Nedávné odhalení úniků informací v Bezpečnostní informační službě naznačuje, že se civilní kontrarozvědka mohla věnovat nejbližšímu okolí prezidenta republiky Miloše Zemana. Včetně sledování a nasazení zpravodajské techniky. Ekonomický deník už před měsícem ze tří na sobě nezávislých zdrojů zjistil, že jeden z pracovníků služby skončil ve své funkci kvůli stykům s pracovníkem prezidentské kanceláře Jiřím Romem, bývalým šéfanalytikem BIS, který ze služby neodešel v dobrém. Kvůli ověřování všech poznatků přináší Ekonomický deník tyto informace až dnes.
Odbor vnitřní bezpečnosti Bezpečnostní informační služby sledoval několik měsíců pracovníka takzvané velké techniky BIS, která má mimo jiné na starosti nasazování zpravodajské techniky. Důvodem měly být jeho styky s pracovníkem prezidentské kanceláře Jiřím Romem – bývalým letitým šéfanalytikem BIS.
Proč? Kvůli podezření z úniků informací.
Jiří Rom byl totiž tvůrcem podkladů pro prezidenta Miloše Zemana, na jejichž základě se hlava státu opírala do nejen práce, ale i do vedení, civilní kontrarozvědky.
„Jak jste si možná všimli, tak v Kanceláři prezidenta republiky začal pracovat pan Jiří Rom, bývalý šéf analytiky BIS. A já panu premiérovi při naší nejbližší večeři předám materiál, který se týká pana Koudelky. Myslím si, že každé rozhodnutí se má argumentovat, a tento materiál bude argumentací,“ prohlásil Miloš Zeman v říjnu roku 2020. Hlava státu se do BIS trefuje již delší dobu, nechce ředitele BIS jmenovat z plukovníka generálem, a přitvrdil právě po příchodu Jiřího Roma.
Mohlo by vás zajímat
Protože Jiří Rom na Hradě evidentně disponoval interními informacemi z BIS, které získával i po svém odchodu, vytipovala si tajná několik „svých“ lidí, kteří mu mohli tyto poznatky poskytovat.
A sledování vytipovaných „objektů“ zjevně přineslo nějaké výsledky. Minimálně v podobě konkrétních zjištění u jednoho z pracovníků služby.
„Jmenuje se Martin Kropík, pracoval na velké analytice v centrále, a odbor vnitřní bezpečnosti na něm dělal delší dobu. Kvůli stykům s Jiřím Romem sledovali tři lidi, dva příslušníky a jednoho expříslušníka a nahrávali si je. Kropíka s Romem monitorovali například na schůzkách v restauracích. Je to zadokumentované,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů, které si přejí zůstat v anonymitě.
„Odbor vnitřní bezpečnosti se zaměřil na kontakty Jiřího Roma s dalšími příslušníky BIS. Probírali organizační strukturu, odposlechy, nákup techniky, jaká technika je kde nasazená a konkrétně kam, a podobně,“ zní dále od zdrojů Ekonomického deníku.
„Po konfrontaci s příslušníky odboru vnitřní bezpečnosti se Martin Kropík vzepřel, že žádné citlivé informace nevynášel. Nyní je v záloze pro nezařazené, kde může být až jeden rok. Pozor, i Jiří Rom má prověrku,“ podotkl další ze zdrojů.
Protože jde o velmi vážnou věc, Ekonomický deník položil Bezpečnostní informační službě několik dotazů.
Není to totiž první případ z poslední doby, kdy na postu ve službě skončil pracovník takzvané velké techniky. V roce 2019 ve službě skončil její šéf Martin Sedlář. Stalo se tak nedlouho poté, co z vedení policejního Útvaru zvláštních činností – také má na starosti odposlechy a částečně je realizuje i pro BIS – odešel Vladimír Šibor. Oficiálním důvodem Šiborova odchodu měly být zdravotní důvody. Ze zpravodajské komunity ale zaznívají jiné důvody.
„Oba odchody, Šibora a Sedláře, spolu úzce souvisely. Šlo o nestandardní výměnu informací, která podle všeho nebyla úplně v pořádku. Proto, jak se říká, sami odešli,“ uvedly k tomu zdroje Ekonomického deníku.
