Neděle, 19. září, 2021

Škála příspěvků z fondů prevence je široká, někdy je ale jejich zdravotní přínos pochybný, říká šéf Sdružení ambulančních specialistů Jojko

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zdravotní pojišťovny dnes v rámci svých fondů prevence nabízejí celou řadu příspěvků – od těch na pohyb přes očkování po rozšířená preventivní vyšetření. Využívání těchto financí ale má i své mouchy. Některé příspěvky mají pochybný zdravotní přínos, jiné by mohly být vyšší nebo by měly mít častější frekvenci. Hlavní problém ale zůstává ten, že dnes mnozí pojištěnci na slovo prevence neslyší a možností, ať už standardně hrazených, nebo podporovaných z fondů prevence, nevyužívají. Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického a Ekonomického deníku, který se konal, 22. července, to řekl předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

Podle Zorjana Jojka mají dnes pojištěnci z čeho v rámci fondů prevence zdravotních pojišťoven vybírat. „Škála jednotlivých preventivních vyšetření i po oborech je docela široká. Příspěvky přitom mnohdy nejsou malé a je škoda je nevyužít,“ podtrhává Jojko.

V oblasti onkologie dnes pojišťovny nabízejí vedle tří běžně hrazených národních screeningových programů zaměřených na rakovinu tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního čípku také příspěvek na vyšetření znamének, mamografický screening mimo úhradovou vyhláškou dané rizikové skupiny, komplexní onkologickou prohlídku na specializovaném pracovišti, prevenci karcinomu prostaty, břišních orgánů či dutiny ústní. Jak do oblasti onkologie, tak kardiologie pak lze zařadit příspěvky na odvykání kouření, vedle toho u kardiovaskulárních chorob pojišťovny přispívají například na digitální tonometr.

„Jako kardiologa mě mrzí, že zde příspěvků není mnoho. Na druhou stranu jsem rád, že pojišťovny přispívají například na digitální tonometry. Sám jsem prosazovatelem rčení tonometr do každé rodiny, a teď už říkám i EKG do každé rodiny,“ říká Jojko.

Přednášku Zorjana Jojka poslouchají (zprava)  šéfredaktor ZD Tomáš Cikrt, předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová a náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov. Foto: Radek Čepelák

V oblasti psychiatrie existují příspěvky na kognitivní pomůcky, na psychosociální intervenci či vyšetření mozkové aktivity. Často čerpaným příspěvkem jsou pak dobrovolná očkování, například proti klíšťové encefalitidě, žloutence, pneumokokovi, spalničkám, chřipce, HPV, meningitidě, pásovému oparu nebo proti chorobám z oblasti cestovní medicíny.

„Očkování má jednoznačnou prioritu. Je to prevence, která má být podporovaná, a nerozumíme tomu, proč se někdo nenechá očkovat proti čemukoliv, když nejsou důkazy, že by to jakkoliv škodilo, naopak přibývá důkazů, jak to pomáhá,“ konstatuje Zorjan Jojko.

Vedle toho pojišťovny přispívají na mezioborová vyšetření nad rámec standardních preventivních prohlídek, například laboratorní vyšetření moči, lipidémie, glykémie, renálních funkcí či hormonů štítné žlázy. Dále se přispívá na vyšetření k vyloučení trombofilních mutací či osteoporózy, vyšetření zrakového nervu nebo vyšetření podoskopem.

Oblast, která nabírá na významu, a při pandemii covid to začalo platit dvojnásob, je telemedicína. Pojišťovny tak podporují například dálkovou monitoraci u srdečního selhání, arytmií, cukrovky, spánkové apnoe či systém ITAREPS, který umí zachytit zhoršení stavu lidí se schizofrenií.

