Slovenský Úřad jaderného dozoru vydal povolení ke startu třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce. Vlastník, podnik Slovenské elektrárne, v reakci na rozhodnutí uvedl, že hned po nabytí právní moci začne zavážet palivo do reaktoru. O dva roky později by mělo následovat spuštění čtvrtého bloku.
Byl to dlouhý a bolestivý proces. Dostavba třetího bloku elektrárny Mochovce se protáhla oproti původnímu plánu o devět let; provoz měl totiž začít již v roce 2012. Při zahájení dostavby v roce 2008 se hovořilo o rozpočtu 2,8 miliardy eur, realita se však pohybuje okolo 6,2 miliardy eur (160 miliard korun). Za tuto cenu Slováci získají dva jaderné bloky o výkonu 940 megawattů, což je méně, než má jeden temelínský blok.
Stále ještě není hotovo, zkušební provoz třetího bloku začne zřejmě až v lednu příštího roku a čtvrtého bloku v lednu roku 2024. „Třetí blok je dnes plně technicky připravený a k zavezení paliva do reaktoru přistoupíme bezodkladně po nabytí pravoplatnosti povolení,“ uvedl v dnes vydané tiskové zprávě generální ředitel Slovenských elektrární Branislav Strýček. Jaderné soubory pro třetí blok jsou již připraveny ve skladu čerstvého paliva.
Slovenské elektrárne upozorňují, že díky novým blokům bude Slovensko prvně od roku 2007 soběstačné ve výrobě elektrické energie. Zároveň tím posílí bezemisní výrobu elektřiny, která už dnes v případě této firmy tvoří 95 procent objemu výrobu elektřiny. Slovenské elektrárne stále vlastní dvě uhelné elektrárny Vojany a Nováky, druhou z nich chtějí odstavit v roce 2023.
Výstavba dvou dalších bloků elektrárny Mochovce je zajímavá i českého pohledu. Významnou měrou se na dostavbě podílela plzeňská Škoda JS v roli generálního dodavatele primárního okruhu – reaktoru. Turbiny vyrobila společnost Doosan Škoda Power. Významné zakázky zde získaly také firmy Sigma Group, ZVVZ Group či dodavatel řídicích systémů ZAT. Dodávky českých podniků profinancovala Česká exportní banka a pojistil je EGAP.
V jaderných kruzích převažuje názor, že za problémy při dostavbě Mochovců je odpovědný italský koncern Enel, který od roku 2006 vlastnil 66 procent akcií Slovenských elektráren. Lidem z Enelu scházely potřebné zkušenosti a kompetence, ruské reaktory typu VVER-440 jim byly cizí, přesto zadali řadu zakázek – hlavně v nejaderné části – italským dodavatelům. Objevily se zprávy o dodávce nevhodných typů kabelů a armatur či falešných certifikátech k některým komponentům. Tyto i jiné kauzy dodnes prošetřuje Národná kriminálna agentúra (NAKA).
Dokončení elektrárny Mochovce by též mělo umožnit odchod italského Enelu. Ten již v prosinci 2015 svůj většinový podíl prodal Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH). Holding vedený Danielem Křetínským v první fázi převzal jen třetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, druhou třetinu podle uzavřené dohody s Italy získá až po spuštění nových bloků. Zbývajících 34 procent akcií si ponechá slovenská vláda.
David Tramba