Tvrzení londýnské vlády, že tazkvaná čistá nula v Británii vytvoří statisíce pracovních míst, je značně přehnané, varuje think-tank někdejšího ministerského předsedy sira Tonyho Blaira.

Institut Tonyho Blaira pro globální změny (TBI) uvedl, že investice do zelených technologií pravděpodobně nezvrátí dlouhodobý úpadek britského průmyslu, a varoval, že ministři nesmějí „přeceňovat pracovní příležitosti plynoucí ze zelené výroby“.

Think-tank dodal, že by bylo „chybou“ nechat čistou nulu dominovat celé vládní hospodářské strategii, protože by to přineslo jen mizivou podporu růstu. Uvedl: „Musí to být pilířem strategie růstu Británie, ale nemůže tvořit celou strategii.“

Toto hodnocení přichází poté, co se v kabinetu objevilo napětí ohledně programu čisté nuly. Ministryně financí Rachel Reevesová minulý měsíc uvedla, že emise uhlíku byly příliš často používány jako záminka „neinvestovat“, čímž se zjevně rozešla s Edem Milibandem, ministrem pro klima a energetiku.

Mohlo by vás zajímat

Labouristé ve svém volebním manifestu slíbili „plán zelené prosperity“, který „do roku 2030 vytvoří 650 000 pracovních míst v celé zemi“. Miliband rovněž podle deníku The Telegraph uvedl, že vládní plán čisté nuly bude zahrnovat „podporu našich hrdých výrobních, pobřežních a ropných a plynárenských komunit dobrými pracovními místy, dovednostmi a investicemi soukromého sektoru“.

Zpráva TBI však zpochybnila věrohodnost labouristických cílů. Uvedla, že ekologická výroba bude v „nejlepším případě“ do roku 2050 pravděpodobně zaměstnávat pouze 425 000 lidí, tedy o třetinu méně, (a o desítky let později), než jak zněly vládní sliby.

Think-tank však dodal, že pravděpodobnější je že, zelená výroba do poloviny století zaměstná jen 350 000 lidí. To je o polovinu méně než v současnosti v „šedých“ odvětvích, jako je ropný a plynárenský průmysl nebo výroba náročná na emise oxidu uhličitého.

„Vláda musí být opatrná a nepřeceňovat pracovní příležitosti v zelené výrobě,“ uvádí se ve zprávě TBI. „Jak se v průběhu času zvyšovala efektivita výrobních odvětví, klesal jejich podíl na pracovní síle. Je nepravděpodobné, že by přechod na zelenou ekonomiku tento dlouhodobý trend zvrátil.“

Zpráva dodává, že odvětví s nulovou čistou produkcí nemají naději nahradit pracovní místa, která v současné době existují v tradičních továrnách.

Zpráva přichází týden poté, co Miliband spustil „bonus pro čistý průmysl“, investiční program pro developery větrných elektráren na moři „pod podmínkou, že své investice upřednostní v oblastech, které je nejvíce potřebují, včetně tradičních ropných a plynárenských komunit“.

Británie by se měla dvořit Číňanům

TBI předpověděla, že „plné využití přechodu na čistou nulu … by mohlo v příštích 25 letech zvýšit roční míru růstu ve Spojeném království o 0,1 až 0,2 procentního bodu, což je v době pomalého růstu životně důležitý impuls“.

To však samo o sobě není nijak převratné a vzhledem k tvrdé konkurenci z celého světa a snahám ostatních zemí o růst v těchto odvětvích se tento impuls nemusí ani projevit. „Vsadit vše na zelený růst by proto bylo chybou,“ uvedl institut.

Upozornil také, že vláda udělala chybu, když vynaložila 2,5 miliardy liber na podporu ekologické výroby oceli a jen 1,5 miliardy liber na pobídky pro gigafactory, když elektromobily slibují větší růst trhu.

TBI tvrdí, že Británie by se měla kromě investování více peněz do elektrických vozidel intenzivně ucházet o přízeň čínských výrobců a povzbuzovat je k zakládání závodů ve Spojeném království. Tradiční výrobci automobilů se spalovacími motory se totiž jen s problémy snaží novému trhu přizpůsobit.