Už v tomto roce budou téměř dvě třetiny plynu vyprodukovaného skupinou ORLEN na norském kontinentálním šelfu pocházet ze zařízení poháněných obnovitelnou energií vyráběných na pevnině a dodávaných podmořskými napájecími kabely. Takové řešení již bylo aplikováno na plošiny na polích Gina Krog, Ormen Lange a Duva a v roce 2024 povede ke snížení emisí CO2 o více než 88 000 tun. Existují také plány na elektrifikaci polí Fenris a Yggdrasil, která jsou v současné době ve výstavbě, jak oznámila polská petrochemická a energetická skupina.
„Pro skupinu ORLEN je Norsko klíčovým trhem, pokud jde o zajištění dodávek zemního plynu do Polska. Neustále rozvíjíme naše výrobní portfolio na norském kontinentálním šelfu. V listopadu jsme podepsali smlouvu o koupi společnosti KUFPEC Norway, díky které se od příštího roku zvýší produkce zemního plynu skupiny ORLEN v Norsku o třetinu na více než 4 miliardy metrů krychlových ročně. Mezi získanými aktivy je i pole Gina Krog. Po dokončení transakce se náš podíl v této oblasti zvýší z přibližně 11 na 41 procent. V letošním roce byla platforma Gina Krog připojena k elektrické síti na pevnině napájené obnovitelnou energií, což v roce 2024 snížilo emise oxidu uhličitého spojené s provozem zařízení Gina Krog až o 80 procent. Díky tomu budou po dokončení akvizice společnosti KUFPEC Norway již dvě třetiny naší produkce plynu v Norsku realizovány způsobem, který zajistí splnění ambiciózních klimatických cílů stanovených pro toto odvětví norskými předpisy. Zajišťujeme si tak příznivé podmínky pro naši dlouhodobou přítomnost na norském šelfu a zároveň dosahujeme našich strategických cílů zvyšování produkce plynu a snižování emisí uhlíku spojených s touto činností,“ řekl generální ředitel ORLENu Daniel Obajtek.
Plošina Gina Krog byla v říjnu 2023 připojena k norské elektrické síti na pevnině prostřednictvím komplexu Johan Sverdrup. Elektrifikace obou zařízení si vyžádala položení cca 260 kilometrů vysokonapěťového podmořského kabelu.
Dodávky energie z pobřeží umožnily velmi snížit uhlíkovou stopu těžby ropy a zemního plynu. Bez elektrifikace se energie potřebná pro provoz ropných plošin vyrábí spalováním vytěženého zemního plynu. Přechod na elektřinu vyráběnou na pevnině znamená přechod na energii s téměř nulovými emisemi uhlíku – až 98 procent elektřiny vyrobené v Norsku pochází z obnovitelných zdrojů a přibližně 90 procent z vodní energie. Tím se v roce 2024 sníží emisní intenzita emisí souvisejících s produkcí na plošině Gina Krog na 0,7 kg CO2 na barel ropného ekvivalentu ve srovnání s 3,7 kg CO2 na barel v roce 2023. Tímto způsobem skupina ORLEN v příštím roce sníží emise oxidu uhličitého ve výši přibližně 18 500 tun spojených s těžební činností na Gina Krog.
Mohlo by vás zajímat
Jakmile bude koncem roku 2023 nebo začátkem roku 2024 dokončena akvizice společnosti KUFPEC Norway, bude pole Gina Krog primárním polem těžby plynu společnosti PGNiG Upstream Norway (PUN), norské společnosti ORLEN.
PUN odhaduje, že v příštím roce vyprodukuje asi 1,35 miliardy metrů krychlových plynu z Gina Krog, což je asi třetina její celkové produkce plynu.
Na druhém místě bude pole Ormen Lange, které bude v roce 2024 produkovat 1,1 miliardy metrů krychlových plynu a je již elektrifikováno.
Energie z pevniny také napájí infrastrukturu pole Duva, ze kterého společnost plánuje v příštím roce vytěžit asi 0,2 miliardy metrů krychlových plynu. Celkem až 2,6 miliardy metrů krychlových, tedy cca 66 procent objemu plynu, který skupina ORLEN v Norsku v příštím roce vytěží, bude dodáno pomocí zařízení poháněných z 98 procent obnovitelnou energií.
Díky elektrifikaci polí Gina Krog, Ormen Lange a Duva se společnost PGNiG Upstream Norway v tomto roce vyhne více než 88 000 tunám emisí CO2 (ve srovnání se scénářem, ve kterém by výrobní zařízení na těchto polích byla poháněna spalováním zemního plynu).
Skupina ORLEN a její licenční partneři plánují také elektrifikaci pole Fenris a komplexu Yggdrasil, které jsou v současné době ve výstavbě. Připojení infrastruktury Fenris a Yggdrasil k pevninské síti před jejich spuštěním pomůže snížit (v uvedeném pořadí) přibližně 1,6 a 9 milionů tun emisí CO2 během komerční životnosti polí, přičemž přibližně 1,1 milionu tun (0,35 a 0,75 milionu tun) lze připsat PUN.
Elektrifikace, navzdory výzvám a nákladům spojeným s pokládáním podmořských kabelů, hraje důležitou roli při plnění norských cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Podle norské vládní strategie by měl do roku 2030 průmysl průzkumu a těžby ropy a zemního plynu snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti úrovni z roku 2005. Elektrifikace upstreamové infrastruktury je považována za nejúčinnější způsob, jak splnit klimatické cíle země pro průmysl.
Společnosti působící na norském kontinentálním šelfu, včetně PUN, využívají i další řešení ke snížení své uhlíkové stopy. Jedním z nich je zlepšení efektivity těžby na moři propojením nových polí se stávající infrastrukturou. To pomáhá snížit intenzitu emisí na jednotku vyrobených uhlovodíků. V červnu tohoto roku získala společnost PUN společně se svými licenčními partnery povolení k rozvoji pole Tyrving s využitím výrobních zařízení v oblasti Alvheim. To povede k podstatnému snížení intenzity emisí skleníkových plynů, která bude pro pole Tyrving činit pouhých 0,3 kg CO2 na každý vytěžený barel ropného ekvivalentu (boe). Tímto způsobem již PUN dosáhl významného snížení intenzity CO2 na polích Verdande (s uhlíkovou intenzitou 1,6 kg CO2/barel) nebo Alve Nord a Ørn (4,5 kg CO2/barel).
Snížení uhlíkové stopy je možné také prostřednictvím zlepšení efektivity a technických úprav různých komponent upstreamové infrastruktury používané společností PGNiG Upstream Norway a jejími licenčními partnery. To zahrnuje použití generátorů a kompresorů s pohony s proměnnými otáčkami (používané mimo jiné v polních výrobních zařízeních Skarv), systémů rekuperace tepla a energie (Gina Krog, Skarv), energeticky účinného vytápění podmořských přepravních potrubí (Ærfugl) nebo optimalizace výroby a zpracování pomocí pokročilých virtuálních kopií zařízení (tzv. digitální dvojče – pole Ormen Lange a závod Nyhamna).
Skupina ORLEN je první energetickou společností ve střední a východní Evropě, která deklarovala cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Podle strategie si skupina ORLEN klade za cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů spojené s těžbou ropy a zemního plynu o 25 procent ve srovnání s úrovní roku 2019.
(nik)
