Komunitní energetika není jen o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v určité úzké skupině, klíčové je především sdílení elektřiny, ale také její poskytování odběratelům, kteří si instalaci vlastních energetických zdrojů nemohou dovolit, řekl na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře poradce ministra životního prostředí Martin Ander. Dalším přínosem podle Andera je možnost sdílení energií prostřednictvím veřejné distribuční sítě. Ander zároveň upozornil, že komunity sdílené energie nemohou počítat s tím, že sdílení z těchto zdrojů pokryje celou potřebu elektřiny.
Legislativa je podle Martina Andera samozřejmě prvním krokem, aby se vůbec komunitní energetika mohla rozjet. „Musí ale ještě následovat řada dalších technických kroků, které musí fungovat, aby celý systém umožnil skutečné očekávané přínosy,“ začal svůj příspěvek poradce ministra životního prostředí.
Ander připomněl, že komunitní energetika je často popisována pouze jako „společné vlastnictví zdrojů“, což je podle něj velké zjednodušení. „Je nutné říct, že společné vlastnictví výroben elektřiny není věcí, kterou v tuto chvíli potřebujeme nějak extra řešit. Protože pokud si někdo chce založit nějaké družstvo, spolek, firmu se svými sousedy, kolegy, pořídit si společný zdroj, který se připojí k distribuční síti, a toto společenství bude vyrábět elektřinu a prodávat do sítě, tak to může dělat už teď, na to nepotřebuje žádný nový zákon,“ upozornil Martin Ander.
Důležitý prvek, který celou vizi komunitní energetiky podle Andera posouvá o kus dál, je sdílení elektřiny.
„To je ta nová věc, to je to, o co jde a o čem se primárně bavíme. To znamená, pokud máme nějaké společenství, každý má nějaké své odběrné místo a máme v té skupině sdílení nějakou výrobnu, tak abychom elektřinu mohli sdílet bez toho, že si z výrobny do odběrných míst budeme takzvaně tahat dráty a budovat tam nějaké paralelní připojení. Jinými slovy, jde o to, abychom mohli sdílet prostřednictvím veřejné distribuční sítě,“ vypíchl poradce ministra.
Připojit se mohou i jedinci bez zdrojů
Martin Ander proto zamířil k očekávaným přínosům. „Za naše ministerstvo lze určitě říci, že jedním z těch přínosů, by měla být ochrana před růstem cen silové energie. Nebavíme se teď o distribučních poplatcích. Ale u silové elektřiny, pokud mám vlastní zdroj, do kterého vím, kolik jsem investoval, tak potom, když si rozložím investici do určitého počtu let, tak ta cena silové elektřiny u toho obnovitelného zdroje je v podstatě stálá. Protože pokud využívám energii větru, slunce apod., tak neplatím za provozní náklady tohoto, v uvozovkách, paliva. To je zásadní kotva, kterou by ti, kteří budou do komunitní politiky zapojení, měli mít,“ konstatoval Ander.
Poradce ministra upozornil, že se „samozřejmě nikdy nedá uvažovat a nikdy snad ani reálně neuvažovalo o tom, že komunity sdílení budou stoprocentně zásobovány jen sdílenou elektřinou.“
„Prostě bude to v určité míře. Ale ve chvíli, kdy budete třeba ze 40 nebo 50 procent saturováni vlastním zdrojem, tak nejen energetické výkyvy i výkyvy na trhu cen s elektřinou, kterých jsme byli svědky v uplynulých dvou letech, se vás budou samozřejmě dotýkat menší měrou,“ uvedl Ander.
Sdílení elektřiny proto přirovnal k úsporám elektrické energie. „Ve chvíli, kdy se zvedají ceny energií, tak tím, že jste investovali do zateplení, nespotřebováváte té energie tolik. Proto jste lépe chráněni před výkyvy cen,“ podotkl.
Druhým pozitivním efektem komunitní energetiky má podle Andera být skutečnost, že z využívání místních obnovitelných zdrojů by mohli těžit také ti, kteří bydlí někde jinde, než ve vlastních rodinných domech.
„Ti, kteří bydlí v rodinných domech mají vlastní střechu, sami se rozhodují o tom, jestli na ni instalují fotovoltaiku, nebo ne, je to jejich věc. Ale nám v Česku žije spousta lidí, kteří bydlí v nájemních bytech, v městských památkových zónách, kde jim nikdo fotovoltaiku nepovolí, takže toto všechno jsou případy, kdy tito lidé, aniž by investovali do zdroje na svém vlastním majetku, se mohou dostat k výhodám spotřeby elektřiny z místních obnovitelných zdrojů,“ akcentoval Martin Ander.
