Premiér Andrej Babiš uvažuje o převodu Hrzánského paláce na Hradčanech pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Budova, kterou po volbách tradičně využívají kandidáti na premiéra k jednáním o nové vládě, by podle něj mohla sloužit například jako muzeum.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zveřejnil svou úvahu v příspěvku na facebooku. Představuje si, že by Hrzánský palác mohl do budoucna sloužit například jako muzeum.
Spolu s šéfkou Úřadu vlády Tünde Bartha předseda vlády informoval, že chce opravit Kramářovu vilu a přilehlé barokní opevnění. Bartha opravu opevnění označila za největší výzvu.
Které budovy chce vláda zachovat
Kromě Hrzánského paláce a Kramářovy vily spravuje úřad vlády v Praze ještě Lichtenštejnský palác na Kampě. Ten plánuje Babiš spolu s Kramářovou vilou zachovat pro reprezentační účely.
Za své předchozí vlády Babiš v souvislosti s plánem vybudování nové vládní čtvrti v Letňanech mluvil o tom, že by veřejnosti mohl po vystavění čtvrti připadnout například Nostický palác, který využívá ministerstvo kultury, či dvě budovy ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Mezi budovami, o jejichž prodeji v souvislosti s nakonec nerealizovaným plánem přesunout některé úřady do Letňan uvažoval, bylo také sídlo ministerstva životního prostředí v Edenu.
K čemu Hrzánský palác slouží
Hrzánský palác v Loretánské ulici vláda používá pro reprezentační účely a jako náhradní sídlo. Babiš v něm úřadoval v době rekonstrukce hlavního sídla vlády, Strakovy akademie. Po loňských sněmovních volbách, kdy mu jej k úřadování nabídl končící premiér Petr Fiala (ODS), nabídku nevyužil.
Palác s jedinečným výhledem na Prahu vláda využívá také pro přijímání zahraničních návštěv. Jinak běžně nepřístupnou budovu několikrát za rok otevírá k prohlédnutí veřejnosti.
Historie paláce od gotiky po 20. století
Hrzánský palác stojí na místě původně gotického domu, který podle prvních zmínek patřil ve 14. století svatovítské kapitule a poté císařskému dveřníkovi. Ve druhé polovině 14. století budovu vlastnil stavitel Petr Parléř, který mimo jiné postavil Karlův most a podílel se na stavbě chrámu svatého Víta. Nový dům, jenž se stal základem nynějšího paláce, vznikl v 16. století a současnou podobu získal v 18. století. Koncem 19. století v paláci krátce žil Tomáš Garrigue Masaryk, tedy předtím, než se stal prvním československým prezidentem.
V první polovině 20. století v Hrzánském paláci vznikla malířská škola a ateliér českého malíře a grafika Ferdinanda Engelmüllera. Pro reprezentační účely představitelů vlády byl palác radikálně přestavěn začátkem 50. let minulého století.
