Udržitelnost letos naplno vstoupí do práce českých podniků. Banky, pojišťovny a největší firmy obchodované na burze budou muset povinně zveřejnit své zprávy o udržitelnosti. Zatímco dosud si jejich vydávání jen testovaly a zprávy nemusely mít zákonem danou podobu, nově se budou muset držet přesně daného evropské standardu. Auditoři, kteří mají nově ručit za správnost zpráv o udržitelnosti, už od největších holdingů žádají podklady.
Nový evropský standard pro nefinanční reporting, pro nějž se vžila zkratka ESRS (z anglického (European Sustainability Reporting Standards) změní zprávy o udržitelnosti k nepoznání. Definují, jak mají firmy identifikovat významné záležitosti, které budou ve svých zprávách uvádět a že mají udržitelnost řešit nejen za sebe, ale i za svůj hodnotový řetězec, tedy za dodavatele, zákazníky a lidi ve svém okolí. Zprávy o udržitelnosti budou také muset nově vydávat společně s finančními výkazy, to znamená v první polovině kalendářního roku. Dosud to přitom většina českých společností dělala až v poslední třetině roku.
V letošním roce bude muset na nová pravidla přejít zhruba 25 největších českých podniků. Od roku 2026 jich budou tisíce. Nové evropské standardy Evropská komise publikovala před rokem a půl a řada tuzemských společností využila tento čas k tomu, aby své zprávy o udržitelnosti přizpůsobily novým požadavkům postupně. Zatím se jim to ale úplně nedaří.
„Zprávy, které byly v českém prostředí zatím publikovány, a s nimiž jsme se měli možnost seznámit, jsou zatím ESRS spíše vzdálené,“ říká Tomáš Babáček, partner v advokátní kanceláři mutualus a specialista na právo v oblasti udržitelnosti. Některé společnosti dokonce do svých reportů vepsaly prohlášení vysvětlující, že zatím přešly na ESRS jen částečně.
Mohlo by vás zajímat
Tak například automobilka Škoda Auto ve své zprávě píše: „S ohledem na dosavadní dobrovolnost vykazování jsou požadavky pokrývány postupně. Po dobu dobrovolného vykazování Společnost nepřipravuje přehled vynechaných informací podle dodatku C standardu ESRS 1. Zpráva obsahuje odkazy na externí dokumenty v širším rozsahu, než bude v budoucnu možné pro naplnění požadavků na zveřejňování podle ESRS. Postupně bude docházet k integraci požadovaných informací přímo do zprávy.“
Nejčastěji dosud vydané zprávy o udržitelnosti postrádají věcnost a relevanci, kterou nové evropské standardy važadují. „Firmy se už naučily nepoužívat generické ‚zelené‘ obrázky z fotobank, místo toho ale plní desítky stran nerelevantními informacemi a zprávami pouze o pozitivních aktivitách firmy, což externímu subjektu neposkytne věrohodný obraz o řízení firmy z hlediska udržitelnosti,“ popisuje Babáček dosavadní zkušenosti z udržitelného reportingu.
Spíš než věcnou zprávu tak zprávy o udržitelnosti připomínají marketingovou brožuru. Právě tomu by se do budoucna měly společnosti vyhnout a více by se měly soustředit na skutečný popis uplatnění udržitelnosti ve svém řízení. „Nejedná se jen o nový standard zpráv o udržitelnosti, fakticky jde o standard v řízení firem z hlediska udržitelnosti,“ dodává Tomáš Babáček.
Hledání důležitého
Jedním z nejtěžších úkolů, které mají nyní české firmy před sebou, je zpracování takzvané dvojí materiality. Ta pro ně má být základem k tomu, aby si uvědomily vlastní dopady na okolí a také jaké má okolí dopady na ně a jejich prosperitu. „Například pokud jste pivovarem, je pro vaše fungování nezbytné mít kvalitní zdroj pitné vody. Pokud dojde k znečištění zdroje, má to na vás přímé a významné finanční dopady. V analýze dvojí materiality proto v tomto případě vodní hospodářství bude významným tématem,“ uvádí příklad ředitelka poradenské společnosti CIRA Advisory Laura Mitroliosová.
