Předseda hnutí Přísaha a bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta musí zaplatit právníkovi bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárkovi Petrovi Tomanovi přes 4 tisíce korun jako náhradu nákladů řízení za zmařené jednání soudu. Grygárek žaluje u Obvodního soudu pro Prahu 5 Šlachtu kvůli ochraně osobnosti a nemajetkové újmě kvůli za jeho výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou. Šlachta se ale z prvního jednání soudu na poslední chvíli omluvil s odůvodněním, že jeho právník nestihl případ nastudovat a zmařil jednání. Nyní soud rozhodl o náhradě škody Grygárkovu právnímu zástupci.
Róbertu Šlachtovi byla loni 21. května doručena žaloba společně s výzvou
k vyjádření, na kterou reagoval podáním 21. června. Uvedl v něm, že podrobnější vyjádření předloží soudu jeho právní zástupce poté, co si jej žalovaný zajistí, což dosud z důvodu pracovní zaneprázdněnosti neučinil.
„K převzetí právního zastoupení žalovaného však nedošlo ani do 8. září, kdy soud nařídil ve věci ústní jednání na 13. prosince, proto soud předvolání k jednání zasílal žalovanému, který je osobně převzal dne 17. září. K převzetí zastoupení došlo až 9. prosince, kdy byla soudu zaslána žádost právního zástupce žalovaného Mgr. Petra Opletala o odročení nařízeného jednání s odůvodněním, že převzal právní zastoupení teprve bezprostředně před jednáním, což doložil plnou mocí z 9. prosince a neměl dostatek prostoru pro adekvátní přípravu k ústnímu jednání. Žádost byla zaslána soudu do jeho datové schránky 9. prosince ve 13,52 hod,“ napsala v rozhodnutí o úhradě nákladů advokátovi Petrovi Tomanovi předsedkyně senátu Šárka Malíková Petříčková.
Soud žádost právního zástupce Šlachty zaslal 10. prosince právnímu zástupci Grygárka s přípisem, zda s odročením jednání souhlasí, případně zda se k němu připojuje.
„Právní zástupce žalobce reagoval e-mailem z téhož dne, kde uvedl, že s odročením jednání nesouhlasí. Toto bylo soudem obratem sděleno právnímu zástupci žalovaného, s tím, že právnímu zástupci sdělil, že ani soud neshledal důvody pro odročení jednání a nařízené ústní jednání se tedy bude konat.
Základním předpokladem pro vyhovění návrhu na odročení nařízeného jednání je totiž včasná žádost účastníka s uvedením a doložením důvodu, pro který se odročení žádá; jak tento návrh, tak i důvod odročení musí být ve spisu doloženy s takovým časovým předstihem, aby soud měl všechny podklady pro posouzení, zda jsou splněny zákonné předpoklady odročení, a mohl o návrhu rozhodnout. Návrh došlý z datové schránky advokáta do datové schránky soudu den před nařízeným jednáním za včasný považovat zásadně nelze a je-li v důsledku takto opožděné omluvy jednání zmařeno a vzniknou-li v souvislosti s tím ostatním účastníkům náklady, lze takové chování považovat za zavinění, v důsledku něhož vzniká o odročení žádajícímu účastníkovi povinnost separované náklady řízení nahradit,“ konstatovala předsedkyně senátu.
Soud uzavřel, že žádost právního zástupce Šlachty o odročení jednání nelze považovat za včasnou, proto jí nevyhověl a obratem to sdělil všem účastníkům.
Právní zástupce Šlachty Petr Opletal v reakci na to soudu potvrdil, že se tedy k ústnímu jednání dostaví, z pracovních důvodů ale omluvil Šlachtu.
„Poté, co se k ústnímu jednání dostavil, avšak ještě před zahájením jednání ve věci samé – přednesem žaloby, právní zástupce žalovaného soudu sdělil, že žalovaný navrhuje postoupení věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Brno – venkov a že tuto svoji žádost písemně odůvodní v dodatečné lhůtě, což učinil podáním ze dne 16.12.2021. Žalobce uvedl, že s postoupením
věci nesouhlasí. V řízení tedy nemohlo být pokračováno a věc byla po splnění poplatkové povinnosti postoupena k rozhodnutí Nejvyššímu soudu ČR, který usnesením ze dne 15.2.2022 věci Okresnímu soudu Brno – venkov nepřikázal,“ pokračuje v odůvodnění Šárka Malíková Petříčková.
Libor Grygárek pak 27. prosince požádal soud o přiznání separovaných nákladů řízení za jeden úkon právní pomoci, jeden režijní paušál a DPH, tj. nákladů na jedno ústní jednání ve věci, s odůvodněním, že Šlachta svým jednáním konání ústního jednání zmařil. Požadoval částku ve výši 4 114 Kč.
Podle občanského soudního řádu může soud účastníku řízení nebo jeho zástupci uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.
„Soud zpravidla rozhoduje o náhradě nákladů řízení na konci řízení, podle procesního úspěchu ve věci, v rámci rozhodnutí o věci samé. Může však rozhodnout i o nákladech řízení, které vznikly výlučně zaviněním, bez ohledu na výsledek řízení (na úspěch ve věci). Zaviněním se rozumí porušení procesních povinností vyplývajících ze zákona nebo v souladu se zákonem uložených soudem, k němuž došlo alespoň z nedbalosti. Základní podmínkou je tedy příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi zaviněním nebo náhodou na
straně účastníka či jeho zástupce a náklady na straně dalších účastníků, které by jim nevznikly, kdyby tohoto zavinění nebo náhody nebylo,“ konstatuje dále předsedkyně senátu.
Tím, že právní zástupce Šlachty poté, co opožděně požádal o odročení věci, kterému nemohlo být vyhověno, na nařízeném jednání uplatnil procesní
návrh, který fakticky zapříčinil odročení řízení bez možnosti jeho zahájení, aniž by tento svůj návrh přesvědčivě odůvodnil, přestože tento svůj návrh mohl uplatnit už spolu s žádostí o odročení jednání, zavinil, že soud nemohl zahájit jednání ve věci, na které řádně a v dostatečném předstihu obeslal všechny účastníky.
„Jednání ve věci dne 13.12.2021 bylo tudíž zmařeno a soud musel jednání odročit, navíc na dobu neurčitou, neboť nebylo jasné, kdy bude soudu předloženo řádné odůvodnění návrhu žalovaného a kdy bude nadřízeným soudem o tomto návrhu rozhodnuto. Tímto jednáním byly právnímu zástupci žalobce způsobeny náklady spojené s účastí na jednání, které se z důvodů shora vyložených nemohlo uskutečnit,“ uzavřel Obvodní soud pro Prahu 5.
Róbert Šlachta tak musí advokátovi Petrovi Tomanovi zaplatit náhradu nákladů řízení za zmařené jednání soudu ve výši 4 114 korun.
Někdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek žaluje bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachtu. Šlachtův ÚOOZ Grygárka léta stíhal kvůli zneužití pravomoci. Jeho údajné provinění spočívalo v tom, že měl uchránit svého známého, lobbistu Romana Janouška, od vyšetřování. Stíhání nakonec zastavily soudy jako nezákonné. Grygárek už vysoudil odškodnění od státu, nyní jej žádá i od šéfa útvaru. Toho žaluje za výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou.
(hrb)