„Děkujeme za vaše dotazy jejichž záběr je opravdu široký. Bohužel vás tentokrát musím zklamat, ale ani na jeden z nich vám nemohu odpovědět. I kdyby vaše dotazy vycházely z reality, tak by je nebylo možné komentovat. Jedná se většinou buď o dotazy personálního charakteru či mířící k typu témat, o kterých informujeme pouze naše zákonné adresáty,“ zareagoval na dotazy Ekonomického deníku mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.
Pokud byl skutečně odhalen únik informací z tajné služby, a to dle zpráv ze zpravodajské komunity poměrně zásadní, je překvapivé, že nebyly zahájeny úkony v trestním řízení. BIS má totiž sama inspekční orgán, který je oficiálním orgánem činným v trestním řízení. Ekonomický deník proto požádal službu o popis postupů při odhalování úniků informací.
„Obecně platí, že pokud by zpravodajská služba pojala podezření, že její příslušník vyzrazuje neoprávněným osobám informace týkající se činnosti služby, zahájí činnost odbor vnitřní bezpečnosti, který má za úkol zajistit veškeré informace týkající se podezření. Pokud je potvrzeno, je spis předán odboru vnitřní inspekce, který má v rámci BIS postavení nezávislého policejního orgánu. Ten zahájí s příslušníkem úkony řízení. V případě, že by se ukázalo, že příslušník vyzradil či vyzrazoval utajované informace, tak jak je definuje zákon 412/2005 o utajovaných informacích, je spis postoupen státnímu zástupci, který zahájí kroky trestního řízení. Trestní sazba se v tomto případě odvíjí od toho, jak velkou újmu vyzrazením utajované informace Česká republika utrpěla. Jednotlivé stupně újmy definuje par. 3, zákona 412/2005,“ uvedl dále Ladislav Šticha.
„Příslušníkovi vynášejícímu informace by byla odebrána tzv. bezpečnostní prověrka z důvodu ztráty bezpečnostní spolehlivosti. A vzhledem k tomu, že prověrka je podmínkou příslušnosti ke zpravodajské službě, byl by ukončen i jeho služební poměr,“ dodal Šticha.
Protože podle zdrojů Ekonomického deníku Martinu Kropíkovi bezpečnostní prověrka odebrána nebyla a má být v záloze pro nezařazené, je otázkou, co BIS vlastně při jeho kontaktech s Jiřím Romem zadokumentovala.
Ekonomický deník se proto obrátil na Kancelář prezidenta republiky, jak to má nyní s bezpečnostní prověrkou Jiří Rom, se kterým se měl příslušník BIS Martin Kropík stýkat.
„Pokud jde o Vaše dotazy, odkazuji na laskavost zákona č. 106/1999 Sb. S přátelským pozdravem,“ zareagoval ředitel Tiskového odboru a tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.
Ekonomický deník proto modifikované otázky poslal cestou zákona o poskytování informací. Jakmile na žádost obdržíme reakci, otiskneme ji.
Pokud by se skutečně úniky utajovaných informací z tajné služby prokázaly, nebude jednoduché z nich vyvodit příslušné následky, pokud nebyly vyšetřovány také po tzv. policejní linii, tzn. inspekcí BIS či policií. Odposlechy a sledování nasazované dle zákonů o zpravodajských službách totiž nelze zprocesnit v trestním řízení. Pokud by šlo o skutečně tak závažné úniky a BIS do vyšetřování nezapojila orgán činný v trestním řízení, nabízí se řada otázek proč se tak nestalo. Včetně té, jestli nejde o další vyřizování účtů uvnitř zpravodajské komunity.
Pokud by byly informace o únicích pravdivé, každopádně by to nebyly první defekty podobného charakteru. Vyšetřování podobných úniků, které nezřídka kdy zavánělo vyřizováním si účtů, vždy vyšumělo do ztracena nebo skončilo totálním propadákem.
Připomeňme například kauzu někdejšího důstojníka BIS Jana Petržílka, který byl obviněn a obžalován z údajného vynesení odposlechů lobbisty Romana Janouška ZDE. Petržílek byl v plném rozsahu zproštěn obžaloby a případ-nepřípad je velkou ostudou tajné služby.
Ekonomický deník pak v této souvislosti připomíná i velmi nestandarní tým Z Bezpečnostní informační služby, který vznikl za předchozího ředitele BIS Jiřího Langa, který dnes šéfuje Národnímu bezpečnostnímu úřadu – ZDE a ZDE.
Jan Hrbáček