Vlastní spotřeba v době výroby rovná se menší zatížení veřejné sítě
Systém sdílení energie může navíc podle poradce ministra přispět k lepší integraci obnovitelných zdrojů do elektrických rozvodných sítí.
„A to především v tom smyslu, že každý, kdo bude využívat tuto elektřinu, bude samozřejmě motivován k tomu, aby to, co si ve vlastním zdroji vyrobí, si také v co největší míře spotřeboval. Protože od vlastní spotřeby se bude odvíjet největší úspora nákladů. Lepší integrace bude spočívat v tom, že bude motivovat všechny, kteří budou členy energetických společností, aby upravili svůj diagram spotřeby a snažili se maximálním možným způsobem spotřebovávat energii tehdy, kdy ten jejich vlastní zdroj vyrábí. To je přímá vazba, která jim zajistí co největší ekonomickou úsporu,“ konstatoval na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře poradce ministra životního prostředí.
Ander poukázal na s tím spojenou sníženou zátěž veřejné sítě. „Ve chvíli, kdy více lidí změní svůj diagram spotřeby, protože budou motivováni využít elektřinu z vlastního obnovitelného zdroje, o to méně pak bude síť, jako celek, zatěžována. Pokud ta společenství budou moci v budoucnu být vybavena i nějakým společným bateriovým úložištěm či jinými druhy akumulace energie, zvýší to navíc jejich energetickou bezpečnost a nezávislost. V neposlední řadě tím, že budeme využívat více obnovitelných zdrojů, nahradíme tím spotřebu ze zdrojů fosilních, čímž snížíme znečištění. A to je další očekávaný přínos, který vidí ministerstvo životního prostředí,“ řekl Martin Ander.
Úplně zadarmo to nebude, úspora vyžaduje náklady
Poradce ministra životního prostředí na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře zároveň připomněl, že vstup do komunitní energetiky nebude „zadarmo, a že přínosy tohoto typu mají na druhé straně i nějaké náklady“.
„Je férové to říct hned v úvodu, naznačit případné problémy, a začít se o nich bavit. Jedna z věcí je určitě to, že sdílení elektřiny nemůže existovat bez zajištění průběhového měření, tzn. výměny měřidel, a nemůže existovat také bez zajištění sběru dat. Na druhou stranu celkové trendy směřují k větší digitalizaci, většímu komfortu pro zákazníky a něco takového by nás v budoucnu čekalo tak, jako tak. Nemůžeme očekávat, že česká energetika zamrzne na úrovni, kdy neumíme měřit po čtvrt hodinách a budeme se tvářit, že nás tento trend nezajímá. Tato investice by tak jako tak přišla. V tomto smyslu komunitní energetika investice do nových měřidel urychlí,“ podotkl Martin Ander.
Ander zmínil také práci s daty, respektive vznik elektroenergetického datového centra.
„To nebude sloužit pouze potřebám komunitní energetiky, ale celkově ke zlepšení fungování systému. Opět je to tedy investice, která by nás pravděpodobně neminula a komunitní energetika ji pouze urychluje. Samozřejmě nás čeká i řešení otázek, že tím vším vzniká složitější prostředí pro obchodníky s elektřinou, pro dodavatele. Pro ně bude složitější predikovat to, jaké budou diagramy spotřeby. Najednou budou mít zákazníka, který odebírá jak od nich, tak z nějakého společenství, a velmi těžko budou odhadovat, kolik elektřiny poplyne z jednoho a kolik z druhého zdroje. Na druhou stranu je nutno říct, a je to spojeno s otázkou ručení za odchylku, že někteří obchodníci už nyní vidí tržní řešení, jak se s tím vypořádat,“ pokračoval Ander.
Poradce ministra životního prostředí se pokusil i odhadnout, jakým způsobem se komunitní energetika v České republice „rozjede“.
„Předpokládáme, že to, co se rozjede jako první z hlediska sdílení elektřiny a komunitní energetiky, budou modely aktivního zákazníka (aktivním zákazníkem může být skupina až deseti osob, kteří společně vyrábějí energií a sdílí ji mezi sebou bez jakéhokoliv územního omezení – pozn. red.). A to především proto, že budou administrativně jednoduché. Nebudou vyžadovat žádné složité smlouvy, bude to samozřejmě možné i v menších skupinách, takže proto, že to bude jednoduché, očekáváme největší rozvoj,“ zapredikoval Martin Ander.
