Slovensko chce investovat do nového systému protivzdušné obrany státu. Prohlásil to ministr obrany a místopředseda vlády Slovenské republiky Robert Kaliňák na zasedání ministrů obrany členských států NATO v Bruselu. Takzvaná ministeriáda byla posledním zasedáním před červencovým summitem NATO ve Washingtonu. Dvě procenta hrubého domácího produktu na modernizaci armády jsou minimem i maximem, které slovenská vláda plánuje investovat. Česká ministryně obrany na setkání ministrů obrany zemí NATO potvrdila, že první desítky tisíc kusů dělostřelecké munice z české muniční výzvy dorazí na Ukrajinu do konce června.
Ústředními tématy aliančních ministrů byla aktuální bezpečnostní situace v souvislosti s válkou na Ukrajině a také možnosti zefektivnění praktické podpory budování ukrajinských obranných kapacit. Po jednání ministerských kolegů NATO v Bruselu šéf resortu obrany Robert Kaliňák (Směr-SD) prohlásil, že Aliance se nepouští do „velkého dobrodružství“ a vyloučil jakékoliv nasazení vojáků do rusko-ukrajinského konfliktu.
V souvislosti s poskytováním podpory ukrajinským ozbrojeným silám připomněl, že slovenská strana neustále hledá nejefektivnější přístupy, zejména v oblasti odminování, civilní a humanitární pomoci. „Odhadujeme, že konečný příspěvek Ukrajině by se mohl pohybovat v rozmezí 50 až 100 milionů eur. Z našeho pohledu jde stále o nesmrtící systémy, které mají pomoci především civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, zejména v oblasti energetické infrastruktury,“ dodal.
Robert Kaliňák také připomněl, že po předání slovenského systému vzdušné a pozemní protivzdušné obrany předchozí vládou je pro Slovensko klíčové obnovit vlastní obranyschopnost. „Intenzivně jednáme o nákupu nového systému a věřím, že nové postupy umožní zefektivnit rotační systém protivzdušné obrany. Pokud však chce Aliance jít cestou odstrašování soupeřů, bez účinné ochrany slovenského vzdušného prostoru to nebude možné,“ uvedl ministr Robert Kaliňák s tím, že 2 procenta HDP na modernizaci armády jsou minimem i maximem, které slovenská vláda plánuje investovat.
Ministři se v Bruselu rovněž dohodli, že koordinace vojenské pomoci Ukrajině již nebude na bedrech Spojených států, ale bude v kompetenci oficiálních struktur NATO.
První munice dorazí na Ukrajinu do konce června
Zasedání ministrů obrany členských zemí NATO, kterého se účastnila také česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Černochová na ministeriádě podepsala memorandum o porozumění s Lucemburskem a Slovinskem. Na jeho základě se stávají dalšími zeměmi, jež finančně přispějí na českou muniční iniciativu.
Na uplynulém zasedání ministrů obrany NATO, Aliance potvrdila Ruskem napadené zemi podporu, jejíž součástí je i česká muniční inciativa.
„První desítky tisíc kusů dělostřelecké munice dorazí na Ukrajinu do konce června. Bez našich partnerů by to nebylo možné a velmi děkuji všem zemím, které již poskytly nebo slíbily poskytnout finanční prostředky. Klíčové je rovněž to, aby měla Ukrajina dostatek dělostřeleckých systémů, a to i v budoucnu,“ uvedla ministryně obrany Černochová. Ve čtvrtek zároveň se svým slovinským kolegou podepsala memorandum, kterým se Slovinsko zapojí do české muniční iniciativy. V pátek pak podobný dokument ministryně Černochová uzavřela se svojí resortní kolegyní z Lucemburska Yuricko Backes.
Ministryně obrany také podepsala dokument, kterým Česká republika společně s dalšími zeměmi vytvořila Koalici pro obrněnou pozemní techniku, jejímž záměrem je pomoci bojující Ukrajině. Koalici vede Polsko společně s Itálií a Německem. Jejím cílem je zajistit koordinaci a konzistentnost podpory Ukrajiny v oblasti dodávek těžké pozemní vojenské techniky z hlediska urgentních potřeb jejích ozbrojených sil. A to v případě dodávek munice, zbraňových systémů, jejich údržby či souvisejícího výcviku.
Páteční zasedání ministrů obrany NATO se zaměřilo na odstrašení a kolektivní obranu Aliance. Ta představuje v kontextu ruské invaze na Ukrajinu klíčový prvek. Jednání se zabývalo například naplňováním alianční struktury sil konkrétními jednotkami, podporou obranného průmyslu členských zemí a výdaji na obranu. Podle ministryně obrany Černochové je klíčové naplnění nového modelu sil NATO. „Je to pro nás obrovský úkol, ale vidíme ho i jako příležitost komunikovat naší veřejnosti důležitost kolektivní obrany, její cenu a naši připravenost postavit se za naše spojence,“ prohlásila ministryně Černochová.
Česká republika je v tomto ohledu velmi aktivní. Armáda modernizuje ozbrojené síly tak, aby mohla poskytnout svůj díl pro případnou operaci v rámci kolektivní obrany NATO. Zároveň v rámci posílení východního křídla Aliance dodala část jednotek, které jsou rozmístěné na Slovensku, v Polsku, Litvě a Lotyšsku.
Pro posilování obranných schopností je rovněž nutné adekvátní finanční zabezpečení, což bude klíčové téma červencového summitu NATO v americkém Washingtonu. Podle ministryně obrany Černochové by na summitu mělo zaznít, zda pro plnění závazků v rámci Aliance nebude potřeba vydávat na obranu více než 2 procenta HDP.
Na ministeriádě se sešla i Skupina pro jaderné plánování, která měla za cíl posílení alianční schopnosti reakce v oblasti jaderného odstrašení. Podle ministryně obrany Černochové jsou jaderné schopnosti NATO nezbytné k tomu, aby se Aliance vyhnula ruskému vydírání.
Na všech jednáních byla Česká republika ze strany vedení Aliance i významných spojenců opakovaně oceňována za svou muniční iniciativu na podporu Ukrajiny. „Jsem opravdu ráda, že včera během jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu si po mém vystoupení vzal slovo americký ministr obrany Austin a znovu nám poděkoval a zdůraznil, jak je naše muniční iniciativa důležitá,“ dodala ministryně Černochová.
(hrb)
