Odpadová firma AVE CZ čelí obžalobě za krácení poplatků za ukládání odpadu na skládku se škodou 940 milionu korun. Mluvčí společnosti Milan Tománek uvedl, že firma respektuje rozhodnutí státního zástupce a je připravena svou pozici obhajovat před soudem. O podání obžaloby pražským vrchním státním zastupitelstvím dnes na webu informoval dozorový státní zástupce Zdeněk Matula.
Vyčíslenou škodu označila firma za virtuální a je přesvědčena, že zákon neporušila. „Platí presumpce neviny a žádáme o její respektování. Podrobnosti budeme řešit u soudu, kde očekáváme spravedlivé posouzení celé věci,“ řekl Tománek.
Státní zástupce podal obžalobu 23. října, a to pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve velkém rozsahu. „Tímto jednáním obviněná podle obžaloby zkrátila poplatek nejméně o 939,759.179 Kč,“ napsal. Kauzou se bude zabývat středočeský krajský soud.
Obžalovaná firma páchala podle Matuly trestnou činnost v letech 2016 až 2020. Její název nezveřejnil. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) informovala letos v červnu o návrhu na obžalobu odpadové firmy kvůli trestné činnosti datované do stejné doby, přičemž tento návrh se týkal právě společnosti AVE CZ odpadové hospodářství. V ní mají podíly podnikatelé Daniel Křetínský a Karel Pražák. AVE CZ už dříve obvinění odmítla.
Mohlo by vás zajímat
Škody v miliardách
Vyšetřovatelé z NCOZ v červnu uvedli, že obviněná firma v ročních hlášeních vykazovala až 94 procent odpadu přijatého na skládku jako využití odpadu na konstrukci skládky. V rozporu se zákonem o odpadech nevybírala od původců tohoto odpadu poplatky.
Tyto poplatky jsou příjmem obcí, v jejichž katastrálním území se skládky nacházejí. U nebezpečného odpadu je pak příjemcem poplatků Státní fond životního prostředí. Centrála vyčíslila škodu způsobenou čtveřici obcí na celkem 1,4 miliardy korun, škodu u státního fondu pak na 2,3 miliardy korun.
Podle dřívějších informací médií jsou kriminalisté přesvědčeni o tom, že AVE CZ porušila zákon o odpadech na skládkách v Benátkách nad Jizerou, Čáslavi, Hořovicích a Mšenu. Nejvyšší, téměř miliardová škoda se týká Čáslavi. Starostové dotčených obcí si na nedostatečné platby opakovaně stěžovali.
Právnické osobě lze za spáchání trestného činu uložit například zákaz činnosti nebo peněžitý trest, v nejpřísnějších případech pak její zrušení.