Desetitisícový příspěvek na hodinky s EKG

Na druhou stranu však někdy pojišťovny podle Jojka přispívají z fondu prevence na věci, u nichž je zdravotní přínos pochybný. Jako příklad uvádí volný vstup do aquaparku, na který je ovšem vyhrazen jeden den, kdy je pak logicky v daném zařízení hlava na hlavě a o zdravotním přínosu se moc nedá hovořit. Otazník může být i nad některými lázeňskými pobyty, kde jsou ozdravné procedury velmi upozaděny zábavou, a sporný je i přínos některých dětských pobytů.

„Přemýšleli jsme nad smyslem, proč některé pojišťovny přispívají na hůlku pro nordic walking, možná to ale nějaký smysl má. Čemu ale nerozumím vůbec, je, proč jedna pojišťovna přispívá částkou 10 tisíc korun na hodinky, které umí snímat EKG, když je dnes běžně k dispozici malé EKG za tři tisíce. To mi připadá jako zbytečné vyhazování peněz a dotyčná pojišťovna by se nad tím měla zamyslet,“ pozastavuje se Zorjan Jojko.

Účastníci panelu poslouchají vystoupení slovenské poslankyně Anny Záborské. Zprava předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Foto: Radek Čepelák

Kromě toho, že někdy pojišťovny přispívají na zdravotně ne zcela smysluplné aktivity, dala by se podle Jojka zlepšit i konstrukce jednotlivých příspěvků – některé jsou například nízké, zatímco jiné mají nedostatečnou frekvenci. Někdy zase může být sporná interpretace výsledků některých vyšetření, jako je klidové EKG nebo test okultního krvácení při screeningu rakoviny tlustého střeva – může se stát, že vyšetření dopadne dobře, nicméně pacient ve skutečnosti problém má.

Přístup k prevenci je nevyrovnaný

Využívání preventivních aktivit může komplikovat také fakt, že jsou hrazeny v několika režimech. Máme tu standardně hrazenou prevenci například v podobě národních onkologických screeningových programů či běžných preventivních prohlídek u praktika. K tomu se přidávají programy, jako je VZP Plus, které se zaměřují na hypertenzi či diabetes. Výše uvedené příklady jsou pak hrazené z fondu prevence, kdy pacient dané vyšetření, aktivitu či pomůcku uhradí ze svého a pojišťovna mu pak po předložení dokladu o zaplacení uhradí příspěvek zpětně. Každá pojišťovna ale přispívá na něco trochu jiného a má vlastní postupy, takže lékař mnohdy sám neví, jak pacientovi poradit.

„Problém, s nímž se ale v České republice potýkáme hlavně, je v nezájmu pacientů. Není tu tlak, aby tomu bylo jinak. Zamysleme se nad tím, proč tomu tak je – jestli by neměl existovat systém bonifikace či malifikace, aby byl klient k návštěvám motivován,“ podtrhává Jojko, podle něhož je navíc problém, že na prevenci a vysvětlování mívají lékaři čím dál méně času.

Účastníkům mezinárodního panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku poslal zdravici premiér Andrej Babiš. Foto: Radek Čepelák

Při prosazování prevence je bohužel problém, že návratnost je v dlouhodobějším horizontu, což od něj mnohé stakeholdery odrazuje. Vedle toho je otázka, kdo všechno by měl preventivní opatření podporovat, platit a analyzovat. Podle Jojka by neměl být angažován jen stát a pojišťovny, ale i zaměstnavatelé.

„Je to ale problematické. Mám zkušenost, že když jsme přišli do firmy nabízet preventivní programy, přihlásili se nám všichni manažeři. Už ale nepřihlásili třeba své řidiče. Přitom řidiči jsou v podstatně větším kardiovaskulárním riziku než manažeři. Mělo by to tedy být vyrovnané,“ dodává Jojko. Podle něj by přitom bylo ideální, kdyby každý člověk kolem čtyřicítky drobně onemocněl, aby byl donucen navštívit svého praktika. Ten by ho zároveň mohl preventivně prohlédnout a zachytit problémy, které by se jinak dál tiše rozvíjely.

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a SATUM Czech.

Dalším tématům panelu se věnujeme v jiných vydáních Ekonomického deníku.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter