemíkovými panely.
Perovskit je velmi tenký, dobře tvarovatelný a navíc fotovoltaické panely z něj mají být i levnější a šetrnější k životnímu prostředí než dnes používané křemíkové.
V posledních letech se perovskit dostal do popředí zájmu, protože úspěšně překonal třicetiprocentní hranici efektivity přeměny sluneční energie na energii elektrickou, kterou známe u konvenčních solárních článků.
Perovskitové fotovoltaické články proto patří ke slibným technologiím, které by mohly výrazně změnit přístup k získávání elektřiny ze slunce.
„Vzhledem k tomu, že k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 je nutné rozšířit obnovitelnou energii, jsou perovskitové solární články filmového typu, které vyvíjí společnost Sekisui Chemical, lehké a flexibilní, což umožňuje instalaci na vnější stěny budov a další místa, kde je obtížné instalovat křemíkové solární články. V současné době neexistují žádné příklady perovskitových solárních článků filmového typu namontovaných na vnějších stěnách stávajících budov v Japonsku. Společnost Sekisui Chemical se však zapojila do společné studie se společností Sekisui Jushi Corporation o ´způsobu instalace, který dokáže odolat zatížení větrem ve 12. patře po dobu 20 let a udržet stabilní výkon výroby energie´, dokončila „panely stavebních materiálů s perovskitovými solárními články filmového typu“ a nainstalovala panely na budovu,“ uvedla na podzim společnost Sekisui Chemical.
„Budova Dojima Kanden, ve které sídlí obě společnosti, v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, jejíž dokončení je naplánováno na duben 2025. V souvislosti s těmito stavebními pracemi budou na stěnách budovy instalovány perovskitové solární články, aby se snížil dopad budovy na životní prostředí. Budou také sloužit k dlouhodobému hodnocení kvality, včetně sledování množství energie generované články a změn v čase,“ uzavřela společnost v tiskové zprávě.
Společnost Sekisui Chemical se sídlem v Japonsku zaměstnává 26 000 pracovníků ve více než 180 společnostech ve 21 zemích a regionech. Díky inovacím zaujímá vedoucí postavení ve svých třech různých obchodních divizích a také přední podíl na globálním trhu s mezivrstvovými fóliemi, pěnovými produkty, vodivými částicemi a dalšími.
(nik)
