Umožnit budoucí integraci Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou má nový zákon, který v pátek ve třetím čtení schválila Sněmovna. Rozvojová banka, která do roku 2021 působila pod názvem Českomoravská záruční a rozvojová banka, má mít podle zákona za úkol financování strategických projektů na podporu Česka. Cílem banky bude podle zákona podporovat hospodářský, sociální a environmentální rozvoj České republiky a projekty obcí a krajů.

Záměr sloučit obě státní banky schválila vláda loni. Česká exportní banka (ČEB) by se měla stát dceřinou společností Národní rozvojové banky (NRB). Cílem tohoto kroku je, aby se Národní rozvojová banka stala významnější součástí hospodářské politiky a silným partnerem pro podporu malých a středních podniků. Rozvojová banka by také měla hrát roli při výstavbě infrastruktury, přípravě státu na klimatické změny či digitalizaci.

Bude moci vydávat střednědobé státní dluhopisy se státní zárukou. Pro veřejný sektor bude poskytovat poradenskou činnost týkající se financí. Nebude kromě jiného spadat pod regulaci EU pro úvěrové instituce, a to na základě evropské směrnice. Na NRB se tak nebudou vztahovat některé povinnosti pro banky, zároveň ale přijde o možnost přijímat vklady od občanů, což se však už nyní neděje.

NRB na základě zákona také bude moct získat státní záruku za některé dluhy, což jí umožní snáz a levněji emitovat dluhopisy pro financování svých projektů. Nebude smět poskytovat služby v jiných státech EU. Část peněz bude muset vést na účtech u České národní banky.

Mohlo by vás zajímat

NRB je na trhu od roku 1992 a do září 2021 působila pod značkou Českomoravská rozvojová a záruční banka. Od svého založení poskytla soukromému a veřejnému sektoru podporu v podobě záruk a zvýhodněných úvěrů přes 500 miliard korun. Je stoprocentně vlastněná státem. ČEB vznikla v roce 1995 a je součástí systému státní proexportní politiky.

Národní rozvojovou banku můžou žádat malé a střední firmy zasažené zářijovými povodněmi o bezúročný úvěr na obnovu svého podnikání. S úvěrem od NRB počítají například České Budějovice pro financování výstavby bytového komplexu, kde má vzniknout víc než 300 nových bytů. Ostravské univerzitě má banka pomoci s úvěrem na financování výstavby nových kolejí za miliardu korun. V Sokolově má banka financovat výstavbu nové budovy Střední živnostenské školy. Banka také připravuje nový program pro česko-ukrajinské firmy, který by podpořil jejich investiční projekty na Ukrajině.

Pojištění subdodávek

Jedna ze schválených změn umožní také Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) pojišťovat dodávky českých vývozních firem pro zahraniční odběratele. Půjde i o případné české dodávky pro korejskou společnost KHNP, která zvítězila v soutěži na výstavbu nových jaderných zdrojů v Dukovanech. Společnost EGAP o tom informovala v tiskové zprávě. Novinku přivítaly Aliance české energetiky a Svaz průmyslu a dopravy.

„V jaderném odvětví patří české firmy tradičně ke světové špičce. Oproti konkurenci ze zahraničí jim ovšem chyběl nástroj pro pojištění financování domácích subdodávek,“ uvedl EGAP. Ucházet se o větší podíl na zakázkách v projektu takového rozsahu, jaký představuje výstavba jaderného bloku, by podle EGAPu bylo bez pojištění obtížné.

V související předloze, která mění jiné dotčené zákony, Sněmovna na návrh rozpočtového výboru zrušila povinnost některých organizací dávat půl procenta z příspěvku do Fondu kulturních a sociálních potřeb na spoření na stáří. S návrhem ve výboru přišel poslanec ODS Libor Turek. Zdůvodnil to tím, že malé organizace s malým rozpočtem dávají na tento účel také málo peněz.

Loni schválený vládní konsolidační balíček od letošního ledna snížil základní příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb o polovinu, tedy ze dvou procent na jedno procento z objemu nákladů zúčtovaných na platy nebo mzdy. Nejméně polovina základního přídělu do fondu musí být povinně na podporu produktů na zabezpečení zaměstnanců ve stáří.

Text jsme aktualizovali