Cestování po železnici by mělo být středem legislativních a investičních rozhodnutí po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024. Uvedla to aliance železničního průmyslu a nevládních organizací v otevřeném dopise adresovaném nastupující Evropské komisi i německé vládě. Skupina čtrnácti nevládních organizací a dopravních společností, včetně železničního dopravce Deutsche Bahn nebo nezávislé rozvojové, ekologické a lidskoprávní organizace, která lobbuje za udržitelný globální rozvoj, Germanwatch, ve svém společném prohlášení uvedla, že cestování vlakem je „zdaleka nejšetrnějším způsobem dopravy ke klimatu.
V otevřeném dopise dále stojí, že do roku 2030 je hlavním cílem Evropy stát se do roku 2050 klimaticky neutrální a zvýšit počet nákladních vlaků o polovinu.
„Podíl další dálkové, noční a regionální železniční dopravy musí být výrazně zvýšen. Více železnice znamená větší ochranu klimatu,“ uvedli signatáři.
K dosažení těchto cílů aliance vyzvala k tomu, aby bylo k dispozici více finančních prostředků Evropské unie, aby se urychlila expanze, modernizace a digitalizace železniční dopravy.
Mezi další navrhovaná opatření patřilo vytvoření rámcového plánu pro přeshraniční vlakovou síť do roku 2030 a usnadnění rezervace jízdenek na vlak stejně jako rezervace letenek. V dopise se uvádí, že expanze železnic by měla být financována udržitelným způsobem, včetně snížení ekologicky kontraproduktivních dotací v odvětví dopravy a přechodu na nákladní dopravu náborem kvalifikovaných pracovníků a optimalizací předpisů, aby byla snazší.
„Evropská unie musí z nového volebního období udělat legislativu železnic. Vlaky jsou až dvacetosmkrát šetrnější ke klimatu než letadla, více než šestkrát energeticky účinnější než nákladní automobily a čtyřikrát energeticky účinnější než osobní automobily. Po celá desetiletí byly železnice v celé EU rozřezávány na kusy. Nyní, abychom dosáhli cílů v oblasti klimatu, potřebujeme od politiků podporu v reformě evropského rámce pro přechod na železnici,“ řekl k otevřenému dopisu šéf berlínské pobočky Germanwatch Lutz Weischer.
Začátkem tohoto roku německá vláda oznámila rozpočtové škrty, které snížily investice do nákladní dopravy o 300 milionů eur.
Zájmové skupiny již dříve kritizovaly německou vládu za škrty v investicích do železnice a tvrdily, že jsou ohroženy klimatické cíle.
Široká aliance německých klimatických nevládních organizací, sociálních organizací, odborů a podnikatelských sdružení v únoru varovala, že škrty v rozpočtu země na železnice ohrožují přechod na mobilitu a klimatické cíle.
„S přijetím rozpočtu na rok 2024 je jasné, že do roku 2027 bude chybět nejméně 13,5 miliardy eur na základní rekonstrukci železniční sítě,“ uvedla aliance.
„Finanční prostředky, které byly plánovány na rozšíření a novou výstavbu, musí být nyní použity na rekonstrukci a naléhavě potřebné projekty nemohou být realizovány tak, jak bylo plánováno. Organizace kritizují, že finanční prostředky na výstavbu dálnic zůstaly nedotčeny. Toto chybné stanovení priorit ohrožuje klimatické cíle,“ napsala dále aliance a vyzvala k politickému přístupu v oblasti dopravní infrastruktury, který bere v úvahu přechod na mobilitu a klimatické cíle jako základ.
Iniciativa na podporu železnice si také stěžovala na pomalý pokrok při obnově starých železničních tratí ve venkovských částech země. Roste zájem o oživení dříve opuštěných železničních tratí, ale pokrok zůstává velmi pomalý, vytkla železniční lobbistická skupina Allianz pro Schiene.
Skupina uvedla, že došlo k prudkému nárůstu studií proveditelnosti reaktivací železnic, z nichž více než tři čtvrtiny dospěly k pozitivnímu závěru, ale světlo světa spatřilo jen velmi málo projektů. Dodala, že v roce 2022 bylo v Německu obnoveno pouze osm kilometrů železniční sítě a v roce 2023 vůbec žádný.
„Vidíme obrovské zpoždění v implementaci. Musíme postupovat osmkrát rychleji než dříve, pokud chce veřejný sektor realizovat reaktivace, pro které již existují pozitivní studie proveditelnosti, jen do roku 2030 – to by znamenalo více než 1 300 kilometrů železničních tratí,“ řekl šéf lobbistické skupiny Dirk Flege.
Iniciativa poukázala na analýzu technické univerzity v Deggendorfu, která se zabývala 115 reaktivačními projekty, z nichž pouze asi deset procent bylo úspěšně realizováno.
Výzkumníci uvedli, že největší překážkou pro většinu projektů je prokázat, že jsou ekonomicky životaschopné, zatímco formální kritérium alespoň 1 000 cestujících denně je v Bavorsku dalším problémem. Výzkumníci také zjistili, že místní aktéři často zanedbávají potenciál reaktivací pro nákladní dopravu.
Dirk Flege vyzval německé spolkové země, aby přijaly jasné strategie reaktivace s harmonogramem concreate, aby se zabránilo tomu, že místní aktéři budou roky nebo dokonce desetiletí pracovat, aniž by dosáhli jakéhokoli pokroku.
(nik)