Využití role aktivního zákazníka nejenom v domácnostech, ale také pro obce, Martin Ander považuje za velkou příležitost, protože obce postupně staví své zdroje na svých majetcích a svých budovách a určitě budou chtít využít možnosti sdílet elektřinu z vlastních zdrojů do vlastních odběrných míst. To samé lze očekávat u firem.
„Tam, kde očekávám spíše pomalejší rozjezd budou zmiňované bytové domy, protože nám tam stále přetrvávají některé bariéry. V zákoně máme pořád napsáno, že v rámci jedné skupiny sdílení nelze kombinovat dva způsoby využití distribuční sítě. Nebo přesněji řečeno, že nelze kombinovat sdílení prostřednictvím distribuční sítě a mimo distribuční síť. Což znamená, že pro bytové domy zatím nebude možné, aby si ten zdroj, který budou mít na střeše, posílili ještě nějakým jiným zdrojem mimo svou nemovitost. To je jedna z variant, která si myslím, že bude pro bytové domy docela zásadní,“ upozornil Martin Ander.
Komunitní energetika ve smyslu enerkomů – skupin o tisících odběrných míst – bude mít podle Andera reálně velmi pomalý náběh, protože v takto velkých skupinách bude velmi složité překonávat administrativní bariéry, uzavírat smlouvy apod.
„Ale neobával bych se, že hned po té, co se to celé spustí, nám tady naběhnou desítky, nebo stovky energetických komunit o tisících odběrných míst. Konec konců nic takového se nepotvrdilo ani v sousedním Rakousku,“ podotkl poradce ministra.
Kuchařky pro komunitní energetiku
Co se týká podpůrných nástrojů pro začátečníky v komunitní energetice, ministerstvo životního prostředí podle Andera už v rámci některých projektů, které řídí jako aplikační garant, nechalo připravit podpůrné materiály.
„Ať už je to metodika pro řízení a provoz energetických komunit, která je už v tuto chvíli k dispozici a poskytuje kompletní návody, jak mohou lidé, ať už v bytových domech, nebo v nějakých skupinách, které chtějí začít sdílet elektřinu, postupovat, Zároveň ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu se myslím velmi dobře rozjelo budování sítě poradenství, energetických poradců, kterou v tuto chvíli řešíme přes energetické koordinátory místních akčních skupin. Tito koordinátoři, kteří doteď primárně poskytovali poradenství v oblasti úspor energií v domech, tak se nyní také budou zaměřovat na poskytování poradenství s přípravou právě sdílení elektřiny a různých energických komunit,“ doplnil Martin Ander.
Připomněl, že ministerstvo připravuje v první polovině listopadu vypsání dotačního programu pro vznik energetických komunit. Jeho cílem je vytvořit různorodý soubor alespoň čtyřiceti energetických společenství do konce roku 2025, který by byl takovým pilotním testovacím souborem, kde by se získávaly zkušenosti s fungováním, které by se potom mohly sdílet dalším zájemcům o komunitní energetiku.
Poradce ministra životního prostředí na závěr svého vystoupení zmínil takzvané akcelerační zóny. Ministerstvo životního prostředí s kolegy z místního rozvoje a průmyslu a obchodu připravuje rozjezd projektu, který by vytipoval akcelerační zóny tam, kde by rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů nebyl v konfliktu s jinými veřejnými zájmy.
„Ta věc samozřejmě musí být projednána s jednotlivými kraji a také bude. My jsme si zatím zvykli považovat komunitní energetiku trošku za synonymum fotovoltaiky a budování fotovoltaických zdrojů. Ale jestli má komunitní energetika do budoucna mít nějaký přínos v podpoře obnovitelných zdrojů, tak já osobně si myslím, že to bude právě v oblasti větrné energetiky. Ještě musím říct, že odpůrce větrných elektráren docela chápu, ve chvíli, kdy se těm lidem má za domem stavět něco, z čeho nemají vůbec žádný přímý užitek, tak jsou pochopitelně proti. Pokud ale komunitní energetika umožní odebírat elektřinu z větrných elektráren přímo lidem, kteří bydlí okolo, tak to pro ně najednou začne mít smysl. To je změna postoje obyvatel, kterou nám popisují všichni kolegové, v Holandsku, Rakousku, i jinde, kde se takovéto projekty rozjely. Právě toto je příležitost, kterou komunitní energetika nabízí a já si myslím, že bychom ji měli využít,“ dodal ve svém příspěvku na sympoziu Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře poradce ministra životního prostředí Martin Ander.
Jan Hrbáček