Takto identifikovaná témata by pak měly podniky propsat do svých zpráv o udržitelnosti. Výstupem hodnocení dvojí materiality by měly být také dopady, finanční rizika a příležitosti konkrétně pojmenované pro danou firmu. „Jedná se o náročný proces, který je základem nejen přípravy zprávy, ale je hlavně podkladem pro strategické rozhodování čemu se firma bude věnovat. ESRS neříká, co má firma dělat, jen vyžadují, aby ohledně toho byla transparentní a věcná,“ upozorňuje Babáček. Samotná analýza dvojí materiality bude podléhat auditu.
Z analýz posledních zpráv vydaných v západní Evropě podle Babáčka vyplývá, že firmy za významná témata typicky považují klimatickou změnu a vlastní pracovní sílu, dále také chování podniku nebo oběhové hospodářství. V českých podmínkách se dvojí materialitou plánuje většina společností zabývat v letošním roce, a to včetně těch, na které ještě povinnost vydat zprávu o udržitelnosti podle nových standardů letos nedopadne.
„Na analýze dvojí materiality plně v souladu se standardy ESRS nyní pracujeme. Zohledníme ji v reportu vydaném v roce 2025 včetně detailního popisu celého procesu,“ uvádí manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník. Nicméně i loňský report a celá ESG strategie pivovarnické skupiny se zaměřují na témata důležitá pro její byznys a vychází z analýzy dopadů a z rizik, které jí v souvislosti s udržitelností hrozí, a příležitostí v klíčových oblastech. To Prazdroj posouvá mezi české špičky v nefinančním reportingu.
S finančními výkazy
Dalším urgentním úkolem pro české firmy bude také přejít s vydáváním zpráv o udržitelnosti na správný časový harmonogram. V drtivé většině je zatím zveřejňovaly na podzim a to je pozdě. ESRS totiž počítají s tím, že zpráva o udržitelnosti musí být zveřejněna společně s výroční zprávou a finančními výkazy, tedy nejdéle v polovině roku. To v českých podmínkách zatím stíhaly jen nízké jednotky společností. K premiantům v tomto ohledu patří například již zmíněná Škoda Auto nebo energetická společnost ČEZ. Šlo tedy obvykle o velké podniky, které mohou udržitelnosti věnovat dostatek financí i lidí.
Pro ostatní nebude snadné se na ně dotáhnout. Samotný sběr dat a analýza podkladů pro report jsou totiž velmi náročnou disciplínou a české firmy či zdejší pobočky zahraničních holdinhů se je teprve učí. Do budoucna je také potřeba počítat s časovou rezervou pro audit zpráv. „Celý proces nám teď zabere přibližně šest měsíců. S novou legislativou budeme muset být ovšem mnohem rychlejší,“ říká Milan Ruttner, ESG Officer společnosti O2. Aby operátor zvládl v dalších letech připravit report v požadovaném termínu, musí analýzu a zpracování dat automatizovat. „Připravujeme proto nasazení umělé inteligence,“ dodává Ruttner.
Nové standardy jsou také poměrně přísné v tom, jakou formou se budou data uvádět. Některé údaje se tak dostanou do tabulek, jiné budou rozptýleny v textu. Ani s jedním by to ale firmy neměly přehánět. „Neměly by se nechat se strhnout rozsahem ESRS a nefabulovat, nevytvářet prohlášení a politiky kvůli zprávě o udržitelnosti. Zásadní je skutečně rozklíčovat si pro firmu významné záležitosti a zbytkem se nepřehlcovat a neodvádět pozornost,“ radí Babáček.
Pamatovat by pak podniky měly především na to, že vydávané zprávy vytváří datovou stopu, vůči které budou všechny budoucí zprávy porovnávané. Případné lži a nepřesnosti tedy nebude těžké v budoucnu odhalit. Firmy na ně doplatí pochroumaným image a v nejhorších případech i pokutou za greenwashing. Ta může dosáhnout až čtyř procent ročního obratu společnosti.
