V červnu to bude rok, co ministerstvo obrany zrušilo přípravy na nákup víceúčelových vrtulníků. Vše tehdy směřovalo k více jak patnáctimiliardové akvizici amerických strojů Bell UH-1Y Venom. Tyto drahé, a pro podmínky české armády nevyhovující, stroje prosazovali na ministerstvu obrany za éry protikorupčního hnutí ANO 2011 především dva lidé. Náměstek Daniel Koštoval a poradce ministra, bývalý náčelník Generálního štábu – generál a zbrojní lobbista Jiří Šedivý. Přestože ministerstvo obrany bagatelizuje vliv Šedivého na výběr vrtulníků, Ekonomický deník k němu získal jasné důkazy.
Ministerstvo obrany pod vedením Karly Šlechtové (ANO 2011) vloni v červnu skrečovalo finišující přípravy pro nákup víceúčelových vrtulníků. Vše směřovalo k nákupu amerických strojů Bell UH-1Y, které používají pouze američtí mariňáci. Požadavkům české armády však ve srovnání s jinými stroji nevyhovovaly. Odhadované náklady na jejich pořízení přesahovaly 17 miliard korun. Až dnes se v detailech ukazuje, jak zásadní vliv na tuto akvizici měl náměstek ministra vnitra Daniel Koštoval a bývalý náčelník Generálního štábu a dnes zbrojní lobbista – generál Jiří Šedivý. Ministryně Karla Šlechtová vloni předala podklady k akvizici, o níž pochybovala, k vyšetření Vojenské policii. K čemu detektivové dospěli není zatím známo.
Ekonomický deník už informoval o tom, jak náměstek Daniel Koštoval v roce 2015 zúžil okruh oslovených výrobců a vlád. Obrana totiž zvažovala, že vrtulníky nakoupí takzvaně G2G, systémem vláda-vláda, bez výběrového řízení. Daniel Koštoval není odborník, ale politický nominant, pracoval předtím na ministerstvu zahraničních věcí a několik let působil na velvyslanectví ve Washingtonu, kde to dopracoval až na post zástupce velvyslance. Vojenští specialisté z takzvaného Hlavního projektového týmu byli Koštovalovými zásahy velmi nemile překvapeni. Stejně tak na jaře roku 2017, když zjistili, že jim byl přes čtvrt roku zapírán dopis státního tajemníka polského ministra obrany adresovaný Koštovalovi s nabídkou kompletně vybavených podle požadavků české armády amerických vrtulníků Black Hawk, vyráběných v polských Kielcích.
Aktuálně vychází najevo, jak silný vliv při výběru dodavatele vrtulníků měl na náměstka Koštovala, ale i ministra Martina Stropnického (ANO 2011), bývalý náčelník Generálního štábu a Stropnického externí poradce – generál Jiří Šedivý. Jeho roli a vliv se dnes on sám, ale i tiskový odbor ministerstva, snaží bagatelizovat.
Mohlo by vás zajímat
„Jiří Šedivý není s ministerstvem v žádném poradenském ani jiném vztahu. V minulosti byl externím konzultantem (bez nároku na honorář), nikdy se ale nepodílel na přípravě akvizic. Jeho konzultační činnost ve prospěch ministerstva se týkala spolupráce při tvorbě dokumentů koncepčního charakteru (příkladem je Bílá kniha)… …Na žádných činnostech souvisejících s vrtulníky se nepodílel… …Ve vztahu k ministerstvu nikdy jako zástupce některé z dodavatelských firem nevystupoval… …Jiří Šedivý nebyl přítomen žádným prezentacím či ukázkám vrtulníků ve prospěch ministerstva,“ tvrdí Ekonomickému deníku Petr Sýkora z tiskového oddělení resortu. Podle několika zdrojů Ekonomického deníku se ale Šedivý účastnil celé řady jednání, jak formálních v rámci porad ministra, tak například velké prezentace pro koaliční poslance na půde ministerstva. „Ale i těch neformálních, během setkávání zbrojních lobbistů na zámku v Liblicích,“ potvrdil jeden ze zdrojů Ekonomického deníku.
„Nikdy jsem nebyl v pozici poradce ministra obrany ani jiného funkcionáře rezortu ministerstva. Bývalý ministr Stropnický mě o to na počátku jeho kariéry na ministerstvu požádal, to jsem ale s ohledem na své privátní aktivity odmítl (mimo jiné to už bylo v minulosti několikrát zveřejněno). Souhlasil jsem s tím, že mu vysvětlím některé záležitosti vztahu mezi ministerstvem a Generálním štábem. Nikdy jsem nebyl z úrovně ministerstva ani Generálního štábu honorován, a to od okamžiku odchodu do zálohy až po současnost,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Šedivý.
A odmítá, že by se osobně angažoval ohledně přípravy nákupu víceúčelových vrtulníků. „Nepodílel jsem na formulování výzev ohledně vrtulníků. Na druhou stranu jsem nikdy neskrýval svůj názor na tento druh techniky. Mimo jiné s takto formulovou konfigurací vrtulníku bych nikdy nemohl souhlasit. Česká představa víceúčelového vrtulníku nemůže efektivně fungovat (i když to neznamená, že ji nemůže armáda požadovat,“ pokračuje v argumentaci Šedivý, který je znám také z hodně diskutabilních projektů výstavby dálnice D 47 nebo nákupu ozbrojených transportérů Pandur. Generál ve výslužbě, který byl jeden čas na výplatní pásce kontroverzního zbrojaře Pavla Musely, který tragicky ochrnul po sporu s partnerem. A mimo jiné jediný společník firmy s ručením omezeným s názvem Generals, která má v náplni činnosti zprostředkování obchodu, činnosti podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců nebo zprostředkování služeb.
„Nejsem zástupcem žádné firmy, která by mohla vrtulníky potenciálně dodávat. Nemám žádné právo kohokoli zastupovat v České republice… …Protože nejsem v žádném vztahu k ministerstvu, vaše poznámka na střet zájmů se mi jeví jako nesprávná a zjevně zavádějící. Nezúčastnil jsem, se žádné prezentace nebo ukázek jakýchkoli strojů mimo území České republiky,“ pokračuje v odpovědích na otázky Ekonomického deníku bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.
Odborník s vazbami na průmysl
Jenže realita je výrazně odlišnější od argumentace Jiřího Šedivého. Fakt, že byl Šedivý externím poradcem ministra obrany Martina Stropnického dodnes visí na ministerském webu zde. „Ministrovi obrany bude radit tým externích poradců, kteří budou pracovat v konkrétních dílčích a podle Stropnického významných otázkách. ´Jsem velice rád, že moji výzvu přijal generál Jiří Šedivý´,“ stojí na webových stránkách.
Také se zastupováním firem je to zjevně trochu jinak, než Šedivý Ekonomickému deníku tvrdí. „Pan Šedivý nám radí, aby nám pomohl pochopit nákupní proces českého ministerstva obrany,“ řekla například na jaře 2017 týdeníku Euro Virginie Brizardová, ředitelka komunikace v Bell Helicopter.
Šedivého rady byly očividně velmi cenné. I když se ještě na sklonku roku 2016 zdálo definitivní, že armáda si kvůli nedostatku peněz pořídí dvanáct vrtulníků H145M německé divize Airbus Helicopters za 5,7 miliardy korun, v únoru 2017 zástupci ministerstva obrany odprezentovali poslancům plán, podle nějž si mělo české vojsko nakonec pořídit dvanáct víceúčelových strojů UH-1Y Venom z dílen Bell Helicopter. Cena sortimentu mimochodem výrazně vzrostla na více než dvojnásobek.
To, že byl Jiří Šedivý konzultantem ministerstva obrany potvrdil Ekonomickému deníku i bývalý šéf resortu Martin Stropnický (ANO 2011 – dnes velvyslanec v Izraeli). „K panu Šedivému mohu říci to, že po nástupu do funkce jsem s ním konzultoval některé armádní záležitosti. Je to všeobecně uznávaný odborník. Za tuto činnost nebyl nikterak honorován. Nešlo ale o akvizice. Poté, co jsem se dozvěděl, že má vazby na armádní průmysl, konzultace byly už jen minimální a na porady projednávající zakázky zván nebyl,“ sdělil v diplomaticky formulovaném emailu Ekonomickému deníku Stropnický.
Například Bell, musí zahrnovat Bell
Exministr Stropnický a ministerstvo obrany tedy za Jiřím Šedivým stojí. Ekonomický deník ale získal informace, které tvrzení generála ve výslužbě a lobbisty vyvracejí. A jak se říká: „Ukázaná platí a tvrdá data jsou tvrdá data“.
Jiří Šedivý tak například v červnu 2015 poslal email náměstkovi ministra obrany Danielu Koštovalovi, kde ho detailně instruuje, jakou nejsnazší cestou se česká armáda dostane k americkým vrtulníkům. A v textu je nenápadně a něžně vypichován stroj Bell UH-1Y. Šedivý Koštovalovi v mailu například sděluje, že byl ohledně vrtulníků v kontaktu s vojenským a leteckým přidělencem velvyslanectví USA v Praze Patrickem T. Sullivanem.
„Dobrý den, pane náměstku nedostal jsem od Vás pokyny k jednání v parlamentu, jak jste mi říkal minulý týden, předpokládám tedy že se neuskutečnilo. Měl jsem v rámci konference o vrtulníkovém letectvu (www.helitechconf.com) možnost diskutovat o postupu pořízení vrtulníků. Podle doporučení plk. Sullivana (DA ambasády USA) – v zasílaném materiálu RFI (Request for Information – vyžádání informací – pozn. red.) americkému ministerstvu obrany, nebo jiným zřetelným způsobem, uvést, že ČR preferuje konkrétní řešení (buď UH lY – Bell, nebo UH 60 – Sikorski). RFI by nemělo být obecné, protože na rozdíl od druhých států musí USA vyvažovat oba výrobce vrtulníků a odpověd by byla jen obecná nesměřující k cíli. US government by tedy neodpověděl ve formě LOA (Letter od Offer and Acceptance – potvrzení o přijetí nabídky – pozn. red.), ale jen zase v podobě odpovědi na RFI,“ napsal Šedivý Koštovalovi.
Podle Šedivého by nekonkrétní výzva celý proces buď zpomalila, nebo vyloučila produkty USA z výběru. „Naše RFI by mělo obsahovat požadavek na odpověd v podobě LOA. „´The RFI must include (musí zahrnovat – pozn. red.) LOR for the UH-12Y Aircraft to ensure precise pricing and programmatic for our decision making criteria´. Pokud by se ČR rozhodla v září a toto předběžně uvedla, a kdyby se jednalo o Bell, Bell by již s předstihem provedl investice do výroby, pokud by ČR rozhodla konečně do prosince – v prosinci 2016 by byly v ČR nejméně 2 vrtulníky,“ instruoval dále Šedivý Koštovala a udělal v případě vrtulníku Bell překlep, když se mu do názvu dostala navíc dvojka.
„V RFI pro všechny musí být uveden druh vrtulníku. Tedy že se má jednat o vojenský víceúčelový vrtulník. Pokud by tomu tak nebylo, návrhy na vrtulníky komerční ve vojenské výbavě (tedy dovybavené na určitou vojenskou kapacitu) by byly zásadně nesrovnatelné, nejenom v kapacitách ale i ceně. Protože již dříve žádost na USA byla na víceúčelové vojenské vrtulníky (UH lY nebo UH 60) byla odpověď USA nám zaslaná dříve a upřesněná formou LOA nesrovnatelná s jinými. Jakmile bude jasné, který vrtulník by byl pořízen z USA (např. Bell), bude bezprostředně zahájeno jednání o skutečné ceně, vybavení, výcviku atd… …Příjemný den přeji g. J. Šedivý,“ rozloučil se v emailu s náměstkem Šedivý.
Vliv Jiřího Šedivého na přípravu a výběr nových víceúčelových vrtulníků dokresluje mimo jiné i historka, jejíž validitu dnes nechce nikdo příliš potvrzovat. „Na jedné z prezentací vrtulníků Bell v USA, na které byl ministr Stropnický, se najednou objevil jako civilní osoba generál Šedivý. Ministr byl značně rozčarován, doslova mu spadla čelist. Od té doby začal kontakt s generálem Šedivým utlumovat,“ prozradil tento příběh Ekonomickému deníku jeden z informovaných zdrojů z ministerstva obrany.
„Nezúčastnil jsem, se žádné prezentace nebo ukázek jakýchkoli strojů mimo území České republiky,“ připomeňme ovšem jednu z reakcí Jiřího Šedivého. „Do USA jsem jako ministr obrany byl pozván dvakrát a při nejlepší vůli si nevzpomínám, zda se pan Šedivý na nějaké prezentaci objevil. Rozhodně ale nebyl členem delegace,“ rozvzpomíná se ex-ministr Stropnický.
Ministerské úředníky, ale i příslušníky Generálního štábu zarážela četnost Šedivého návštěv v resortu ohledně vrtulníků. Objevily se proto také spekulace, že mohl disponovat vstupní kartou do objektů ministerstva i Generálního štábu. Tu by mu nemuselo vydat přímo ministerstvo, ale některá z podřízených institucí a nemusela by být vystavena na jeho jméno, ale mohlo by jít anonymní „vstupku“.
Jiří Šedivý spekulace to tom, že by disponoval neomezeným přístupem na resort, odmítá. „Nemám žádnou vstupní kartu do objektů ministerstva, ani na ministerstvo ani na Generální štáb. Vždy, pokud k tomu byl důvod, jsem procházel řádnou kontrolou a byl doprovázen příslušným funkcionářem, zpravidla vojenskou policií nebo jiným pověřeným zaměstnancem ministerstva,“ tvrdí Šedivý. „Nemá a v uplynulých minimálně deseti letech ani neměl,“ odtušil taktéž Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany. „Na skutečnosti, že měl bývalý úspěšný náčelník Generálního štábu a čtyřhvězdičkový generál ve výslužbě vstupní kartu nic alarmujícího nevidím,“ zareagoval naopak ex-ministr Stropnický.
Snad ještě jedna drobná informace, která se taktéž váže ke koexistenci generála Šedivého a ministerstva obrany, respektive armády. Jeho zeť Michal Čerňanský vede jedno z klíčových oddělení Vojenské policie – takzvanou operativu, a to i v době, kdy nechala kauzu vrtulníky prověřovat Vojenskou policií bývalá ministryně Karla Šlechtová.
Generál Jiří Šedivý vnímá naprosto legitimní otázky Ekonomického deníku jako útok na svou osobu. „Dovolím si jen připomenout, že otázky, které jste mi poslal, jsou až příliš tendenční a spekulativní. Kdyby, ten kdo je pro vás připravil, občas četl noviny, na řadu z nich by jste se nemusel ptát. Některé metody konkurenčního boje sice chápu, ale právě proto se podobných jednání, na které se ptáte, neúčastním. Stejně, jako vy apelujete na moji otevřenost, já apeluji na vaši protestní slušnost,“ uzavřel komunikaci s Ekonomickým deníkem. Na mysli měl spíše slušnost „profesní“. Na závěr je ale důležité si položit otázku, o jakém konkurenčním boji to generál Šedivý vlastně mluví? Vždy přeci podle svých slov neradil ani ministerstvu obrany, ani žádné firmě, která se v nákupu víceúčelových vrtulníků angažuje nebo angažovala.
(Pokračování příští týden)
Jan Hrbáček
